Irving Berlin

Irving Berlin
Irving Berlin
Základní informace
Rodné jméno	Israel Isidore Baline
Narození	11. května 1888 Ťumeň Ruské impérium
Úmrtí	22. září 1989 (101 let) New York, New York, USA
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Woodlawn Cemetery
Žánry	Broadwayské muzikály, revue
Povolání	skladatel
Aktivní roky	1907–1971
Členem skupin	American Society of Composers, Authors and Publishers SACEM
Významná díla	White Christmas Remember Blue Skies Always Alexander's Ragtime Band
Ocenění	Oscar za nejlepší filmovou píseň (1943) Cena Grammy za celoživotní dílo (1968) Prezidentská medaile svobody Medaile svobody Zlatá medaile Kongresu … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Dorothy Goetz (1912) Ellin Berlin
Děti	Mary Ellin Barrett
Rodiče	Moses Beilin a Lena Jarchin
Sídlo	New York (1947–1989)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irving Berlin, vlastním jménem Israel Isidore Bejlin, rusky Израиль Бейлин (11. května 1888 Ťumeň,^[1][2] carské Rusko – 22. září 1989, New York) byl americký písničkář, skladatel populárních písní a textař. Hrál významnou roli ve vývoji americké populární písně od raného ragtime a jazzu až po zlatý věk muzikálů. Během své šedesátileté kariéry napsal odhadem 1 500 písní, včetně hudby pro 17 původních broadwayských představení a 15 hollywoodských filmů. Jeho písně byly sedmkrát nominovány na Oscara za hudbu, v roce 1942 ho získal za svou nejslavnější píseň White Christmas.^[3] Mezi světové evergreeny patří také Alexander's Ragtime Band, Blue Skies, Cheek to Cheek nebo vlastenecká God Bless America.

Byl i úspěšným hudebním podnikatelem, vydával notové záznamy svých písní, byl autorem a producentem muzikálů a tanečních show, jeho melodie se objevovaly ve filmech, rozhlase a televizi. Byl typickým příkladem přistěhovalce, kterému se splnil americký sen.

Spolu s Georgem Gershwinem je dnes považován za jednoho ze světových zakladatelů moderní populární hudby, jedná se patrně o jednoho z komerčně nejúspěšnějších hudebních skladatelů všech dob.

Pocházel ze židovské rodiny a přesné místo jeho narození není známo. Možné místo jeho narození je ruské město Ťumeň nebo některá z vesnic okolo města Mohylev v dnešním Bělorusku. Narodil se jako Israel Bejlin, jeho otec se živil jako chazan, potulný židovský zpěvák. V důsledku antisemitských pogromů vůči tamějším židům v 80. letech 19. století v carském Rusku se Irvingovi rodiče společně se svými osmi dětmi roku 1891 stěhovali do USA, kam přijeli v roce 1892.^[4] Žili v chudinské židovské čtvrti Lower East Side v New Yorku, otec prodával maso a vykonával různé ceremoniální povinnosti v židovské komunitě, matka pracovala jako porodní asistentka. Otec zemřel, když bylo Irvingovi 13 let.^[5] Po otcově předčasné smrti musely děti začít pracovat, aby se rodina uživila. Starší sourozenci pracovali v továrně a Irving byl pouličním prodavačem novin. Už tenkrát si přál být zpěvákem a skládat písně. Ve 14 letech opustil školu i domov a stal se pouličním zpěvákem. V 18 letech dostal práci jako zpívající číšník v kavárně. Po práci se učil hrát na klavír a v roce 1907 vyšla tiskem jeho první píseň Marie from Sunny Italy, kterou napsal ve spolupráci s pianistou Mikem Nicholsonem. Tam nedopatřením uvedli jeho příjmení jako Berlin a od té doby je používal.^[5][4]

Dostal práci v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley na Broadway, kde spolupracoval jako textař s mladými skladateli. Postupně začal psát ke svým textům i hudební doprovod. V roce 1910 napsal svůj velký hit Alexander's Ragtime Band, který odstartoval jeho kariéru skladatele populárních písní. Berlin se stal nejslavnějším písničkářem v zemi a tuto pozici si dlouhá desetiletí udržel. V různých úpravách a modifikacích se hraje dodnes. Titul písně pak roku 1938 dal název známému hudebnímu filmu. Notový záznam písně byl vydán v milionových nákladech a Berlin se začátkem roku 1912 stal společníkem hudebního vydavatelství Waterson, Berlin & Snyder. ^[5]

Píseň oživila nadšení pro styl ragtimu a tanec, Gershwin ji označil za první skutečné americké hudební dílo^[6] a slavila úspěch i v zahraničí. Berlin nový hudební styl využil ve svém prvním muzikálu, ragtimové revue Watch Your Step, který byl s velkým úspěchem uveden na Broadway v roce 1914.

