Irácké letectvo

القوة الجوية العراقية
Emblém iráckého letectva
Země	Irák Irák
Vznik	22. dubna 1931
Typ	letectvo
Nadřazené jednotky	Irácké ozbrojené síly
Účast
Války	anglo-irácká válka první arabsko-izraelská válka šestidenní válka jomkipurská válka irácko-íránská válka válka v Zálivu válka v Iráku Občanská válka v Iráku (2014–2017) válka proti Islámskému státu
Insignie
Znak
	Emblém letectva, užívaný jako trupový znak na některých transportních letounech
Znak na SOP
Letouny
Bitevní	L-159A Suchoj Su-25
Průzkumné	King Air 350
Stíhací	F-16C/D Fighting Falcon
Cvičné	T-6A Texan II T-50IQ Golden Eagle
Dopravní	DHC-6 Twin Otter King Air 350 Pilatus PC-12
Transportní	An-32 C-130E Hercules C-130J Super Hercules
Vrtulníky
Bitevní	Aérospatiale Gazelle
Víceúčelové	Bell 206

Irácké letectvo (IQAF) (arabsky القوة الجوية العراقية‎, Al Qauwa al Džauwíja al Iráqíja) je letecká složka iráckých ozbrojených sil odpovědná za dohled nad národními hranicemi a nad územím Iráku. Také působí jako podpůrná síla iráckého námořnictva a irácké armády, kterou není problém rychle nasadit.

Historie

Irácké letectvo bylo založeno v roce 1931 během britské správy Iráku. Z počátku neslo oficiální název Royal Iraqi Air Force (RIAF), tedy Královské irácké vzdušné síly. Až na krátké období během druhé světové války irácké letectvo provozovalo převážně britská letadla, a to až do revoluce v roce 1958, kdy se nová irácká vláda začala orientovat na Sovětský svaz. Se založením RIAF se zároveň začalo s výstavbou dalších vybavených letišť, které bylo do té doby pouze v Bagdádu, např. v lokalitách Hinaidi, Shaiba a Habbaniya. Noví letci se školili na britské letecké akademii v Cranwellu.

Prvními letouny RIAF se stalo pět cvičných strojů de Havilland D.H.60T Gipsy Moth, dodaných 22. dubna 1931. V dodávkách následoval roj letounů de Havilland D.H.80 Puss Moth, které byly vybaveny pumovými závěsníky, radiostanicemi a kamerami. V roce 1934 irácké letectvo získalo dopravní letouny de Havilland D.H.84 Dragon, bojové Hawker Audax (Nisr), cvičné de Havilland Tiger Moth a množství pozemního vybavení.

V polovině 30. let začali britští vojenští poradci na čas opouštět zemi a společně se zvyšující se nezávislostí země zde začala působit Itálie. RIAF tak do své výzbroje v roce 1938 zařadilo 25 bitevních strojů Breda Ba.65 a čtyři dvoumotorové bombardovací letouny Savoia-Marchetti SM.79B, které však byly všechny zničeny během bojů s Brity v roce 1941.

Do roku 1940 pak Británie do Iráku dodala 15 stíhacích strojů Gloster Gladiator, několik dvoumotorových Avro Anson určených k bombardování, dopravní de Havilland Dragon Rapide a de Havilland D.H.90 Dragonfly. Z USA byly dodány lehké bombardéry Douglas DB-8A-4. V roce 1940 mělo RIAF šest operačních bojových squadron, organizovaných podle vzoru Royal Air Force.

V květnu 1941 došlo v Iráku k povstání, do čela vlády se dostal Rašíd Alí al-Kajlání a země se přeorientovala na německé spojence. Během leteckých bojů s RAF utrpělo RIAF značné ztráty, proto Němci do Iráku poslali 14 letounů Heinkel He 111H-6 od 4./KG 4 a 14 strojů Messerschmitt Bf 110D-3 z Řecka od jednotky 4./ZG 76. Italové pak do Iráku dodali 11 strojů Fiat CR.42. RAF si nadále udrželo převahu a až do konce druhé světové války irácké letectvo donutilo k nečinnosti.

Po vítězství Spojenců nastala změna politické orientace také v Iráku, byla obnovena probritská monarchie společně s obnovou RIAF. V roce 1946 irácké letectvo převzalo stíhací a stíhací-bombardovací stroje Hawker Fury F.Mk.I (55 kusů), dopravní de Havilland Dove a později rovněž cvičné de Havilland Chipmunk a transportní Bristol Freighter. Zároveň byla otevřena letecká akademie v Rashidu.

