Irena Bernášková
| Irena Bernášková | |
|---|---|
 jako Vlasta Nováková na falešné legitimaci | |
| Rodné jméno | Irena Preissigová |
| Jiná jména | Vlasta Nováková[1] |
| Narození | 7. února 1904 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. srpna 1942 (ve věku 38 let) Berlín  Německá říše |
| Příčina úmrtí | sťata gilotinou |
| Národnost | česká |
| Povolání | novinářka a spisovatelka |
| Známá jako | novinářka odbojářka |
| Ocenění | _BAR.svg){kind=small} Medaile Za hrdinství (i. m.) |
| Choť | Eduard Bernášek (1925–1940)[2] |
| Rodiče | Vojtěch Preissig otec Irena Preissigová [3] matka |
| Příbuzní | Vojtěška Šíchová (roz. Preissigová) sestra [3] Yvona Bydžovská (roz. Preissigová) sestra [3] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irena „Inka“ Bernášková (7. únor 1904 Praha[4] – 26. srpen 1942 Berlín[5]) byla česká novinářka a odbojářka, která za druhé světové války položila svůj život v boji proti německé okupaci.
Dětství a mládí
Narodila se v Praze jako prostřední ze tří dcer grafika a malíře Vojtěcha Preissiga. Ten s celou rodinou v době první světové války odešel do USA, kde Preissigovi žili v Bostonu. Do Československa se Irena vrátila se svými dvěma sestrami roku 1921. V roce 1925 se v Praze vdala za svého bratrance Eduarda Bernáška.[2] Rodiče s tímto sňatkem nesouhlasili a otec s Irenou dokonce na čtyři roky přerušil veškeré kontakty.[6] Manželé se usadili ve vile na Spořilově. Při mobilizaci v období Mnichovské krize se Bernášková dobrovolně přihlásila jako sestra Červeného kříže a ošetřovala uprchlíky z obsazeného pohraničí.
V odboji
Po obsazení Československa německými vojsky nejdříve kolportovala letáky, brzy začala spolupracovat také se svým otcem na vydávání ilegálního časopisu V boj. Také převáděla ohrožené lidi na Slovensko. Ačkoliv po ní pátralo gestapo, dlouho unikala zatčení a dále pokračovala ve vydávání časopisu. Zatčena byla 21. září 1940 v pražské ulici Na Poříčí s falešnými doklady. Svou statečností při výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila řadu dalších spolupracovníků odboje. Přesto byla zatčena její nejbližší rodina – její manžel zemřel v koncentračním táboře Buchenwald, otec v koncentračním táboře v Dachau. Irena Bernášková pak byla berlínským lidovým soudem odsouzena k trestu smrti[6] a 26. srpna 1942 byla v Berlíně popravena gilotinou. Stala se tak první Češkou odsouzenou k trestu smrti lidovým soudním dvorem v Berlíně.[7][8]
Irena Bernášková byla vyznamenána roku 1998 prezidentem Václavem Havlem in memoriam medailí Za hrdinství.[9]
Pamětní deska V. Preissig a I. Bernášková
v Praze 4, Záběhlicích
Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice. [p 1] [p 2] Za protektorátu se ulice jmenovala Südoststrasse VIII. [11] a bydlel zde Vojtěch Preissig. V jeho bytě se připravovala k vydání a od konce roku 1939 se zde i vydávala – od čísla 28 – „spořilovská“ varianta ilegálního časopisu V boj. [11] Deska sestává z centrálního horního nápisu: VOJTĚCH PREISSIG A JEHO DCERA IRENA „PANÍ INKA“. Pod ním se nachází reliéf dvou tváří z profilu; oba hledí směrem doprava. Blíže k pozorovateli je reliéf V. Preissiga, za ním v pozadí pak reliéf jeho dcery I. Bernáškové.