V roce 1912 se oženil s Dorothy Goetzovou, která se však během líbánek v Havaně nakazila břišním tyfem a po půl roce zemřela. Svůj zármutek vyjádřil v písni When I lost You, která se stala jeho první baladou a prodalo se jí více než milion desek.^[5] Postupně přešel od ragtimu k lyrickým baladám, jako byla píseň A Pretty Girl is Like a Melody, kterou napsal pro Ziegfieldovu revue Follies.^[4] Jeho tvorba zahrnuje širokou škálu stylů, jako ragtime, valčíky, pochody, swing, country, twist.

Berlin neměl žádné hudební vzdělání, ale měl výborný sluch a časem si osvojil i skladatelské řemeslo. Po většinu své kariéry neuměl číst noty. Na klavír se naučil hrát pouze ve Fis-dur ( na černých klávesách) a měl proto svůj nástroj speciálně upraven, aby mohl transponovat do libovolné tóniny. Zaměstnával také řadu hudebních sekretářů a aranžérů, kterým diktoval své melodie, aby je mohli převádět do not.^[5] Každý den napsal jednu kompletní píseň, hudbu i text. Obvykle začal psát po večeři a pracoval až do rána. Jeho písně byly jednoduché, ale vystihovaly mentalitu Američanů a reagovaly na aktuální společenskou situaci. Tím si získával přízeň americké veřejnosti.

Začátkem roku 1918 se stal americkým občanem a byl povolán do armády, aby svými písněmi podpořil vlastenectví a bojového ducha. Po válce se vrátil do New Yorku, kde v roce 1921 založil společně se Samem H. Harrisem divadlo Music Box, v němž produkoval vlastní revue.^[5] Během dalších dvaceti let psal pro broadwayská jeviště taneční revue s písněmi, ale také představení, v nichž se odrážela aktuální společenská a politická témata. V roce 1938 k 20. výročí Dne příměří uvedl v rozhlase píseň God Bless America, kterou napsal již během 1. světové války.^[5] O několik let později stala neoficiální národní hymnou. V roce 1943 se spolu s dalšími Berlinovými písněmi objevila ve vlasteneckém hudebním filmu This is the Army a 11. září 2001 ji společně zpívali členové Sněmovny reprezentantů na schodech Kapitolu.

Od roku 1920 skládal i pro film. Zpočátku šlo o doprovodné melodie, které hrál pianista naživo během promítání. V roce 1927 se jeho píseň Blue Skies objevila v prvním celovečerním zvukovém filmu Jazzový zpěvák. ^[4]Ve třicátých letech Berlin napsal hudbu pro řadu filmových muzikálů, spolupracoval především s Fredem Astairem.^[4] Mezi hollywoodské filmové muzikálové klasiky s partiturami Irvinga Berlina patří Top Hat, Follow The Fleet, On The Avenue, Alexander's Ragtime Band, Holiday Inn, Blue Skies, Easter Parade, White Christmas a There's No Business Like Show Business. V roce 1943 získal Oscara za píseň White Christmas z filmu Holiday Inn, která se stala jedním z nejznámějších světových evergreenů.^[4]

Berlin byl velký vlastenec a to se projevilo v jeho tvorbě v letech 2. světové války. Po útoku na Pearl Harbor napsal jevištní show s názvem This Is The Army, která měla posílit morálku a vlastenectví. Hra měla velký úspěch a Berlin s ní až do konce války vystupoval na vojenských základnách v USA, Anglii, severní Africe. Výtěžek věnoval na Armádní nouzové fondy. ^[5] V roce 1943 byla natočena filmová adaptace hry s Joan Leslieovou a Ronaldem Reaganem v hlavních rolích. Za přínos k morálce vojáků Berlín obdržel v roce 1945 od prezidenta Trumana medailí za zásluhy (Medal for Merit). V roce 1954 Berlin obdržel zvláštní zlatou medaili Kongresu od prezidenta Eisenhowera.^[7]

Po válce měl Berlin velký úspěch s muzikálem Annie Get Your Gun. Romantický příběh o životě a lásce střelkyně Annie Oakleyové dosáhl více než 1000 repríz v New Yorku i Londýně a byl i zfilmován.^[5] V psaní muzikálů pokračoval až od svého odchodu do důchodu v roce 1963. Jeho posledním hudebním projektem byl muzikál Mr. President. Roku 1968 získal cenu Grammy za celoživotní dílo.

(c) Anthony22 na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

V posledních desetiletích svého života se stáhl z veřejného života. Žil na své farmě v Livingston Manor v horách Catskill nebo v New Yorku ve svém domě na Manhattanu, dohlížel na svá četná autorská práva a publikace, maloval a občas souhlasil se vzácným rozhovorem.^[4][8] Na veřejnosti se neobjevoval. Nezúčastnil se ani televizní oslavy svých 100. narozenin v Carnegie Hall.

