Irkut MS-21

Irkut MS-21
Irkut MS-21 během prvního letu
Irkut MS-21 během prvního letu
UrčeníÚzkotrupý dopravní letoun
PůvodRusko
VýrobceIrkutský závod
Konstruktérská skupinaJakovlev
ŠéfkonstruktérK. F. Popovič
První let28. května 2017
Zařazeno2025/2026 (plánované)
Vyrobeno kusů6 (červen 2022)[1]
VariantyMS-21-300
MS-21-200
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irkut MS-21 (rusky МС‑21 Магистральный Самолёт XXI века v překladu Letadlo středního doletu pro 21. století) je ruský úzkotrupý dopravní letoun vyvíjený konstrukční kancéláří Jakovlev a vyráběný společností Irkut spadající do Sjednocené letecké korporace. Vznikl jako náhrada letounu Tupolev Tu-204. V sériové produkci měl původně nést typové označení Jak-242, nakonec od tohoto označení bylo ustoupeno. Tento letoun by se měl stát konkurentem západních Boeingů 737 MAX a Airbusů A320neo. Vývoj byl zahájen roku 2006 a v roce 2011 pokračoval podrobný návrh. Po zpoždění plánovaného zavedení v letech 2012 až 2020 se předvedení veřejnosti uskutečnilo 8. června 2016, první let proběhl 28. května 2017[2] a první dodávky pro Aeroflot se měly uskutečnit v roce 2019.[3]

Křídlo by mělo být vyrobeno ze speciálních polymerů a k pohonu by měly sloužit dvouproudové motory Pratt & Whitney PW1000G nebo Aviadvigatěl PD-14. Kapacita by měla být 132–163 cestujících ve dvou třídách, s možností 165–211 a doletem 6 000–6 400 km. Standardní verzi MC-21-300 by měla následovat kratší MC-21-200. Do července 2018 společnost dostala 175 objednávek.

Začátkem roku 2022 byly kvůli ruské invazi na Ukrajinu proti Rusku uvaleny mezinárodní sankce. Společnost Irkut byla zařazena na sankční seznamy Spojených států, Kanady, Švýcarska a Ukrajiny,[4] zatímco Sjednocená letecká korporace byla zařazena na sankční seznamy Spojených států, Evropské unie, Japonska, Švýcarska, Francie, Belgie a Ukrajiny,[5] a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) pozastavila veškeré práce na typové certifikaci letounu MC-21.[6] K obcházení sankcí chce Irkut používat výhradně ruskou avioniku a motory. 7. dubna 2022 Michail Mišustin prohlásil, že výměna na domácí sestavy má být dokončena během 2–3 let[7] a ruská vláda očekává, že procento domácích součástí v MC-21 bude v letech 2022–2024 činit 97 %, díky čemuž má být údajně nezávislý na dováženém zařízení. Začátkem roku 2024 bylo oznámeno, že uvedení řady MS-21 na trh bude odloženo na roky 2025–2026. Vyšlo také najevo, že použití ruských materiálů a komponent vedlo k nárůstu hmotnosti konstrukce o 5,75 t, takže letoun nedosahuje původně projektovaných parametrů, zejména v oblasti doletu a dostupu.[8]

Vývoj

Nákres nejdelší verze MS-21-400, která se nakonec vyrábět nebude

Má mít moderní konstrukci s vysokým podílem kompozitů, ze kterých je zhotoveno celé křídlo, celkově asi 40% stroje. Letadlo má mít velmi nízké provozní náklady a mělo by se stát rovnocenným konkurentem letounů hlavních světových výrobců Boeing a Airbus. Je to jeden z nejdůležitějších projektů ruské Sjednocené letecké korporace (OAK), vznikající za významné vládní podpory, především na půdě společnosti IRKUT.

Kromě domácích motorů PD-14 se předpokládá alternativní osazování nejmodernějšími motory Pratt & Whitney řady PW1000G. První let byl naplánován na rok 2014, uvedení na trh na rok 2016 a výrobce věří, že by mohl získat asi 10% podíl na světovém trhu ve své třídě a očekává, že 65-70% letounů bude exportovat.[9] Úvodním uživatelem by měla být společnost CRECOM z Malajsie, která má uzavřenu objednávku na 50 ks letounů.[10] V roce 2010 výrobce evidoval 100 ks objednávek.

V únoru 2012 oznámil vicepremiér Dmitrij Rogozin zpoždění vývoje. První let je plánován na roky 2015 až 2016 a první dodávka letounu na rok 2020.[11] Nedlouho poté bylo upřesněno, že předvedení veřejnosti je plánováno na polovinu roku 2016, první let na konec téhož roku а výroba začne už v roce 2017.[12]

Celosvětový servis chce výrobce zajišťovat ve spolupráci s servisní sítí společnosti Lufthansa Technic.

