Irma Reichová
| Irma Reichová | |
|---|---|
 Jan Vilímek: Irma Reichová (1884) | |
| Základní informace | |
| Narození | 14. března 1859 Křivoklát  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. června 1930 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Povolání | zpěvačka, operní pěvkyně a herečka |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | soprán |
| Manžel(ka) | József Keszler |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Irma Reichová (pokřtěná jako Marie; 14. března 1859 Křivoklát[1] – 5. června 1930 Praha) byla česká operní pěvkyně-sopranistka[2], s velkým hudebním i hereckým nadáním. Na začátku své tvůrčí dráhy se o ní hovořilo jako o budoucí hvězdě formátu Otilie Sklenářové-Malé, která byla v té době už dvacet let na vrcholu popularity.[3] Její talent ovšem dokázali využít spíše v zahraničí.
Život
Poprvé na sebe upozornila v roce 1874 při slavnostní mši na počest vybudování železničního mostu blízko rodného města. Kněz Václav Svatopluk Štulc, společně s přítomným knížetem Emilem Fürstenbergem, byli jejím hlasem tak uchváceni, že doporučili rodičům, aby Irmu přihlásili do Pivodovy pěvecké školy. Jejím prvním veřejným vystoupením v Praze byla partie z Wagnerova Bludného Holanďana na absolventském koncertě 19. července 1879.
Poté si z několika nabídek vybrala angažmá v německém divadle v Teplicích, ale necítila se tam dobře a vydržela tam jen necelý rok. Jan Nepomuk Maýr ji pak přijal do souboru Prozatímního divadla, kde okamžitě sklidila úspěch u obecenstva rolí Markétky v Gounodově Faustovi; jako mladá pěvkyně ale musela přijímat i méně atraktivní role, včetně operet. Později působila v Národním divadle a vystupovala ve Varšavě. Její láska k italské hudbě ji přivedla do Itálie, kde se během dlouhé dovolené naučila jazyk a seznámila s hlavním repertoárem; cestou zpět pohostinsky vystoupila v Budapešti, kde opět vyvolala takové nadšení, že ihned získala trvalou smlouvu. V budapešťské opeře zpívala v letech 1884–1891. V roce 1927 se vrátila do Čech a konec života strávila v Praze.[4][5]
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ (německy) Operissimo.com Archivováno 4. 3. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Irma Reichova. Humoristické listy. 02. 1884, roč. 26, čís. 6, s. 42. Dostupné online.
- ↑ Irma Reichová. Zlatá Praha. 02. 1884, roč. 1, čís. 5, s. 62. Dostupné online.
- ↑ SVK Kladno
Literatura
- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Irma (Marie) Reichová, s. 110–111.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irma Reichová na Wikimedia Commons - Irma Reichová v databázi Archivu Národního divadla
- Irma Reichová v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Irma Reichová v České divadelní encyklopedii
- Literární archiv Památníku národního písemnictví - Reichová Irma Archivováno 6. 8. 2020 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“