Iqaluit
Iqaluit ᐃᖃᓗᐃᑦ | |
---|---|
Pohled na Iqaluit | |
Poloha | |
Souřadnice | 63°44′55″ s. š., 68°31′11″ z. d. |
Nadmořská výška | 145 m n. m. |
Stát | Kanada |
Teritorium | Nunavut |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52 km² |
Počet obyvatel | 6 699 (2010) |
Hustota zalidnění | 128,8 obyv./km² |
Etnické složení | Inuité 60 % Evropští přistěhovalci 40 % jejich míšenci |
Náboženské složení | Křesťané 85 % Bez vyznání 12 % Ostatní náboženství 2 % |
Správa | |
Starosta | Mary Wilman[1] |
Vznik | 1942 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Iqaluit (dříve Frobisher Bay) je hlavní a největší město kanadského teritoria Nunavut.
Poloha
Město leží v jižní části Baffinova ostrova na konci Frobisher Bay (Frobisherův záliv).
Historie
Roku 1942 zde byla založena osada pod jménem Frobisher Bay. 1. ledna 1987 byl změněn původní název Frobisher Bay na současný Iqaluit. 16. května 2001 se obec dočkala oficiálního povýšení na město.
Demografie
- Původní obyvatelé[2] 60,0 %
- Inuité 58,2 %
- Míšenci 0,9 %
- Severoameričtí indiáni 0,7 %
- Nepůvodní obyvatelé 40,0 %
- Mateřský jazyk[3]
- Angličtina (oficiální federální jazyk) 42,8 %
- Francouzština (oficiální federální jazyk) 4,5 %
- Angličtina a francouzština 0,2 %
- Ostatní 52,4 %
- Okolo 81,2 % původní populace deklarovalo, že některý z domorodých jazyků (zejména Inuitština - oficiální teritoriální jazyk) byl jejich mateřským jazykem. 87,8 % populace uvedlo, že disponuje znalostí některého z domorodých jazyků.[2]
- Náboženství[4]
- Protestanti 64,4 %
- Římští katolící (Roman Catholic Diocese of Churchill-Baie d'Hudson) 19,4 %
- Ostatní křesťané 2,5 %
- Ostatní náboženství 1,2 %
- Muslimové 0,3 %
- Buddhisté 0,2 %
- Bez vyznání 12,6 %
Doprava
Město je extrémně odlehlé, daleko od kanadské silniční sítě. Jediné spojení se světem zajišťuje letecká doprava, pokud moře není zamrzlé, tak také doprava lodní.
Letiště disponuje dráhou dostatečně kvalitní pro většinu velkých dopravních letadel. Také je centrem pro testování nových letounů, respektive zkouší se jejich chování v chladném podnebí.
V polovině léta lodě o výtlaku ne větším než 15 000 tun do města transportují objemné a těžké náklady. Tyto náklady musí být překládány na menší čluny, protože přístav nemá dostatečnou hloubku.
Zkušení obyvatelé buď na sněžnicích, psích spřeženích nebo s pomocí sněžných skútrů překračují Hudsonův průliv na kanadskou pevninu, musí přitom překonat vzdálenost větší než 100 km.
Fotogalerie
- letiště v Iqualuitu
- Road to Nowhere, stezka poblíž Iqualuitu
Reference
- ↑ Qaluit council appoints Mary Wilman to mayor’s job. www.nunatsiaqonline.ca [online]. [cit. 2016-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
- ↑ a b 2006 Aboriginal Population Profile [online]. 2.statcan.ca, 2010-12-07 [cit. 2011-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-11.
- ↑ Canada 2006 census [online]. 2.statcan.ca, 2010-12-07 [cit. 2011-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-08.
- ↑ Canada 2001 Census [online]. 2.statcan.ca, 2002-03-12 [cit. 2011-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-08.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iqaluit na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Autor: Ansgar Walk, Licence: CC BY-SA 2.5
Traditional clothing; left: seal, right: caribou (Iglulik)
Autor: Sebastian Kasten, Licence: CC BY-SA 3.0
Autoverkehr auf der Road to Nowhere, Iqaluit
Autor: Yug, Licence: CC BY-SA 3.0
cropped version of Carte administrative du Canada.svg for map location.
Autor: Sébastien Lapointe, Licence: CC BY-SA 3.0
Red octagonal Stop sign with "STOP" in Inuktitut: ᓄᕐᒃᑲᕆᑦ, in Iqaluit, Nunavut.