Irena Belohorská

MUDr. Irena Belohorská
poslankyně Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
poslankyně Národní rady SR
Ve funkci:
1994 – 1998
Ve funkci:
1998 – 2002
Ve funkci:
2002 – 2004
poslankyně Evropského parlamentu
Ve funkci:
2004 – 2009
ministryně zdravotnictví SR
Ve funkci:
listopad 1993 – březen 1994
PředchůdceViliam Soboňa
NástupceTibor Šagát
Stranická příslušnost
ČlenstvíHZDS

Narození13. března 1948 (76 let)
Piešťany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Komenského
Profesepolitička a lékařka
OceněníRad Andreja Hlinku I. triedy (1998)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Irena Belohorská (* 13. března 1948 Piešťany[1]) je slovenská lékařka a politička za HZDS, po sametové revoluci československá poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech slovenská ministryně zdravotnictví a poslankyně Národní rady SR, počátkem 21. století poslankyně Evropského parlamentu.

Biografie

Vystudovala medicínu na Univerzitě Komenského v Bratislavě a v roce 1976 získala atestace z gynekologie a porodnictví a roku 1982 i klinické onkologie. V letech 1973–1976 pracovala jako asistentka lékaře, v letech 1977–1984 v Národním onkologickém ústavu. V letech 1983–1986 působila jako lékařka v Tunisku. Po návratu byla v letech 1986–2002 vrchní lékařkou v centu prevence Národního onkologického ústavu (mezitím v letech 1992–1993 působila na postu ředitelky fakultní nemocnice).[2][3]

Po sametové revoluci se politicky angažovala. Ve volbách roku 1992 byla za HZDS zvolena do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrvala do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Bratislava.[4] V roce 1993 působila jako vedoucí úřadu ministra obrany Slovenska a pak jako státní tajemnice na slovenském ministerstvu zahraničních věcí. V druhé vládě Vladimíra Mečiara se stala v listopadu 1993 slovenskou ministryní zdravotnictví, přičemž v této funkci setrvala do března 1994, kdy vláda padla. Roku 1994 jí byl udělen Řád Andreje Hlinky. V roce 1996 byla předsedkyní městské organizace HZDS.[2][3]

V parlamentních volbách na Slovensku roku 1994 byla zvolena poslankyní Národní rady Slovenské republiky za HZDS. Byla místopředsedkyní zahraničního výboru. Mandát poslankyně obhájila v parlamentních volbách na Slovensku roku 1998. Nyní působila jako místopředsedkyně výboru pro evropskou integraci. A opětovně se poslankyní stala i v parlamentních volbách na Slovensku roku 2002. Působila coby místopředsedkyně výboru pro lidská práva. Křeslo v Národní radě SR držela až do roku 2004.[2][3]

Ve volbách do Evropského parlamentu na Slovensku roku 2004 byla za HZDS zvolena do Evropského parlamentu. Zde zasedala do roku 2009. Působila v klubu nezávislých poslanců EP a byla členkou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a podvýboru pro lidská práva.[3]

Je vdova, má dvě dcery.[3] V březnu 2009 při autonehodě srazila chodkyni, která náhle vstoupila mimo přechod pro chodce do jízdní dráhy a po několika týdnech zemřela na následky svých zranění.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Irena Belohorská [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. a b c Irena BELOHORSKÁ [online]. europarl.europa.eu [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Irena Belohorská / Európsky parlament [online]. osobnosti.sk [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-17. (slovensky) 
  4. Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky) 
  5. Europoslankyňa Irena Belohorská: Žena, ktorú zrazila, zomrela! [online]. cas.sk [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“