Irena Hesensko-Darmstadtská

Irena Hesensko-Darmstadtská
Portrét
Irena Hesensko-Darmstadtská
Úplné jménoIrene Louise Marie Anne
Narození11. července 1866
Darmstadt, Hesenské velkovévodství
Úmrtí11. listopadu 1953
(ve věku 87 let)
Šlesvicko-Holštýnsko, Západní Německo
ManželJindřich Pruský
PotomciWaldemar Pruský
Zikmund Pruský
Jindřich Pruský
DynastieHesensko-Darmstadtští
OtecLudvík IV. Hesenský
MatkaAlice Sasko-Koburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irena Hesensko-Darmstadtská (německy Irene Luise Maria Anna Prinzessin von Hessen und bei Rhein) (11. června 1866, Darmstadt11. listopadu 1953) byla rodem hesenská a sňatkem pruská princezna.

Životopis

Původ, dětství a mládí

Princezna Irena se narodila jako třetí ze sedmi dětí předposledního hesenského velkovévody Ludvíka IV. a jeho manželky Alice Sasko Koburské, původem britské princezny. Jejími prarodiči ze strany matky byli britská královna Viktorie a její manžel, princ Albert, prarodiči ze strany otce pak hesenský vévoda Karel a princezna Alžběta Pruská. Dostala jméno Irena (řecky mír), neboť se narodila na konci prusko-rakouské války. Alice ji považovala za velmi nevzhledné dítě a napsala své sestře Viktorii, že Irena není pěkná.

Princezna Irena (vpravo) se svou mladší sestrou Alicí, 1885

Vévodkyně Alice vychovávala své děti velmi prostě. Děti měly anglické chůvy, jedly a oblékaly se velmi jednoduše, učily se např. péci a vařit, stlaly si lůžka, uklízely. Matka učila děti vnímat utrpení a bídu ostatních, často s nimi navštěvovala špitály a charitativní zařízení.

První tragédie zasáhla rodinu v roce 1873, když mladší bratr Ireny, hemofilik Fridrich vypadl z otevřeného okna, uhodil se hlavou o žebřík a o hodinu později zemřel na krvácení do mozku. Alice často brala ostatní děti na hrob syna, aby se tam modlily a v melancholii na něj vzpomínaly.

Další neštěstí přišlo na podzim roku 1878, kdy celá rodina, vyjma matky a Ireniny starší sestry Alžběty onemocněla záškrtem. Nemoci podlehla nejdříve (16. listopadu) nejmladší sestřička, čtyřletá Marie, po čtyřech týdnech (14. prosince) pak i matka Alice, vyčerpaná péčí o nemocné a oslabená žalem ze ztráty dcerky.

Po smrti Alice převzala péči o děti královna Viktorie; strávily rok v Anglii.

Irena s manželem v roce 1905 nebo 1910
Princezna Irena

Manželství a potomci

24. května roku 1888 roku se Irena provdala za prince Jindřicha Pruského, svého bratrance (matky Ireny a Jindřicha byly sestry), třetí dítě a druhého syna německého císaře Fridricha III. Pruského a Viktorie Sasko-Koburské. Manželství denervovalo královnu Viktorii, neboť s ní nebylo zkonzultováno. Bylo však šťastné a pár byl označován jako "velmi sympatický". Z manželství vzešli tři synové:

  • 1. Waldemar Pruský (20. 3. 1889 Kiel – 2. 5. 1945 Tutzing)
    • ⚭ 1919 Kalista Lippsko-Biesterfeldská (14. 10. 1895 Postupim – 15. 12. 1982 Eltville am Rhein)
  • 2. Zikmund Pruský (27. 11. 1896 Kiel – 14. 11. 1978 Puntarenas)
    • ⚭ 1919 Šarlota Sasko-Altenburská (4. 3. 1899 Postupim – 16. 2. 1989)
  • 3. Jindřich Viktor (9. 1. 1900 Kiel – 26. 2. 1904 tamtéž)
Irena (poslední vpravo) se svými sestrami v roce 1906

Irena, vychovaná ve viktoriánské morálce, byla zasažená některými událostmi. Těžce nesla konverzi svých dvou sester, Alžběty a Alix na pravoslaví. Kromě toho v roce 1907 pomohla k uzavření sňatku velkokněžny Marie Pavlovny s princem Vilémem Švédským, svazek se ukázal jako katastrofální. V roce 1912 naopak byla zdrojem velké podpory pro svou sestru Alix, když její syn cesarevič Alexej málem zemřel na následky banálního zranění, komplikovaného ovšem hemofilií, které utrpěl na lovu v Polsku.

