Irena Řecká (1904–1974)
| Irena Řecká | |
|---|---|
| vévodkyně z Aosty | |
 Irena Řecká, 1931 | |
| Doba vlády | 1942–1948 |
| Narození | 13. února 1904 Athény, Řecké království |
| Úmrtí | 15. dubna 1974 Fiesole, Itálie |
| Pohřbena | Bazilika Superga, 20. dubna 1974 |
| Sňatek | 1. července 1939 |
| Manžel | Aimone z Aosty |
| Potomci | Amadeus III. Savojský, vévoda z Aosty |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Konstantin I. Řecký |
| Matka | Sofie Pruská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irena Řecká (13. února 1904, Athény – 15. dubna 1974, Fiesole) se narodila jako páté dítě a druhá dcera Konstantina I. Řeckého a jeho manželky Sofie Pruské. Byla členkou královských rodin Řecka, Dánska a Itálie. V letech 1941 až 1943 byla také oficiální královnou Chorvatska.
Rodina a dětství
Jejími prarodiči z otcovy strany byli Jiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová. Ze strany matky byl jejím dědem Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská, dcera prince Alberta a královny Viktorie.
Irena se narodila v Athénách do rodiny, v níž již byli tři synové, Jiří (* 1890), Alexandr (* 1893) a Pavel (* 1901) a dcera Helena (* 1896). V roce 1913 do rodiny přibyla ještě dcera Kateřina. V roce 1927 ji bratr Jiří zasnoubil s Christianem ze Schaumburg-Lippe, synovcem dánského krále Kristiána X., ke sňatku však nikdy nedošlo.
Manželství
1. července 1939 se princezna Irena provdala za prince Aimona, vévodu ze Spoleta. Měli spolu jedno dítě:
- Amadeus III. Savojský, vévoda z Aosty (27. září 1943 – 1. června 2021[1])
- ⚭ 1967 Klaudie Orleánská (* 11. prosince 1943), rozvod 1982
- ⚭ 1987 Silvia Paternòvá di Spedalotto (* 31. prosince 1953)
- ⚭ 1967 Klaudie Orleánská (* 11. prosince 1943), rozvod 1982
V březnu 1942 Irena, která byla školenou sestrou, vedla nemocniční vlak Červeného kříže do Ruska, aby poslali zpět do vlasti zraněné italské vojáky. Po náročné cestě se následující měsíc vrátila. Princ Aimone se stal po smrti svého staršího bratra Amadea 3. března 1942 čtvrtým vévodou z Aosty. 18. května 1941 přijal jméno Tomislav II. a byl prohlášen králem Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistického Německa a fašistické Itálie. Aimone však nikdy nevkročil na území tohoto státu a v roce 1943 abdikoval.
Po příměří Spojenců s Itálií byla princezna Irena, spolu se svým synem, švagrovou a dvěma neteřemi, Němci internována v hotelu Ifen v rakouském Hirscheggu. Osvobozeni byli v květnu 1945 Francouzi.
Po válce a po volbách v roce 1946, které ukončily italskou monarchii, odešla rodina do exilu. Princ Aimone zemřel 29. ledna 1948 v Buenos Aires. Po jeho smrti se stal jejich syn Amadeus 5. vévodou z Aosty. V červnu 1948 byl rodině povolen návrat do Itálie. Princezna Irena zemřela 15. dubna 1974 v italském městě Fiesole po dlouhodobé nemoci.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Irene, Duchess of Aosta na anglické Wikipedii.
- ↑ Prince Amedeo, Duke of Aosta, has died aged 77 [online]. 2021-06-01 [cit. 2022-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irena Řecká na Wikimedia Commons
| Vévodkyně z Aosty | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Orleánská | 1942–1948 Irena Řecká (1904–1974) | Nástupce: Klaudie Orléanská |
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.
Portrait of Duchess of Aosta, née Princess Irene of Greece and Denmark
Signature of Princess Irene of Greece and Denmark Duchess of Aosta
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.