Irving Berlin zemřel 22. září 1989 ve věku 101 let na srdeční infarkt. Byl pohřben na hřbitově Woodlawn v Bronxu v New Yorku.   

V únoru 1912 se oženil s Dorothy Goetzovou, sestrou jednoho ze svých spolupracovníků. Jejich manželství trvalo netrvalo ani půl roku. Na svatební cestě v Havaně se nakazila tyfem a krátce po návratu do New Yorku 17. července zemřela.

Jeho druhou manželkou byla Ellin Mackayová, dcera bohatého a vlivného šéfa Postal Telegraph Cable Company.^[4] Vzali se v roce 1924 přestože, její otec jako irský katolík byl proti sňatku své dcery s příslušníkem jiné víry a vydědil ji.^[5] V reakci na to jí Berlin daroval autorská práva k písni Always, což jí poskytlo zaručený stálý příjem. S otcem se usmířili až po smrti svého syna Irvinga Berlina mladšího, který zemřel na Štědrý den 1928, několik týdnů po svém narození. Manželství Berlingových bylo šťastné a trvalo až do Ellininy smrti v roce 1988. Měli spolu tři dcery. Jedna z nich, spisovatelka Mary Ellin Barnetová vydala v roce 1995 vzpomínkovou knihu s názvem Irving Berlin: a Daughter's Memoir.

• 1945 – Medal of Merit (medaile za zásluhy) od generála George Marshalla na příkaz prezidenta Trumana
• 1954 – zlatá medaile Kongresu od prezidenta Eisenhowera za vlastenecké písně, včetně God Bless America
• 1977 – prezidentská medaile svobody od Geralda Forda se zdůvodněním: Hudebník, skladatel, humanitární pracovník a vlastenec Irving Berlin zachytil ty nejkrásnější sny a nejhlubší emoce amerického lidu ve formě populární hudby.
• 1986 – Medaile Svobody (Medal of Liberty) během ceremoniálu ke stému výročí vztyčení sochy svobody v New Yorku

• 1963 – zvláštní cena Tony Award
• 1968 – cena Grammy za celoživotní dílo
• 1970 – uvedení do síně slávy Songwriters Hall of Fame
• 1943 – filmová cena Oscar za nejlepší píseň White Christmas z filmu Holiday Inn (česky : Já sním o Vánocích bílých)
• 1951 – divadelní cena Tony za muzikál Call Me Madam za nejlepší hudební partituru
• 1994 – hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
• člen Americké divadelní síně slávy ^[9]

• Alexander’s Ragtime Band

• God Bless America
• White Christmas (česky: Já sním o Vánocích bílých, zpíval ji Bing Crosby, prodáno bylo více než 70 miliónů kusů)
• There's no Business like Showbusiness
• Cheek to cheek (česky : Duben, první duben)
• Puttin' on the Ritz
• They say it's wonderful
• Let's Face The Music and Dance
• Change Partners

• 1910 Ziegfeld Follies
• 1914 Watch Your Step
• 1915 Stop! Look! Listen!
• 1918 Yip Yap Yaphank
• 1921 Music Box Revue
• 1922 Music Box Revue
• 1923 Music Box Revue
• 1924 Music Box Revue
• 1925 The Cocoanuts – (film z roku 1929)
• 1927 Ziegfeld Follies
• 1932 Face The Music
• 1933 As Thousands Cheer
• 1940 Louisiana Purchase – (film z roku 1941)
• 1942 This Is The Army – (film z roku 1943)
• 1946 Annie Get Your Gun – (film z roku 1950) – (česky : Anko, vem si kvér)
• 1949 Miss Liberty
• 1950 Call Me Madam – (film 1953)
• 1962 Mr. President – (česky : Pan prezident)

• 1930 Puttin' On The Ritz
• 1934 Top Hat
• 1936 Follow The Fleet
• 1937 Carefree
• 1937 On The Avenue
• 1938 Alexander's Ragtime Band (česky : Alexandrův Ragtime Bend)
• 1939 Second Fiddle
• 1942 Holiday Inn
• 1946 Blue Skies (česky : Modré nebe)
• 1947 Easter Parade
• 1953 White Christmas
• 1954 There's No Business Like Show Business

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Irving Berlin na německé Wikipedii a Irving Berlin na anglické Wikipedii.

• Lubomír Dorůžka, Panoráma populární hudby 1918/1978 – vydalo nakladatelství Mladá fronta v roce 1981, katalogové číslo 23-068-81 09/21

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Irving Berlin na Wikimedia Commons
• Osoba Irving Berlin ve Wikicitátech
• Osoba Irving Berlin ve Wikicitátech (anglicky)
• Irving Berlin v Internet Broadway Database (IBDb)
• Irving Berlin Music Company
• Biografie (anglicky)
• oficiální web (anglicky)