Isaac Asimov

Isaac Asimov
Isaac Asimov (1965)
Rodné jméno	Исаáк Ази́мов
Narození	2. ledna 1920 Petroviči
Úmrtí	6. dubna 1992 (ve věku 72 let) Manhattan
Příčina úmrtí	nemoc související s AIDS, selhání ledvin a srdeční selhání
Pseudonym	Paul French
Povolání	biochemik, romanopisec, prozaik, autor autobiografie, autor sci-fi, vědecký spisovatel, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, novinář a scenárista
Národnost	Židé
Alma mater	Kolumbijská univerzita (do 1939) Boys and Girls High School Columbia University School of General Studies Kolumbijská škola inženýrství a aplikovaných věd Boys High School
Žánr	vědecká fikce
Témata	biochemie
Významná díla	Série o Nadaci Série o robotech Příchod noci The Intelligent Man's Guide to Science Já, robot … více na Wikidatech
Ocenění	Cena Hugo (1963) James T. Grady-James H. Stack Award for Interpreting Chemistry (1965) Cena Hugo (1966) Edward E. Smith Memorial Award (1967) Cena Nebula za nejlepší novelu (1972) … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Demokratická strana
Manžel(ka)	Gertrude Blugermanová Janet Asimovová
Děti	Robyn Asimov[1]
Příbuzní	Stanley Asimov (sourozenec)
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isaac Asimov, narozen jako Izák Judovič Ozimov (rusky Исаак Юдович Озимов; 2. ledna 1920, Petroviči, Rusko – 6. dubna 1992, New York, USA), byl americký spisovatel a biochemik židovského původu. Napsal přes 300 vědeckých, vědecko-populárních a sci-fi knih. Počátek jeho tvorby patří do období tzv. Zlatého věku sci-fi. Získal celou řadu prestižních cen (Hugo, Nebula, Locus,...). Je autorem tří zákonů robotiky.

Isaac Asimov se narodil do židovské rodiny ve vesnici Petroviči v Sovětském Rusku. Ve své první autobiografii uvádí, že jako datum svého narození považuje 2. ledna 1920, i když vzhledem k chybějícím dokumentům či případné chybě při převodu z juliánského kalendáře je toto datum nejzazší a správné datum může být i 4. října 1919.^[2]

V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Do USA se plavil na lodi RMS Baltic. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky (jeho rodiče mluvili jidiš) a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal s časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.

Během druhé světové války sloužil Asimov jako civilista na námořní základně ve Filadelfii (Philadelphia Naval Shipyard). V roce 1944 byl předvolán k armádní odvodové prohlídce, ale kvůli krátkozrakosti nebyl odveden.^[3] Tato vada už nebyla armádě USA na obtíž 7. září 1945, kdy Asimov obdržel povolávací rozkaz. Do jejích řad vstoupil 1. listopadu 1945.^[3] Prošel základním výcvikem v Camp Lee ve Virginii. 7. ledna 1946 začal psát povídku Důkaz, což byla jediná povídka, kterou Asimov napsal během své služby v armádě USA (období od 1. listopadu 1945 do 26. července 1946).^[3] 7. února již měl hotovu první verzi, ale pak s psaním přestal, neboť se měl zúčastnit operace Crossroads na atolu Bikini. Odcestoval s ostatními na Havaj do Honolulu, ale jaderného testu se nakonec nezúčastnil. Po návratu do Camp Lee požádal o propuštění z armády kvůli doktorandské práci, bylo mu vyhověno 26. července 1946. Odcházel v hodnosti desátníka.^[3]

Po válce v roce 1948 dokončil studia, stal se doktorem biochemie a začal pracovat jako učitel biochemie^[4] na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý: poprvé se oženil v roce 1942 s Gertrude Blugermanovou, se kterou měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan, podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a dva týdny po rozvodu se Asimov oženil znovu – vzal si americkou autorku sci-fi Janet O. Jeppsonovou. Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že zemřel v důsledku nemoci AIDS. K nákaze došlo při operaci v roce 1983, kdy byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.^[5]

Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory; to mělo velký vliv na jeho dílo, především romány Ocelové jeskyně, Nahé slunce a Roboti úsvitu a hlavní postavu první povídky ze série Nadace. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že se Asimov bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek, Asimov přitom za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože se nikdy nestavěl proti náboženství, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné či neověřené.

