Irena Jarosińska-Małek

Irena Jarosińska-Małek (3. října 1924 Szybeny – 16. února 1996 Varšava)^[1] byla polská výtvarnice, fotografka, fotoreportérka, členka varšavského obvodu Svazu polských uměleckých fotografů^[2]. Jedna z prvních žen v Polské lidové republice pracující jako fotoreportérka, spojená se skupinou Grupa 55 a umělecká animátorka.^[3]

Fotografické vzdělání získala na Střední fotografické škole Konwiktorska ve Varšavě. V roce 1943 začala studovat na chemické fakultě Varšavské technické univerzity. Po válce pracovala na ministerstvu zemědělství a agrárnír reforem (1946–1947) a na katedře fotografie na ministerstvu kultury a umění (1949–1950).^[4] Byla spojená s fotografickým a uměleckým prostředím hlavního města - žila a fotografovala ve Varšavě.^[5] Zvláštní místo v její tvorbě zaujímala reportážní fotografie, fotografie architektury (ve velkých částech Varšavy), portrétní fotografie (naprostá většina lidí spojených s uměleckým světem - herci, fotografové, malíři, hudebníci, básníci)^[5] a fotografování aktu^[6]. Jako fotoreportérka spolupracovala mj. s časopisy Photography, Świat, Polska.^[5][1] Velký prostor ve své tvorbě věnovala fotožurnalistice, spojené s uměleckou neoavantgardou - zpracovávala fotografickou dokumentaci její činnosti. V 70. letech 20. století se ujala role umělecké animátorky. Ve svém ateliéru - 10A (což byl neformální studio umělkyně) iniciovala mnoho uměleckých akcí (vernisáže, happeningy, diskuse, divadelní představení).

Irena Jarosińska-Małek byla iniciátorkou a autorkou (spoluautorkou) fotografických výstav^[1][7][8][9]; samostatných i kolektivních - mimo jiné se aktivně účastnila Národních výstav fotografie pořádaných pod záštitou Polského svazu fotografů (později - od roku 1952 - Asociace polských uměleckých fotografů), výstav Grupy 55, v letech 1956–1961, v Galerii Krzywe Koło.^[5][10][11] V roce 1950 byla na doporučení Zbigniewa Dłubaka a Leonarda Sempolińského přijata za členku varšavského obvodu ZPAF.^[2] Vedla také kurzy pro studenty Fotografické školy při Svazu polských uměleckých fotografů, kde vyučovala nejen fotografické techniky, ale především pro ně organizovala přednášky za účasti malířů, teoretiků umění a fotografů. V 80. letech 20. století hodně cestovala – mimo jiné do Indie, Nepálu, Izraele, Egypta a Afghánistánu, z čehož vznikla fotografická dokumentace z četných cest – prezentovaná na jejích vlastních výstavách (včetně „Afghánské výstavy“).

Irena Jarosińska-Małek zemřela 16. února 1996 po těžké nemoci.

Fotografie Ireny Jarosińské-Małek (asi 40 000 fotografií) jsou ve fondu Fotoarchivu Ośrodek Karta.^{[5][1][12][13]} V roce 2013 vyšlo album s rozsáhlou sbírkou fotografií umělkyně (asi 250 fotografií) v polsko-anglické verzi - Irena Jarosińska: pismo obrazkowe, kterou vydala Nadace Ośrodek Karta.^[5]

V roce 2008 se v Národní galerii umění Zachęta ve Varšavě konala výstava Polské fotografky 20. století, která představila tvůrčí počiny padesáti polských dokumentaristek od 70. let 20. století, kde byly také prezentovány fotografie Jarosińské-Małkové. Mezi dalšími vystavujícími byly například: Małgorzata Apathy, Anna Beata Bohdziewicz, Anna Brzezińska-Skarżyńska, Anna Chojnacka, Zofia Chomętowska, Maria Chrząszczowa, Maria Antonina Czaplicka, Irena Elgas-Markiewicz, Krystyna Gorazdowska, Helena Hartwigová, Joanna Helander, Wanda Herse, Halina Holas-Idziakowa, Irena Kummant-Skotnicka, Krystyna Łyczywek, Bożena Michalik, Maria Kietlińska, Janina Mierzecka, Janina Mokrzycka, Anna Musiałówna, Zofia Nasierowska, Fortunata Obrąpalska, Julia Pirotte, Danuta Rago, Jadwiga Rubiś, Zofia Rydet, Jadwiga Wolska nebo Bolesława Zdanowska.^[14]

• Irena Jarosińska: pismo obrazkowe (2013). Vydavatel – Fundacja Ośrodka Karta.^[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irena Jarosińska-Małek na polské Wikipedii.

• Ženy ve fotografii
• Seznam polských fotografek

• Varšavský kvas. Výstava fotografií Ireny Jarosińské – informace o výstavě a vybraných dílech.
• Irena Jarosińska, žena, která spala v ustalovači – článek o Ireně Jarosińské.