První proudové letouny převzalo RIAF v roce 1953. Nejdříve šest cvičných dvoumístných letounů de Havilland Vampire T.55 a následně 12 jednomístných stíhacích Vampirů F.B.52. O rok později přišlo 12 výkonnějších strojů de Havilland Venom F.B.50. Výzbroj se postupně rozšířila na nové Venomy, pozorovací letouny Auster A.O.P.6, de Havilland Devon, Avro Anson a další Freightery. U akademie byly používány cvičné vrtulové stroje Hunting Provost T.53 a vrtulníky Westland Dragonfly. V roce 1956 RIAF disponovalo více než stovkou letadel a patřilo v oblasti k silným letectvům. V roce 1957 RIAF získalo pět moderních stíhacích exemplářů Hawker Hunter F.6 z Británie, později doplněných o další belgické a nizozemské generálkované Huntery F.G.A.59. S touto výzbrojí RIAF vstoupilo do krátké federace s Jordánskem a státního převratu v létě 1958, kdy byla svržena monarchie s následným vyhlášením republiky El-Džamhúríja el-Irákija.

Nový režim přerušil britské spojenectví a v letech 1959–1960 se v zemi začali objevovat sovětští poradci. Jen od roku 1958 do roku 1959 bylo iráckému vojenskému letectvu dodáno 15 cvičných letadel Jak-11, 20 strojů MiG-15bis, 30 MiGů-15UTI, přes 100 exemplářů MiG-17, 12 Il-28, 20 An-2 a 13 Il-14M.

Dodávky obrovského množství sovětské letecké techniky pokračovaly také během 60. let 20. století, kdy irácké letectvo posílilo 20 letounů MiG-19S, 21 MiG-21F-13, 90 MiGů-21PF, přes 100 MiGů-21PFM, 12 MiGů-21UM, 50 Su-7BMK, 8 bombardérů Tu-16K, 12 transportních An-12B, 8 vrtulníků Mi-1 a 35 Mi-4.

Tyto dodávky značně snížily závislost Iráku na Velké Británii, která v tomto období dodala iráckému letectvu pouze 20 cvičných strojů BAC Jet Provost a 12 vrtulníků Westland Wessex. Z Francie bylo dodáno také 60 lehkých víceúčelových vrtulníků SA.316 Alouette III.

Po Šestidenní válce, během které přišlo irácké letectvo o 20 letadel, inicioval Baasistický Irák program dovybavení svých leteckých sil novými stroji sovětské výroby. Dodávky sovětské letecké techniky zintenzivnily po roce 1972, kdy byla podepsána sovětsko-irácká dohoda o dvacetiletém přátelství a spolupráci. Tato dohoda Iráku umožnila vybavení svého letectva 40 novými MiGy-21MF, 12 bombardéry Tu-22, jedenácti An-24, 10 An-26, 16 vrtulníky Mi-6 a 150 Mi-8. Mezitím začaly ke zlepšení pilotního výcviku přicházet československé letouny Aero L-29 Delfín.

Dne 7. října 1973 se irácké letectvo zapojilo do probíhající Jomkipurské války, během níž přišlo o 21 strojů Hunter a MiG-21.

Když v roce 1979 přišel k moci Saddám Husajn, letectvo narůstalo velmi rychle. Irák začal objednávat více sovětských a francouzských letadel. Vrchol přišel několik let po dlouhé a krvavé irácko-íránské válce v letech 1980 až 1988, kdy se letectvo skládalo z více než 950 letadel včetně Dassault Mirage F1EQ, MiG-25 a MiG-29 a stalo se jednou z největších vzdušných sil v regionu.

Jeho pád přišel během války v Zálivu a pokračoval, když koaliční síly vymáhaly bezletové zóny na severu a jihu Iráku vyhlášené OSN. Zbytky iráckého letectva byly zničeny během invaze do Iráku v roce 2003. V současné době letectvo prodělává přestavbu a většinu výcviku a letadel dostává z USA.

