Irina Makarovna Poročkina
| doc. Irina Makarovna Poročkina, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ирина Макаровна Порочкина |
| Narození | 1. února 1925 Petrohrad |
| Úmrtí | 20. prosince 2014 (ve věku 89 let) Petrohrad |
| Povolání | překladatelka a vysokoškolská učitelka |
| Stát |  Sovětský svaz, poté  Rusko |
| Alma mater | Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity |
| Témata | česká literatura a bohemistika |
| Významná díla | Чехи в Санкт-Петербурге, 1703-2003 (česky neoficiálně: Češi v Petrohradě, 1703-2003) |
| Ocenění | Gratias Agit (2003) |
| Manžel(ka) | Igor Vladimirovič Inov |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irina Makarovna Poročkina (rusky Ирина Макаровна Порочкина; 1. února 1925, Leningrad, SSSR – 20. prosince 2014, tamtéž) byla významná[1] ruská vysokoškolská učitelka, jazykovědkyně (zaměřením bohemistka)[2] a především překladatelka české literatury do ruského jazyka. Byla také členkou petrohradské Společnosti bratří Čapků (rusky Общество братьев Чапеков в Санкт-Петербурге).[3]
Život a dílo
Irina Makarovna Poročkina působila jakožto vysokoškolská pedagožka na katedře slavistiky Petrohradské státní univerzity.[4] V popředí jejího vědeckého zájmů byly např. česko-ruské vztahy (je autorkou rusky psané knihy Češi v Petrohradě), či osobnost českých dějin, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.[5]
Do ruštiny z českého jazyka převedla české spisovatele, kterými byli kupříkladu Emil František Burian, Viktor Dyk, Josef Frais, Jaroslav Hašek, Milan Kundera, T. G. Masaryk, Zdeněk Mathauser, Stanislav Kostka Neumann, Ivan Olbracht, Karel Poláček, Marie Pujmanová, Karolina Světlá, Josef Škvorecký, Ladislav Štoll, Jiří Wolker etc.[3]
Osobní život
Jejím manželem byl ruský bohemista a překladatel Igor Vladimirovič Inov (rusky Игорь Владимирович Инов; 1930–2003).[6] V roce 2003 se stala společně se svým manželem laureátkou ocenění Gratias Agit,[7][8] udělované českým ministerstvem zahraničních věcí, za šíření dobrého jména v zahraničí.
Zajímavost
Dle Martina Štolla „hovořila při všech příležitostech o české kultuře, například při návštěvě Samarkandské univerzity v Uzbekistánu v roce 1972, což byla vůbec první přednáška o Československu v tamním kontextu.“ — HOST, 2015, roč. XXXI, č. 2, s. 5
Odkazy
Reference
- ↑ Ruská bohemistka Irina Poročkina zemřela. Novinky.cz. 2015-01-06. Dostupné online [cit. 2017-11-13].
- ↑ СТАШЕВСКАЯ, Екатерина. Олег Малевич – покровитель чешской литературы в России | Радио Прага. Radio.cz. 2016-10-21. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. (rusky)
- ↑ a b Kotova, Marina Jur'jevna; Lepilová, Květuše. K nedožitým devadesátinám bohemistky doc. Iriny Makarovny Poročkinové, CSc. (1.2.1925 Leningrad - 21.12.2014 Sankt-Peterburg). In: Opera Slavica. 2015, roč. 25, č. 3, s. 51-54.
- ↑ "Общество братьев Чапеков в Санкт-Петербурге" - о нас пишут. www.capek.narod.ru [online]. Общество братьев Чапеков в Санкт-Петербурге [cit. 2017-11-13]. Dostupné online.
- ↑ ВАШКОВА, Лорета. «Ты не любишь, когда останавливаются часы…» | Радио Прага. Radio.cz. 2015-04-10. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. (rusky)
- ↑ ВАШКОВА, Лорета. Игорь Инов - ревностный служитель мира чешской культуры | Радио Прага. Radio.cz. 2004-10-23. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. (rusky)
- ↑ ŠTOLL, Martin. Petrohradská velvyslankyně české literatury: Za Irinou Poročkinou. Časopis HOST. 2015, roč. XXXI, čís. 2, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. Archivováno 14. 11. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Журнал Санкт-Петербургский университет ISSN 1681-1941 / № 27 (3686-3687), 26 ноября 2004 года. www.spbumag.nw.ru [online]. [cit. 2017-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-05.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Irina Makarovna Poročkina
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.