Irena Athénská

Irena
(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 2.5
Narození	752 Athény
Úmrtí	9. srpna 803 (ve věku 50–51 let) Lesbos
Pohřbena	kostel svatých Apoštolů
Potomci	Konstantin VI.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

(c) Classical Numismatic Group, Inc. http://www.cngcoins.com, CC BY-SA 3.0

Irena z Athén (řecky Εἰρήνη ἡ Ἀθηναία – Eiréne, 752 v Athénách – 9. srpna 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbu) byla ve vztahu manželském a mateřském s císaři Byzantské říše východořímské, správou říše se však zabývala ona, bylo by tedy možné považovat ji za císařovnu.

Život

V roce 769 se stala manželkou Leona IV., který se stal v roce 775 císařem. Rok po svatbě porodila syna, pozdějšího císaře Konstantina VI. Po Leonově smrti v roce 780 se stala Irena regentkou tehdy devítiletého císaře Konstantina a zůstala jí až do jeho plnoletosti. I potom setrvala císařovnou společně s ním. Poté, co ho nechala v roce 797 usmrtit a ještě předtím oslepit, Irena získala samovládu a tím se stala také první ženou na trůně východořímského císařství.

Jako císařovna nebyla však příliš úspěšná. Armáda jí poskytovala jen vlažnou podporu a její rádcové a úředníci intrikovali mezi sebou. Snažila se tedy získat oblibu u lidu snížením daní. Podporu však nenalezla, naproti tomu uvrhla říši do finančních obtíží.

V otázce obrazoborectví patřila Irena ke straně ikonodulů (uctívačů ikon) a v roce 787 svolala Druhý nikajský koncil, který kromě jiného rozhodl, že ikony budou uctívány, ale nesmí být zbožňovány.

Ze skutečnosti, že císařem byla žena, vznikaly různé problémy s dalekosáhlými důsledky: Podle římského práva nemohla totiž žádná žena velet vojsku. Poněvadž císař zaujímal tuto pozici ze svého úřadu, nemohla být žádná žena legálně císařem. Jak říkají některé historické prameny, z tohoto důvodu pokládal papež Lev III. římský císařský trůn za uprázdněný a v zimě roku 800 tak mohl korunovat Karla Velikého císařem. Tento akt po právní stránce eliminoval východořímské císařství na západě a došlo tak k obnově západořímského císařství.

Podle Theofana Karel po korunovaci uvažoval dokonce o svatbě s Irenou, aby tak legalizoval svou vládu i na východě. Sňatek se však neuskutečnil, kromě jiných důvodů také proto, že Irena v roce 802 abdikovala a byla nahrazena svým ministrem financí Nikeforem. Toto zklamání zřejmě Karla přimělo k tomu, aby ve sporu o filioque postupoval proti Byzanci tak rozhořčeně.

Irena zemřela v roce 803 ve vyhnanství na ostrově Lesbos.

Literatura

• HERRINOVÁ, Judith. Ženy v purpuru. Praha: Mladá fronta, 2005. 352 s. ISBN 80-204-1191-7. 
• ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN 80-200-0454-8. 

Související články

• Obrazoborectví

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Irena na Wikimedia Commons
• Biografie Ireny z Athén (anglicky)