V červnu 2014 se rozhodl Irák zakoupit, kvůli pokračujícím bojům s bojovníky Islámského státu v Iráku a Levantě, od Ruska a Běloruska použité letouny Suchoj Su-25 a údajně i Suchoj Su-30, a helikoptéry Mil Mi-28 a Mil Mi-35.^[2] Došlo také k nákupu českých lehkých bojových strojů Aero L-159 Alca.^[3]

Přehled letecké techniky

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Iráckého letectva podle Flightglobal.com.^[4]

Název	Fotografie	Původ	Určení	Verze	Ve službě	Poznámky
Bojové letouny
Aero L-159 Alca		Česko Česko	lehký bojový letoun dvoumístný letoun[pozn. 1]	L-159A L-159T	8 0	Objednáno ještě 10 L-159A a 2 L-159T, s opcí na dalších 7 L-159A
Cessna 208 Caravan		USA USA	ozbrojený užitkový letoun	AC-208B Combat Caravan	2
General Dynamics F-16 Fighting Falcon Block 52		USA USA	víceúčelový stíhací letoun dvoumístný letoun[pozn. 1]	F-16C/IQ F-16D/IQ	13 7	Objednáno dalších 10 F-16C/IQ a 5 F-16D/IQ
JF-17 Thunder		Čína Čína	víceúčelový stíhací letoun	Block III	0 (+12)	Objednány v únoru 2022.[6]
Suchoj Su-25		Sovětský svaz Sovětský svaz	bitevní letoun		21	Část letounů byla zakoupena v Rusku a Bělorusku, část darována Íránem
Speciální letouny
AMD Alarus CH2000		USA USA	lehký pozorovací letoun	Alarus CH2000 MTSA	7
Beechcraft Super King Air		USA USA	průzkumný letoun	King Air 350 Recce	6	Objednán ještě 1 kus
Cessna 208 Caravan		USA USA	pozorovací letoun	Cessna 208 Recce	3
Seabird Seeker	(c) aeroprints.com, CC BY-SA 3.0	Austrálie Austrálie Jordánsko Jordánsko	lehký pozorovací letoun	SB7L-360A	2
Dopravní a transportní letouny
Antonov An-32		Sovětský svaz Sovětský svaz	taktický transportní letoun		6
Antonov An-178		Ukrajina Ukrajina	střední transportní letoun		0	Objednány 3 kusy
Beechcraft Super King Air		USA USA	lehký dopravní letoun	King Air 350	1
de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter		Kanada Kanada	lehký transportní/užitkový letoun vlastností STOL		2
Lockheed C-130 Hercules		USA USA	taktický transportní letoun	C-130E	3
Lockheed Martin C-130J Super Hercules		USA USA	taktický transportní letoun	C-130J	6
Pilatus PC-12		Švýcarsko Švýcarsko	spojovací/lehký dopravní letoun		4
Vrtulníky
Aérospatiale Gazelle		Francie Francie	ozbrojený průzkumný vrtulník	SA342	6
Bell 412		USA USA	víceúčelový vrtulník		0	Předběžně objednáno 12 kusů.
Cvičná letadla
Beechcraft T-6 Texan II		USA USA	cvičný letoun	T-6A	15	Plánována dodávka dalších 24 kusů v lehké bojové verzi AT-6C
Bell 206		USA USA	cvičný vrtulník		10
Cessna 208 Caravan		USA USA	cvičný letoun		3
KAI T-50 Golden Eagle		Jižní Korea Jižní Korea	proudový cvičný letoun	T-50IQ	6	Objednáno ještě 18 kusů
Utva Lasta		Srbsko Srbsko	letoun pro základní výcvik	Lasta 95N	20

Galerie

• 
  De Havilland Vampire dodaný v roce 1953
• 
  Opuštěný letoun FT-7
• 
  Vrak letounu MiG-29 zničeného během operace Pouštní bouře
• 
  MiG-25, který byl vytažen z písku poblíž Bagdádu
• 
  Irácký C-130 Hercules (2005)
• 
  Irácký F-16D (2014)

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iraqi Air Force na anglické Wikipedii.

Literatura

• DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 174. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Irácké letectvo na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Audax (Nisr) RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Savoia-Marchetti S.M.79 RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Gloster Gladiator Mk.I RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Heinkel He 111 RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Messerschmitt Bf 110 RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Fury RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Dove RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Bristol Freighter RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Vampire RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu de Havilland Venom RIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Hawker Hunter RIAF Archivováno 17. 3. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-15UTI IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-17 IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-19 IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-21 IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-23 IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-25 IrAF Archivováno 9. 4. 2017 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu MiG-29 IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Suchoj Su-7 IrAF
• (anglicky) Kamufláže letounů Suchoj Su-20 a Su-22 IrIAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Dassault Mirage F.1EQ IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže vrtulníku Mil Mi-25 IrAAC a IrAF Archivováno 7. 1. 2015 na Wayback Machine.
• (anglicky) Kamufláže letounu Suchoj Su-25 IrAf Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.