V době první světové války byly vztahy Ireny se sestrami podvázány, neboť se nacházely na opačných stranách konfliktu. Nakonec byly dvě z nich, Alžběta a Alix (spolu s celou Alixinou rodinou) zavražděny bolševiky.

Po abdikaci německého císaře přestala být země pod vládou Hohenzollernů, Irena s manželem však zachovali svoje majetky v severním Německu.

Irenin manžel, princ Jindřich, zemřel v roce 1929. Irena adoptovala dceru svého syna Zikmunda Barbaru (1920), když její otec opustil Německo. V roce 1945 ji velmi zasáhla smrt jejího nejstaršího syna Valdemara. Ona sama zemřela v roce 1953, zanechavši svůj majetek vnučce. Byla nejdéle žijícím potomkem Ludvíka IV. a velkovévodkyně Alice.

Dědičná zátěž

Irena byla nositelkou dědičné nemocihemofilie. Nemoc předala dvěma ze svých synů – nejstaršímu a nejmladšímu. Zdraví Valdemara ji trápilo od jeho nejútlejšího věku, později, v roce 1904 byla zasažena smrtí čtyřletého Jindřicha, který upadl a zranil se na hlavě. Několik měsíců po jeho smrti porodila Irenina sestra Alix, ruská carevna Alexandra Fjodorovna syna Alexeje, u něhož se hemofilie rovněž záhy objevila. I jejich sestřenice, španělská královna Viktorie Evženie Battenberg, porodila dva syny nemocné hemofilií.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karel Hesenský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
Ludvík IV. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Vilém Pruský
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Alžběta Pruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Hesensko-Homburský
 
 
Marie Anna Hesensko-Homburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Hesensko-Darmstadtská
 
Irena Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alice Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 

Bibliografie

  • Grand Duchess Marie (1930). Education of a Princess: A Memoir. Viking Press.
  • Mager, Hugo (1998). Elizabeth: Grand Duchess of Russia. Carroll and Graf Publishers, Inc. ISBN 0-7867-0678-3.
  • Massie, Robert K. (1995). The Romanovs: The Final Chapter. Random House. ISBN 0-394-58048-6.
  • Mironenko, Sergei, and Maylunas, Andrei (1997). A Lifelong Passion: Nicholas and Alexandra: Their Own Story. Doubleday. ISBN 0-385-48673-1.
  • Pakula, Hannah (1995). An Uncommon Woman: The Empress Frederick: Daughter of Queen Victoria, Wife of the Crown Prince of Prussia, Mother of Kaiser Wilhelm. Simon and Schuster. ISBN 0-684-84216-5.
  • Queen Victoria (1975). Advice to my granddaughter: Letters from Queen Victoria to Princess Victoria of Hesse. Simon and Schuster. ISBN 0-671-22242-2.
  • Vorres, I, The Last Grand Duchess: Her Imperial Highness Grand Duchess Olga Alexandrovna, Charles Scribners and Sons, New York, 1964.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of the Kingdom of Prussia 1873-1918.svg
Autor: Glasshouse, using elements by Sodacan, Katepanomegas and Regicollis, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the Kingdom of Prussia 1873-1918
Princess Henry of Prussia.jpg
Princess Henry of Prussia, seated reading Gesetzlich gesch (protected by law)
Alix,Victoria,Ella,Irene.png
Alix, Victoria, Ella, Irene
IreneofHesse2-1-.jpg
Princess Irene of Hesse and by Rhine during her youth.
Princesses Irene and Alix of Hesse, 1885.jpg
Princess Irene (right) and Princess Alix seated together; both look to front.