Podél levého svislého okraje reliéfu jsou uvedeny informace o Vojtěchu Preissigovi:
ČESKÝ MALÍŘ A GRAFIK
ÚČASTNÍK PRVÉHO I
DRUHÉHO REVOLUČNÍHO
ZÁPASU ZA SVOBODU
A ZAKLADATEL ČASOPISU
V BOJ
* 31. 7. 1873 VE SVĚTCI
† 11. 6. 1944 – UMUČEN
V DACHAUpamětní deska [10]
Podél pravé svislé hrany centrálního reliéfu jsou údaje o jeho dceři Ireně Bernáškové:
BERNÁŠKOVÁ – PREISSIGOVÁ
REVOLUCIONÁŘKA DRUHÉHO
ODBOJE, HLAVNÍ JEHO
SPOLUPRACOVNICE
* 7. 2. 1904 V PRAZE
NA VINOHRADECH
† 26. 8. 1942 – POPRAVENA
V PLÖTZENSEE
U BERLÍNApamětní deska [10]
Galerie
Článek v protektorátní Moravské orlici informující o popravě Ireny Bernáškové a dalších odsouzených odbojářů dne 26.8.1942
Odkazy
Poznámky
- ↑ GPS souřadnice: 50°02′28″ s. š., 14°28′59″ v. d..
- ↑ V centrální evidenci válečných hrobů je pamětní deska V. Preissiga a I. Bernáškové evidována pod označením „CZE-0004-20665“. [10]
Reference
- ↑ KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X.
- ↑ a b KOURA, Petr. POHNUTÉ OSUDY: Irena Bernášková - statečná odbojářka zasnoubená se smrtí [online]. Lidovky cz, 2016-02-26 [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c JEDLIČKOVÁ, Blanka. Ženy okolo ilegálního časopisu "V boj" 1939 - 1942 [online]. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická: 2011 [cit. 2015-07-23]. S. 1 až 80. Bakalářská práce, akademický rok 2010/2011; formát PDF, celkem 128 stran. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
- ↑ Velezrádci a vyzvědači popraveni. Moravská orlice. 28. 8. 1942, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b MAHDAL, Marek. Inka Bernášková - statečná žena ze Spořilova [online]. Spořilovské noviny, 2005-09-27 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍR, Vojtěch. První česká žena popravená nacisty. Fronta.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
- ↑ HAMMER, Jan. Prala se s gestapáky, řvala na soudce. Odbojářku Bernáškovou sťali gilotinou. iDNES.cz [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vyznamenaných : Medaile za hrdinství [online]. [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c KAREŠ, Josef. Pamětní deska Vojtěch Preissig a Irena Bernášková-Preissigová. Spořilov: www.vets.cz, 2011-05-18. Dostupné online.
- ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Rejstřík osob: Vojtěch Preissig, s. 297, 444, 461, 486.
Literatura
- VRZALOVÁ, Jana. Zasnoubena se smrtí. 1. vyd. Brno: Jota, 2017. 333+36 s. ISBN 978-80-7565-186-0.
- Jana Vrzalová: Odbojářka, jež zemřela pod gilotinou. Lidové noviny. 11. 2. 2019, s. 20.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irena Bernášková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Irena Bernášková
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Vojtěcha Preissiga *1873
- (česky) Spořilovské noviny: Inka Bernášková - statečná žena ze Spořilova
- (česky) Info o TV dokumentu v České televizi
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
Stužka: Medaile Za hrdinstvi – Česká republika (od roku 1994).
Výstřižek z druhé strany ranního vydání protektorátní Moravské orlice ze dne 28.8.1942 přinášející seznam občanů protektorátu popravených dne 26.8.1942
Irena Bernášková (* 1904 Praha – 1942 Berlín) - rozená Preissigová - česká novinářka a odbojářka (známa také jako "Inka Bernášková"). Za druhé světové války položila svůj život v boji proti německé okupaci. Vydavatelka tzv. spořilovské mutace ilegálního časopisu "V boj". Fotografie z falešné protektorátní všeobecné občanské legitimace vedené na jméno Vlasta Nováková.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Pravá polovina pamětní desky věnované Vojtěchu Preissigovi (* 1873 - † 1944) a jeho dceři Ireně (Ince) Bernáškové (* 1904 - † 1942). Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice, Česká republika. Vojtěch Preissig byl český grafik, typograf, malíř, ilustrátor, účastník protirakouského i protinacistického odboje. Za protektorátu založil ilegální časopis "V boj". Při jeho vydávání mu pomáhala jeho dcera Inka, česká novinářka a protinacistická odbojářka.