Irena Svobodová

Irena Svobodová
Irena Svobodová.gif
6. první dáma Československa
V roli:
30. března 1968 – 28. května 1975
PředchůdkyněBožena Novotná
NástupkyněViera Husáková
Narození10. ledna 1901
Cvrčovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. července 1980 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Kroměříži
ChoťLudvík Svoboda (1923–1979)
DětiMiroslav Svoboda
Zoe Klusáková-Svobodová
PříbuzníMilan Klusák (zeť)
CommonsIrena Svobodová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irena Svobodová, rozená Stratilová, (10. ledna 1901 Cvrčovice[1] – 17. července 1980 Praha[2]) byla první dáma Československa a manželka sedmého československého prezidenta Ludvíka Svobody.

Život

Irena Stratilová se narodila v rodině mlynáře. Ve 22 letech se na vojenském plese v Kroměříži seznámila s kapitánem Ludvíkem Svobodou. Církevní svatbu měli 11. června 1923 na Velehradě.[1][3] Krátce po svatbě se přestěhovali na Podkarpatskou Rus, kde Svoboda sloužil jako důstojník Československé armády. V Kroměříži se jim 15. května 1924 narodil syn Miroslav a 4. prosince 1925 se v Užhorodu narodila dcera Zoe. Později se rodina Svobodova vrátila na Moravu.

Po obsazení Čech a Moravy německými vojsky odešel Ludvík Svoboda se souhlasem manželky Ireny ilegálně do Polska. Irena Svobodová spolu se svou rodinou spolupracovala mimo jiné s odbojovou skupinou, členy výsadku S I/R, který byl vyslán československou vojenskou misí v SSSR, pomáhala rodinám zatčených gestapem a zásobovala je potravinami. Také se podílela na organizaci útěků důstojníků do Polska. Jeden z parašutistů z výsadku S I/R však nevydržel mučení při výsleších a prozradil, že je aktivní v odboji. Poté gestapo přišlo na jejich stopu a celou skupinu v listopadu 1941 zatklo.[4][5] Jediný syn manželů Svobodových Miroslav byl ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Tam byli popraveni i oba bratři Ireny Svobodové Jaroslav a Eduard Stratilovi a Svobodův synovec Jan Doležal. V koncentračním táboře Ravensbrück byla zavražděna Anežka Stratilová, matka Ireny Svobodové.[6] Dalších 15 členů z obou rodin manželů Svobodových bylo tři roky vězněno v internačním táboře ve Svatobořicích na Moravě.[6]

Samotná Irena Svobodová s dospívající dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly u statečných a obětavých lidí na Moravě. S jejich ukrýváním pomáhal mimo jiné katolický kněz Jan Dokulil, působící v Uhřínově, který byl švagrem katolického básníka a spisovatele Jana Zahradníčka. V posledních letech války, tedy od roku 1943 do května 1945, se Irena a Zoe Svobodovy ukrývaly v obci Džbánice blízko Moravského Krumlova.[6]

Po válce se Irena Svobodová angažovala v Červeném kříži a doprovázela svého manžela jako ministra národní obrany a armádního generála na různá oficiální setkání, která ovšem neměla ráda. Ministrem zůstal i po únoru 1948, ale postupně ztrácel důvěru vedení KSČ a v dubnu 1950 byl z funkce odvolán. Byl jmenován náměstkem předsedy vlády, pověřeným vedením Čs. státního výboru pro tělesnou výchovu a sport. V září 1951 byl však odvolán i z této funkce a Svobodovi odešli do jeho rodiště – Hroznatína, kde pomáhali založit JZD. Poté, v listopadu roku 1952, byl Svoboda uvězněn a obviněn ze sabotáže. Propuštěn byl po několika výsleších v prosinci téhož roku, avšak rehabilitován byl až po Chruščovově přímluvě v roce 1954 a krátce nato se s manželkou vrátili zpět do Prahy.

Po zvolení Ludvíka Svobody prezidentem (1968) se Irena Svobodová stala první dámou Československa a starala se o prezidentskou domácnost. Odmítla bezplatné zásobování prezidentské kuchyně, a proto platila za vše jako všichni ostatní, podílela se na projektu SOS dětských vesniček. Mezi zaměstnanci hradu byla velmi oblíbená.[7]

Po manželově vynuceném odchodu z prezidentského úřadu (1975) oba dožili zbytek života v Praze. Irena Svobodová přežila svého manžela o 10 měsíců.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika oddaných, Velehrad, 1908–1929, snímek 163
  2. ↑ Zemřela soudružka Irena Svobodová. Rudé právo. 18. 7. 1980, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ KOSATÍK, Pavel. Osm žen z Hradu. Manželky prezidentů. Praha: Mladá fronta, 1993. ISBN 80-204-0367-1. S. 250. 
  4. ↑ RICHTER, Karel, …a v zádech měli smrt, TEMPO, Třebíč, 1997.
  5. ↑ Život Ireny Svobodové byl jako na houpačce. iDNES.cz [online]. 2008-02-01 [cit. 2017-08-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c KOSATÍK, Pavel. Devět žen z hradu. Praha: Mladá Fronta, 1999. 413 s. ISBN 80-204-0776-6. Kapitola 7, s. 256–290. 
  7. ↑ Jan Ziegler. Život Ireny Svobodové byl jako na houpačce [online]. Idnes.cz, 2008-02-01 [cit. 2011-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3, dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2077-0. Kapitola Irena Svobodová (1901–1980). Žena generála, s. 243–275. 
  • ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN 978-80-242-3694-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Irena Svobodová.gif
Irena Svobodová, wife of the Czechoslovak president Ludvík Svoboda