Iryna Šymanovičová

Iryna Šymanovičová Ірына Шымановіч
Iryna Šymanovičová (2021)
Stát	Bělorusko Bělorusko
Datum narození	30. června 1997 (26 let)
Místo narození	Minsk, Bělorusko
Bydliště	Minsk, Bělorusko
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	244 151 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	218–94
Tituly	0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění	154. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open	2. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	143–74
Tituly	1 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění	83. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open	2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230612a12. června 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iryna Šymanovičová (bělorusky: Ірына Ўладзіміраўна Шымановіч, Iryna Uladzimirauna Šymanovič, * 30. června 1997 Minsk) je běloruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala třináct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 154. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 83. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v dubnu 2015 na 2. místě.^[2]

V juniorském tenise skončila jako poražená finalistka čtyřhry ve Wimbledonu 2013, když s Ukrajinkou Anhelinou Kalininovou podlehly Češkám Barboře Krejčíkové a Kateřině Siniakové. Z Letní olympiády mládeže 2014 v Nankingu si odvezla deblové zlato v páru s Kalininovou a stříbro z dvouhry.

V běloruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 základním blokem 1. skupiny euroafrické zóny proti Turecku, v němž vyhrála s Ilonou Kremenovou čtyřhru. Bělorusky zvítězily 3:0 na zápasy. Zúčastnila se také pražského finálového turnaje 2021. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2012, když na turnaji v rodném Minsku dotovaném 25 tisíci dolary obdržela divokou kartu do čtyřhry. S krajankou Dubavecovou vypadly ve čtvrtfinále.^[1] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během prosince 2013 na šarmaššajském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála britskou turnajovou dvojku Emily Webleyovou-Smithovou z páté světové stovky.^[1][4]

První kariérní trofej na okruhu WTA Tour vyhrála ve čtyřhře antukového Copa Colsanitas 2023 v Bogotě, v níž startovala s Ruskou Irinou Chromačovovou. V supertiebreaku semifinále odvrátily dva mečboly Erraniové a Baraové. V boji o titul pak přehrály Gruzínku Oxana Kalašnikovová s Polkou Katarzynou Piterovou opět až v rozhodujícím supertiebreaku.^[5][6]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	duben 2023	Bogota, Kolumbie	antuka	Irina Chromačovová	Oxana Kalašnikovová Katarzyna Piterová	6–1, 3–6, [10–6]

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (13 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	prosinec 2013	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Emily Webleyová-Smithová	6–4, 6–3
2.	únor 2014	Altenkirchen, Německo	koberec (h)	Réka Luca Janiová	6–1, 7–6(7–3)
3.	březen 2014	Antalya, Turecko	antuka	Lisa Ponomarová	6–2, 6–3
4.	duben 2016	Antalya, Turecko	tvrdý	Tina Tehraniová	6–3, 6–2
5.	duben 2016	Antalya, Turecko	tvrdý	Dana Kremerová	6–0, 6–1
6.	červen 2017	Minsk, Bělorusko	antuka	Ilona Kremenová	6–1, 4–6, 6–2
7.	srpen 2017	Moskva, Rusko	antuka	Polina Lejkinová	6–2, 6–4
8.	srpen 2017	Moskva, Rusko	antuka	Jana Sizikovová	6–1, 5–7, 7–5
9.	duben 2018	Šarm aš-Šajch, Egypt	antuka	Dasha Ivanovová	6–2, 6–1
10.	listopad 2020	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Jessie Aneyová	6–3, 7–5
11.	srpen 2021	Almaty, Kazachstán	antuka	Věra Lapková	6–3, 6–2
12.	říjen 2022	Otočec, Slovinsko	antuka	Miriam Bulgaruová	6–3, 3–6, 6–3
13.	prosinec 2022	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Irina Chromačovová	6–2, 5–7, 6–4

Čtyřhra (13 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	červen 2015	Stuttgart, Německo	antuka	Maria Marfutinová	Lenka Kunčíková Karolína Stuchlá	6–2, 4–6, [10–8]
2.	duben 2016	Antalya, Turecko	tvrdý	Jazzamay Drewová	Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová	3–6, 6–1, [10–2]
3.	srpen 2017	Moskva, Rusko	antuka	Ilona Kremenová	Jelina Avanesjanová Avelina Sajfetdinovová	6–4, 6–4
4.	srpen 2017	Moskva, Rusko	antuka	Ilona Kremenová	Alexandra Kuzněcovová Sofja Lansereová	6–2, 6–0
5.	duben 2018	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Džulija Terzijská	Čchen Pchej-süan Wu Fang-sie	6–3, 7–5
6.	červen 2018	Andižan, Uzbekistán	tvrdý	Ilona Kremenová	Anastasija Gasanovová Jekatěrina Jašinová	6–4, 6–4
7.	listopad 2018	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Ilona Kremenová	Polina Monovová Jana Sizikovová	6–3, 7–6
8.	listopad 2020	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Elina Avanesjanová	Valentina Ryserová Lulu Sunová	6–4, 6–1
9.	srpen 2021	Bydhošť, Polsko	antuka	Carolina Meligeni Alvesová	Hiroko Kuwatová Yuliana Lizarazová	6–1, 3–6, [10–5]
10.	září 2018	Otočec, Slovinsko	antuka	Irina Chromačovová	Sandra Samirová Jang Ja-i	6–2, 6–4
11.	leden 2023	Monastir, Tunisko	tvrdý	Kristina Dmitruková	Kathleen Kanevová Arlinda Rushitiová	6–1, 6–2
12.	leden 2023	Monastir, Tunisko	tvrdý	Alena Fominová-Klotzová	Oana Gavrilová Sapfo Sakellaridiová	6–2, 6–1
13.	březen 2023	Astana, Kazachstán	tvrdý (h)	Anna Danilinová	Han Na-lae Čang Su-čong	6–4, 6–7(8–10), [10–7]

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Finalistka	2013	Wimbledon	tráva	Anhelina Kalininová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	3–6, 1–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iryna Shymanovich na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Iryna Šymanovičová na Wikimedia Commons
• Iryna Šymanovičová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Iryna Šymanovičová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Iryna Šymanovičová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Iryna Šymanovičová v databázi Olympedia (anglicky)
• Iryna Šymanovičová na Instagramu