Varianty

MS-21-300 při svém prvním letu 28. května 2017
  • MS-21-300 základní verze pro 180 cestujících[13]
  • MS-21-310 označení pro variantu s ruskými motory PD-14
  • MS-21-200 zkrácená verze pro 150 cestujících

Specifikace

Specifikace a výkon letounu řady MC-21[14]
VariantaMC-21-200MC-21-300
Posádka kokpitu2
Sedadla (2 třídy)132 (12J + 120Y)163 (16J + 147Y)
Sedadla (2 třída)165 @ 29–28”211 @ 29–28”
Cargo kapacita34 m³49 m³
Délka36,8 m42,2 m
Rozpětí35,9 m
Výška11,5 m
Šířka trupu4,06 m
Šířka kabiny3,81 m
MTOW72 560 kg79 250 kg
Max. přistávací hmotnost63 100 kg69 100 kg
Max. užitečné zatížení18 900 kg22 600 kg
Kapacita paliva20 400 kg
Dvouproudové motory (x 2)Aviadvigatěl PD-14[15] / Pratt & Whitney PW1400G[16]
Max. tah (x 2)PW1428G: 28 000 lbf (120 kN)PW1431G: 31 000 lbf (140 kN)
Dolet (2 třídy)6 400 km6 000 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ Самолёты Иркут МС-21 [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Новый российский пассажирский лайнер МС-21 совершил первый пробный полет. РБК. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. 
  3. ↑ Мантуров: поставки самолета МС-21 до 2037 года могут составить 1 тысячу единиц. ТАСС. Dostupné online [cit. 2017-05-30]. (rusky) 
  4. ↑ Irkut Research and Production Corporation PJSC [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ PJSC United Aircraft Corporation [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KAMINSKI-MORROW, David. MC-21, Tu-204 and Superjet among types affected by EASA certificate suspension [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ НОВОСТИ, Р. И. А. Мишустин рассказал о планах по импортозамещению узлов и агрегатов МС-21 [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Айгуль Абдуллина. Российские самолеты тяжелы на подъем. Kommersant. 2024-03-01. Dostupné online [cit. 2024-03-01]. (rusky) 
  9. ↑ (anglicky) Irkutská naděje MS-21 může vystartovat Článek na flightglobal.com
  10. ↑ (anglicky) Cíl pro MS-21: 1200 prodaných kusů Rozhovor s prezidentem OAK
  11. ↑ Russia: MS-21 not before 2020 aeroTELEGRAPH
  12. ↑ UAC to launch serial production of MS-21 jet in 2017, build 40 per yr by 2020. www.interfax.com [online]. [cit. 2014-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 
  13. ↑ Nové ruské dopravní letadlo úspěšně absolvovalo první let. Má prorazit na světovém trhu - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-28]. 
  14. ↑ MC-21 aircraft family specifications and performance [online]. Irkut. Dostupné online. 
  15. ↑ The new engines : PD-14 [online]. Irkut. Dostupné online. 
  16. ↑ The new engines : PW1400G [online]. Irkut. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

RIAN archive 477421 Yak-38P fighter aircraft.jpg
(c) RIA Novosti archive, image #477421 / Vladimir Rodionov / CC-BY-SA 3.0
“Yak-38 fighter aircraft”. Yakovlev Yak-38 fighter aircraft of the Novorossiisk heavy aircraft carrying cruiser of the Pacific Fleet.
Yakovlev Yak-42D, South Airlines AN1380239.jpg
Autor:
Oleg V. Belyakov - AirTeamImages
, Licence: CC BY-SA 3.0
Flight! Yakovlev Yak-9UM HB-RYA (8355282184).jpg
Autor: Aleksandr Markin, Licence: CC BY-SA 2.0
Flight! Yakovlev Yak-9UM HB-RYA
Yakovlev Yak-130.jpg
Autor: Adrian ..., Licence: CC BY 2.0
FIA 2012
Sketch MS-21.svg
Autor: Allocer, Licence: CC BY-SA 3.0
Эскиз самолёта МС-21-400.
Maiden flight of MC-21.jpg
Autor: Denis Fedorko, Licence: CC BY-SA 4.0
Maiden flight of MC-21
Первый полет нового пассажирского лайнера МС-21.webm
(c) IRKUT Corporation, CC BY 3.0
Záběry z předváděcího letu nového ruského dopravního letadla Irkut MS-21 z 28. května 2017.