Irma von Troll-Borostyáni

Irma von Troll-Borostyáni
Rodné jméno	Maria Magdalena von Troll
Narození	31. března 1847 Griesgasse 4, Salzburg
Úmrtí	10. února 1912 (ve věku 64 let) Salcburk
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Pseudonym	Leo Bergen
Povolání	autorka, spisovatelka, esejistka a aktivistka za práva žen
Manžel(ka)	Nándor Borostyáni
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irma von Troll-Borostyáni (31. března 1847 Salcburk – 10. února 1912 tamtéž) byla rakouská spisovatelka, novinářka a aktivistka za ženská práva.

Život

Narodila se jako Maria von Troll jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině vysoce postaveného státního úředníka Otty Rittera von Troll a jeho manželky Josephine von Appeltauer v Salcburku, v domě Griesgasse 4. Se svou sestrou Wilhelmine měla celý život blízký vztah. Dostalo se jí vynikající výchovy, projevovala velký hudební talent. Rodiče ji poslali v roce 1864 studovat na internátní školu v opatství Nonnberg protože ostatní tehdejší školy dívky nepřijímaly. Režim benediktýnské klášterní školy ale těžko snášela a po dvou letech ji ze zdravotních důvodů opustila. Jako symbol svého vysvobození začala nosit krátký účes, což bylo v této době velmi výstřední, a změnila si křestní jméno na Irma. Potom se věnovala domácímu studiu, dílem s pomocí matky, dílem samostudiem. Věnovala se angličtině, francouzštině, italštině, kompozici, hře na klavír, zpěvu, literatuře a plavání. Dochovaly se její sešity s výpisky a komentáři k prostudované literatuře. Po smrti otce v roce 1866 se finanční poměry rodiny zásadně zhoršily.

V roce 1870 odešla do Vídně, aby se věnovala své koncertní i literární kariéře. Opustila myšlenky na kariéru koncertní pianistky a odešla do Uherska, kde pracovala jako učitelka hudby. V roce 1874 se provdala za maďarského novináře a spisovatele Ferdinanda (Nandora) von Borostyániho (1847–1902), ale manželství trvalo jen krátce.

Na přelomu 70. a 80. let ji postihlo několik tragédií. Její manžel odjel do Paříže, jejich tříletá dcera zemřela, později přichází zpráva o smrti její matky. Tyto události spolu s jejími zdravotními problémy ji přiměly k tomu, že se v roce 1882 vrátila do Salcburku. Zde žila se svou sestrou Wilhelmine a sestrami Baumgartnerovými (Helene, Maria, Johanna) v jedné domácnosti. Johanna Baumgartnerová se stala její partnerkou.

Spolu se svou sestrou Wilhelmine byla jednou ze zakládajících členek Všeobecného rakouského svazu žen (Allgemeinen Österreichischen Frauenvereins). Společně s Augustou Fickert se v roce 1892 pokusily uspořádat první rakouský den žen, který se ale nakonec nekonal. Byla v kontaktu s ženskými organizacemi v zahraničí

Spisy

Publikovat začala začátkem sedmdesátých let v novinách, zatím pod pseudonymy Leo Bergen a později též Veritas.

V roce 1878 vydala – opět pod pseudonymem Leo Bergen – knihu Mise našeho století – studie ženských problémů (Die Mission unserer Jahrhunderts. Eine Studie über Frauenfragen), v níž se zabývala ženskou otázkou. Autorka mimo jiné apeluje na ženy i muže, aby se sami ujali iniciativy, zakládali spolky, poskytovali stipendia nadaným studentkám a aktivně bojovali za zrovnoprávnění obou pohlaví. Rovněž apelovala za volební právo pro ženy, Její kniha končí slovy: Bojujte za svá práva, za svou budoucnost a to všemi zbraněmi ducha a s aktivní podporou svých záměrů! Její práce jsou podepřeny podrobným studiem problematiky, znalostí statistických údajů a v některých případech i vlastními zkušenostmi. To vše v době, kdy byly emancipační snahy ještě považovány za výstřednost nebo úchylku. To byl důvod, proč pro své publikace těžko nacházela nakladatele.

Další knihy na téma ženské rovnoprávnosti:

• Rovnosti pohlaví (Die Gleichstellung der Geschlechter, 1887). V této knize formulovala emancipační požadavky do pěti bodů:

1. Plná sociální a politická rovnost pohlaví.
2. Úplná a bezpodmínečná možnost rozvodu manželství.
3. Zrušení prostituce jako legální či tolerované instituce.
4. Zásadní reforma výchovy mládeže pro obě pohlaví.
5. Výchova dětí ve státních institucích na náklady a v režii státu.

• Prostituce před zákonem. Výzva k německému lidu a jeho představitelům (Die Prostitution vor dem Gesetz. Ein Appell an das deutsche Volk und seine Vertreter, 1893)

Vedle publikací věnujících se ženským právům je autorkou novel, románů, divadelní hry, esejů a povídek.

Připomínka

Je po ní pojmenována ulice Irma-von-Troll-Straße v Salcburku.

Od roku 1995 je městem a zemí Salcburk udělována Cena Troll-Borostyáni (Irma von Troll-Borostyáni-Preis), od roku 2010 je cena udělována jednou za tři roky. Cena je udělována dne 8. března za zásluhy o zlepšení životních podmínek a práv žen a dívek ve spolkové zemi a městě Salcburk.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Irma von Troll-Borostyáni na Wikimedia Commons
• Irma von Troll-Borostyáni spisovatelka a bojovnice za práva žen [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-07-09]. Kapitola Cesta na veřejnost a do politiky : Ženská hnutí kolem roku 1900. Dostupné online. 
• SCHINNERL, Inge. AEIOU/Troll-Borostyáni_Irma_von [online]. Austria-Forum, 2009-08-17 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 
• BITTERMANN-WILLE, Christa. Ariadne : Frauen in Bewegung 1848–1938 [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, 2019 [cit. 2022-07-09]. Kapitola Irma Troll-Borostyani. Dostupné online. (německy) 
• Ungehalten – Irma von Troll-Borostyani (1847–1912). Vorkämpferin der Frauenemanzipation [online]. Salzburg Museum, 2012 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy) 
• Irma von Troll-Borostyáni-Preis [online]. Stadt Salzburg, 2022 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (německy)