Irská republika (1919)
| Irská republika Poblacht na hÉireann
| |||||||||
geografie
| |||||||||
rozloha: | 84 116 km² km² (1921) | ||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
počet obyvatel: | 4 400 000 (1921) | ||||||||
| státní útvar | |||||||||
měna: | |||||||||
vznik: | |||||||||
zánik: | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Irská republika (irsky Poblacht na hÉireann nebo Saorstát Éireann) byla jednostranně vyhlášena při Velikonočním povstání v roce 1916 a ustanovena První irským parlamentem (Dáil Éireann) v roce 1919. Tento stát nebyl mezinárodně uznán. Došlo k vojenskému střetu mezi Irskou republikánskou armádou a ozbrojenými silami Spojeného království Velké Británie a Irska (United Kingdom of Great Britain and Ireland).
Nejvyššími představiteli Irské republiky, která si činila nárok na celé území Irského ostrova, byli:
- od 21. ledna 1919 do 1. dubna 1922 Cathal Brugha jako prezident parlamentu Dáil Éireann,
- od dubna 1919 do ledna 1922 Éamon de Valera jako prezident republiky,
- od ledna 1922 do srpna 1922 Arthur Griffith jako prezident parlamentu Dáil Éireann
- od srpna 1922 do prosince 1922 W.T. Cosgrave jako prezident republiky.
Po třech letech bojových akcí a diplomatických vyjednávání skončilo toto mezidobí irských dějin 6. prosince 1922 anglo-irskou dohodou. Na jejím základě bylo území Irského ostrova rozděleno na Severní Irsko a Irský svobodný stát. Od dosavadního Spojeného království se odtrhlo 26 irských hrabství na jihu a západě Irského ostrova a vytvořilo nový subjekt mezinárodního práva. Tento již svobodný stát byl mezinárodně uznán a stal se samostatným členem Commonwealthu jako nominální konstituční monarchie. Jeho panovníkem zůstal britský král, tehdy Jiří V., který byl zároveň nadále společným panovníkem jak Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland), tak velkého počtu zemí Commonwealthu. Tento stav trval až do vyhlášení Irské republiky v roce 1937 a její úplné nezávislosti na Spojeném království.
Historickým pozadím událostí let 1916 až 1922 je dlouhodobá snaha irského národa o znovunabytí nezávislosti. V roce 1782 získal irský parlament na určitou dobu nezávislost na britském parlamentu. Tím se stalo Irsko tehdy formálně zčásti samostatné. Mělo však s tehdejším Královstvím Velké Británie nadále společného panovníka. Po Velké francouzské revoluci se začaly množit vzpoury proti britské koruně, načež anglický parlament donutil irský parlament v Dublinu, aby sám sebe rozpustil, což se stalo v roce 1800. V letech 1845-1851 došlo v Irsku k několika hladomorům, které měly za následek vlny emigrací do Velké Británie, Spojených států amerických a jiných zemí amerického kontinentu, např. Argentiny. Těmito vlivy se počet obyvatel snížil z osmi na přibližně čtyři miliony lidí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irish Republic na anglické Wikipedii.
Literatura
- KOVÁŘ, Martin. The "Small Nation´s" Way to Freedom and Independence: The Case of Ireland (1919-1922). Prague Papers on the History of International Relations. 2003, roč. 7, s. 111–122. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-070-2.
Související články
- Britsko-irská válka
- Irská občanská válka
- Munsterská republika
- Dějiny Spojeného království
- Dějiny Irska
- Spojené království Velké Británie a Irska
- Spojené království
- Britské impérium
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Irská republika na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
.svg){kind=link}
Ulster Banner is a heraldic banner taken from the former coat of arms of Northern Ireland. It was used by the Northern Ireland government in 1953-1973 with Edwardian crown since coronation of Queen Elizabeth II, based earlier design with Tudor Crown from 1924. Otherwise known as the Ulster Flag, Red Hand of Ulster Flag, Red Hand Flag.
Autor: ArnoldPlaton, Licence: CC BY-SA 3.0
"Irish Republic" flag, flown over the General Post Office in Dublin during the Easter Rising in Ireland, 1916. It was made by Mary Shannon at the headquarters of the Irish Citizen Army in Liberty Hall. Captured by British troops after the surrender of the rebels, it was returned to Ireland by the British Government in 1966. It is now on display in the National Museum of Ireland in Dublin.[1] Some details of the flag that are not apparent in photographs are (1) the hooks on the top of the letters, (2) the apparent diagonal on the right side of the 'h' is due to a crease in the flag, and (3) the background colour is emerald green.
![[1]](https://web.archive.org/web/20071122051005/http://www.teachnet.ie/dhorgan/2004/resources/irishrep.jpg){kind=link}
.svg)
Autor: Rob984, Licence: CC BY-SA 4.0
Territory claimed by the historical Irish Republic (1919–22).
Historical map of the United Kingdom (1905)