Ireen Wüstová
Ireen Wüstová | |
---|---|
Ireen Wüstová (2013) | |
Rodné jméno | Irene Karlijn Wüst |
Datum narození | 1. dubna 1986 (37 let) |
Místo narození | Goirle, Nizozemsko |
Partner(ka) | Letitia de Jongová |
Výška | 168 cm |
Hmotnost | 63 kg |
Rychlobruslařská kariéra | |
Klub | TalentNED |
Trenér | Peter Kolder |
Reprezentace | od 2004 |
Světový pohár | od 29. ledna 2005 |
Status | aktivní |
Vítězství v závodech Světového poháru | |
1000 m | 4 |
1500 m | 26 |
3000 m | 6 |
Stíh. závod | 13 |
Celková vítězství Světového poháru | |
Grand World Cup | 1 (12/13) |
1500 m | 3 (06/07, 13/14, 19/20) |
Stíh. závod | 4 (10/11, 12/13–14/15) |
Infobox aktualizován dne 15. března 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Irene Karlijn „Ireen“ Wüstová (* 1. dubna 1986 Goirle) je nizozemská rychlobruslařka, několikanásobná mistryně Nizozemska, Evropy i světa a olympijská vítězka, která se pravidelně umisťuje na předních příčkách Světového poháru. Na ZOH 2022 v Pekingu se stala prvním sportovcem, který vyhrál individuální zlato na pátých olympijských hrách.
Kariéra
Na mezinárodní úrovni se poprvé prosadila v roce 2004, kdy skončila na mistrovství světa juniorů druhá, přičemž následující rok tento šampionát již vyhrála. Na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně získala na trati 3000 m zlatou medaili a v závodě na 1500 m bronz. Od té doby začala vozit medaile z mistrovství Evropy i světa. Evropský vícebojařský šampionát vyhrála v letech 2008, 2013, 2014, 2015 a 2017, mistrovství světa ve víceboji v letech 2007, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017 a 2020. Z mistrovství světa na jednotlivých tratích má kromě dalších cenných kovů již patnáct zlatých (šest ze stíhacího závodu družstev, pět z tratě 1500 m, tři z distance 3000 m a jednu ze závodu na 1000 m), z mistrovství Evropy dvě zlaté (dvě ze stíhacího závodu družstev, jednu z tratě 1500 m). Na zimní olympiádě 2010 ve Vancouveru vyhrála závod na 1500 m. Zúčastnila se Zimních olympijských her 2014, kde vybojovala stříbrné medaile na kilometru, na patnáctistovce a na pětikilometrové distanci a stala se olympijskou vítězkou na trati 3000 m a ve stíhacím závodě družstev. Ze ZOH 2018 si přivezla zlato z trati 1500 m a stříbrné medaile z distance 3000 m a ze stíhacího závodu družstev. Na Zimních olympijských hrách 2022 získala bronz ve stíhacím závodě družstev a vyhrála závod na 1500 m, čímž se po Američance Blairové na pětistovce a Pechsteinové na trati 5000 m stala třetí trojnásobnou olympijskou šampionkou v jedné disciplíně.[1] Jako první sportovec vybojovala zlato z individuálních závodů na pěti olympijských hrách, navíc v olympijském rekordu a ve 35 letech jako nejstarší šampionka bruslařských závodů pod pěti kruhy.[2]
Pravidelně startuje v závodech Světového poháru, v sezóně 2012/2013 zvítězila v celkovém bodování Grand World Cupu a v ročnících 2006/2007, 2013/2014 a 2019/2020 získala celkové prvenství v závodech na 1500 m.
V roce 2013 získala cenu Oscara Mathisena.[3] V roce 2014 byla agenturou Reuters vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.[4]
Osobní život
V roce 2009 se přihlásila k bisexuální orientaci, když v rozhovoru pro jeden nizozemský časopis řekla, že již delší dobu žije s přítelkyní, rychlobruslařkou Sanne van Kerkhofovou. Později se rozešly a Wüstová začala žít s přítelem.[5] Od roku 2017 má vztah s rychlobruslařkou Letitií de Jongovou.[6] Dne 21. dubna 2019 oznámily zasnoubení.[7]
Wüstová média opakovaně požádala, aby se soustředila na její sportovní kariéru, a nevěnovala se jejímu osobnímu životu a sexuální orientaci.[8]
Když ale získala zlatou medaili na Olympijských hrách v Soči, poznamenaných protesty aktivistů za práva LGBT kvůli před tím přijatému ruskému zákonu omezujícímu práva homosexuálů, mnohé sdělovací prostředky zdůraznily, že se stala první LGBTQ vítězkou v Soči.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ireen Wüst na anglické Wikipedii.
- ↑ ZOH 2022 | Rychlobruslařka Wüstová má třetí olympijské zlato na 1500 m, Zdráhalová byla 21.. Sport.cz [online]. 2022-02-06 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Zdráhalová na patnáctistovce ve třetí desítce, vítězná Wüstová vrší rekordy. iDNES.cz [online]. 2022-02-07 [cit. 2022-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Topseizoen Wüst bekroond met Oscar [online]. Schaatsen.nl, 2013-04-16 [cit. 2013-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-22. (nizozemsky)
- ↑ DutchNews [online]. DutchNews.nl, 2014-12-19 [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ De Telegraaf [online]. 2013-03-29 [cit. 2016-01-14]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Samenwoonplannen voor Ireen Wüst en Letitia de Jong? [online]. Story.nl, 2018-02-10 [cit. 2018-02-14]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Ireen Wüst op de knieën voor vriendin: 'Wij gaan trouwen!'. Story [online]. 2019-04-22 [cit. 2019-09-16]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ a b THOMAS, June. Gold-Medal-Winning Dutch Speedskater Ireen Wüst Doesn’t Want to Be a Model Queer. Slate. 2014-02-09. Dostupné online [cit. 2016-01-14]. ISSN 1091-2339. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ireen Wüstová na Wikimedia Commons
- Ireen Wüstová na Twitteru
- Ireen Wüstová na SpeedSkatingNews.info (anglicky)
- Ireen Wüstová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“