Irina Bělovová

Irina Bělovová
Osobní informace
Narození27. března 1968 (54 let)
Angarsk
StátRusko Rusko
Kariéra
Disciplínapětiboj, sedmiboj
Účasti na LOH1
Účasti na MS3
Účasti na ME2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Jako reprezentantka SNS SNS
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbroLOH 1992sedmiboj
Jako reprezentantka SSSR Sovětský svaz
Mistrovství světa v atletice
bronzMS 1991sedmiboj
Jako reprezentantka Ruska Rusko
Halové MS v atletice
stříbroHMS 1999pětiboj
Halové ME v atletice
stříbroHME 1998pětiboj

Irina Nikolajevna Bělovová (rusky Ирина Николаевна Белова; * 27. března 1968, Angarsk, Irkutská oblast) je bývalá ruská atletka, stříbrná olympijská medailistka v sedmiboji.

Kariéra

Na Mistrovství Evropy v atletice 1990 ve Splitu dokončila sedmiboj na 4. místě. Na třetím ročníku MS v atletice 1991 v Tokiu vybojovala výkonem 6 448 bodů bronzovou medaili. Po šesti disciplínách přitom figurovala na 6. místě.[1] K zisku medaile ji nakonec pomohlo vítězství v závěrečném běhu na 800 metrů. Trať zaběhla v čase 2:05,23, za což získala 1 036 bodů.[2] Mistryní světa se stala Němka Sabine Braunová.

Halový světový rekord

Dne 15. února 1992 v Berlíně vytvořila výkonem 4 991 bodů nový halový světový rekord v pětiboji (60 m přek. – 8,22 s, skok do výšky – 1,93 m , vrh koulí – 13,25 m, skok daleký – 6,67 m, běh na 800 m – 2:10,26), když tehdejší světové maximum Rumunky Liliany Năstase z 26. ledna 1992 vylepšila o plných 265 bodů.[3]

Její rekord překonala až o více než 20 let později Ukrajinka Natalija Dobrynská, která na halovém MS 2012 v tureckém Istanbulu rekord vylepšila o 22 bodů a zároveň se stala první ženou v historii, která pokořila hranici pěti tisíc bodů (5 013).[4]

V roce 1992 též reprezentovala na letních olympijských hrách v Barceloně, kde si vytvořila výkonem 6 845 bodů nový osobní rekord v sedmiboji a získala stříbrnou medaili. Za olympijskou vítězkou, Američankou Jackie Joyner-Kerseeovou zaostala o 199 bodů.[5]

Trest a návrat

O rok později se stala vítězkou pětiboje na halovém MS v Torontu. Následně však neprošla dopingovou zkouškou a byla potrestána čtyřletým trestem.[6]

Po návratu vybojovala v roce 1998 stříbrnou medaili na halovém ME ve Valencii, kde byla lepší jen Polka Urszula Włodarczyková. V témže roce se stala vítězkou prestižního vícebojařského mítinku v rakouském Götzisu a obsadila páté místo na evropském šampionátu v Budapešti.

V roce 1999 získala stříbro také na halovém MS v japonském Maebaši. V letní sezóně na světovém šampionátu v Seville však závod nedokončila. Atletickou kariéru ukončila po MS v atletice 2001 v Edmontonu, kde skončila na 8. místě.

Osobní rekordy

Externí odkazy

Reference

  1. Women Hepthatlon World Championship 1991 - Event 6. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14. 
  2. WCH91 800 METRES - Women - Heptathlon. www2.iaaf.org [online]. [cit. 2010-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14. 
  3. World Indoor Records Progression – (Pentathlon)
  4. Rekord Dobryňské, Paráda českých atletů
  5. (anglicky) Profil na sports-reference.com Archivováno 8. 10. 2015 na Wayback Machine.
  6. (anglicky) Profil na stránkách IAAF

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.