Irma von Troll-Borostyáni

Irma von Troll-Borostyáni
Irma von Troll-Borostyáni, Budapest.jpg
Rodné jménoMaria Magdalena von Troll
Narození31. března 1847
Griesgasse 4, Salzburg
Úmrtí10. února 1912 (ve věku 64 let)
Salcburk
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
PseudonymLeo Bergen
Povoláníautorka, spisovatelka, esejistka a aktivistka za práva žen
Manžel(ka)Nándor Borostyáni
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irma von Troll-Borostyáni (31. března 1847 Salcburk10. února 1912 tamtéž) byla rakouská spisovatelka, novinářka a aktivistka za ženská práva.

Život

Narodila se jako Maria von Troll jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině vysoce postaveného státního úředníka Otty Rittera von Troll a jeho manželky Josephine von Appeltauer v Salcburku, v domě Griesgasse 4. Se svou sestrou Wilhelmine měla celý život blízký vztah. Dostalo se jí vynikající výchovy, projevovala velký hudební talent. Rodiče ji poslali v roce 1864 studovat na internátní školu v opatství Nonnberg protože ostatní tehdejší školy dívky nepřijímaly. Režim benediktýnské klášterní školy ale těžko snášela a po dvou letech ji ze zdravotních důvodů opustila. Jako symbol svého vysvobození začala nosit krátký účes, což bylo v této době velmi výstřední, a změnila si křestní jméno na Irma. Potom se věnovala domácímu studiu, dílem s pomocí matky, dílem samostudiem. Věnovala se angličtině, francouzštině, italštině, kompozici, hře na klavír, zpěvu, literatuře a plavání. Dochovaly se její sešity s výpisky a komentáři k prostudované literatuře. Po smrti otce v roce 1866 se finanční poměry rodiny zásadně zhoršily.

V roce 1870 odešla do Vídně, aby se věnovala své koncertní i literární kariéře. Opustila myšlenky na kariéru koncertní pianistky a odešla do Uherska, kde pracovala jako učitelka hudby. V roce 1874 se provdala za maďarského novináře a spisovatele Ferdinanda (Nandora) von Borostyániho (1847–1902), ale manželství trvalo jen krátce.

Na přelomu 70. a 80. let ji postihlo několik tragédií. Její manžel odjel do Paříže, jejich tříletá dcera zemřela, později přichází zpráva o smrti její matky. Tyto události spolu s jejími zdravotními problémy ji přiměly k tomu, že se v roce 1882 vrátila do Salcburku. Zde žila se svou sestrou Wilhelmine a sestrami Baumgartnerovými (Helene, Maria, Johanna) v jedné domácnosti. Johanna Baumgartnerová se stala její partnerkou.

Spolu se svou sestrou Wilhelmine byla jednou ze zakládajících členek Všeobecného rakouského svazu žen (Allgemeinen Österreichischen Frauenvereins). Společně s Augustou Fickert se v roce 1892 pokusily uspořádat první rakouský den žen, který se ale nakonec nekonal. Byla v kontaktu s ženskými organizacemi v zahraničí

Spisy

Publikovat začala začátkem sedmdesátých let v novinách, zatím pod pseudonymy Leo Bergen a později též Veritas.

Vy ženy, pro svá práva, pro svou svobodu, pro své štěstí, vy samy musíte převzít iniciativu a přervářet svůj život v důstojnou existenci.

V roce 1878 vydala – opět pod pseudonymem Leo Bergen – knihu Mise našeho století – studie ženských problémů (Die Mission unserer Jahrhunderts. Eine Studie über Frauenfragen), v níž se zabývala ženskou otázkou. Autorka mimo jiné apeluje na ženy i muže, aby se sami ujali iniciativy, zakládali spolky, poskytovali stipendia nadaným studentkám a aktivně bojovali za zrovnoprávnění obou pohlaví. Rovněž apelovala za volební právo pro ženy, Její kniha končí slovy: Bojujte za svá práva, za svou budoucnost a to všemi zbraněmi ducha a s aktivní podporou svých záměrů! Její práce jsou podepřeny podrobným studiem problematiky, znalostí statistických údajů a v některých případech i vlastními zkušenostmi. To vše v době, kdy byly emancipační snahy ještě považovány za výstřednost nebo úchylku. To byl důvod, proč pro své publikace těžko nacházela nakladatele.

Další knihy na téma ženské rovnoprávnosti:

  • Rovnosti pohlaví (Die Gleichstellung der Geschlechter, 1887). V této knize formulovala emancipační požadavky do pěti bodů:
  1. Plná sociální a politická rovnost pohlaví.
  2. Úplná a bezpodmínečná možnost rozvodu manželství.
  3. Zrušení prostituce jako legální či tolerované instituce.
  4. Zásadní reforma výchovy mládeže pro obě pohlaví.
  5. Výchova dětí ve státních institucích na náklady a v režii státu.
  • Prostituce před zákonem. Výzva k německému lidu a jeho představitelům (Die Prostitution vor dem Gesetz. Ein Appell an das deutsche Volk und seine Vertreter, 1893)

Vedle publikací věnujících se ženským právům je autorkou novel, románů, divadelní hry, esejů a povídek.

Připomínka

Je po ní pojmenována ulice Irma-von-Troll-Straße v Salcburku.

Od roku 1995 je městem a zemí Salcburk udělována Cena Troll-Borostyáni (Irma von Troll-Borostyáni-Preis), od roku 2010 je cena udělována jednou za tři roky. Cena je udělována dne 8. března za zásluhy o zlepšení životních podmínek a práv žen a dívek ve spolkové zemi a městě Salcburk.[1]

Odkazy

Reference

  1. Irma von Troll-Borostyáni-Preis [online]. Stadt Salzburg, 2022 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Irma von Troll-Borostyáni na Wikimedia Commons
  • Irma von Troll-Borostyáni spisovatelka a bojovnice za práva žen [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-07-09]. Kapitola Cesta na veřejnost a do politiky : Ženská hnutí kolem roku 1900. Dostupné online. 
  • SCHINNERL, Inge. AEIOU/Troll-Borostyáni_Irma_von [online]. Austria-Forum, 2009-08-17 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  • BITTERMANN-WILLE, Christa. Ariadne : Frauen in Bewegung 1848–1938 [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, 2019 [cit. 2022-07-09]. Kapitola Irma Troll-Borostyani. Dostupné online. (německy) 
  • Ungehalten – Irma von Troll-Borostyani (1847–1912). Vorkämpferin der Frauenemanzipation [online]. Salzburg Museum, 2012 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 
  • Irma von Troll-Borostyáni-Preis [online]. Stadt Salzburg, 2022 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 

Média použitá na této stránce

Irma von Troll-Borostyáni, Budapest.jpg
Irma von Troll-Borostyáni během svého pobytu v Budapešti.