Jeho dílo zahrnuje velké množství beletristických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation series), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi – o galaktické Říši (Galactic Empire series) a o robotech (Robot series).

Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10.–22. května 1939.^[4] Jmenovala se „Robbie“ a lze ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Sbírka povídek Já, robot patří mezi nejznámější. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.

Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného třídění. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tzv. „velkou trojku“ autorů sci-fi.

Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají řídit. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Runaround).

„Násilí je posledním útočištěm neschopných.“ – Salvor Hardin, Nadace

„Nikdy nedopusťte, aby vám smysl pro morálku zabránil udělat to, co je správné!“ – Hober Mallow, Nadace

• 7 cen Hugo:
  • 1963: výběr F&SF Science Articles (Special Achievement)
  • 1966: série Nadace – Foundation (Best All-time Series)
  • 1973: román Ani sami bohové – The Gods Themselves (Novel)
  • 1977: povídka Dvěstěletý člověk – The Bicentennial Man (Novelette)
  • 1983: román Nadace na hranicích – Foundation's Edge (Novel)
  • 1992: povídka Zlato – „Gold“ (Novelette)
  • 1995: paměti Já, Asimov – I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)

• 2 ceny Nebula:
  • 1972: román Ani sami bohové – The Gods Themselves
  • 1976: povídka Dvousetletý člověk – The Bicentennial Man

• 7 cen Locus
  • 1973: román Ani sami bohové – The Gods Themselves (Novel)
  • 1975: Before the Golden Age (Anthology)
  • 1977: povídka Dvousetletý člověk – The Bicentennial Man (Novelette)
  • 1981: In Joy Still Felt: The Autobiography of Isaac Asimov, 1954–1978 (related non-fiction book)
  • 1983: román Nadace na hranicích – Foundation's Edge (Novel)
  • 1987: povídka Sny robotů – Robot Dreams (Short Story)
  • 1995: paměti Já, Asimov – I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)

• 1967: cena E. E. Smithe – Skylark Award, uděluje New England Science Fiction Association
• 1986: jmenován Velmistrem žánru – SFWA award for Grand Master, uděluje Science Fiction and Fantasy Writers of America
• 1990: Forry Award za celoživotní dílo, uděluje Los Angeles Science Fantasy Society ^[6]
• 1997: uveden do síně slávy – Science Fiction and Fantasy Hall of Fame, uděluje Kansas City Science Fiction and Fantasy Society ^[7]

Následuje seznam děl, která vyšla v češtině. Uvedeno je vždy první české vydání.

• Základna, 1985, samizdatové vydání prvních 3 dílů v jednom svazku
• Nadace, AG Kult 1991 (Foundation, 1951)
• Nadace a Říše, AG Kult 1991 (Foundation and Empire, 1952)
• Druhá Nadace, AG Kult 1991 (Second Foundation, 1953)
• Nadace na hranicích, AG Kult 1992 (Foundation's Edge, 1982)
• Nadace a Země, AG Kult 1992 (Foundation and Earth, 1986)
• Předehra k Nadaci, AG Kult 1992 (Prelude to Foundation, 1988)
• A zrodí se Nadace, And Classic 1995 (Forward the Foundation, 1993)

• Ocelové jeskyně, Mladá Fronta 1970 (The Caves of Steel, 1954)
• Nahé slunce, Ivo Železný 1994 (The Naked Sun, 1957)
• Roboti úsvitu, Klub Julese Vernea 1993 (The Robots of Dawn, 1983)
• Roboti a impérium, Klub Julese Vernea 1993 (Robots and Empire, 1985)

• Oblázek na obloze, AF 167 1993 (Pebble in the Sky, 1950)
• Hvězdy jako prach, AF 167 1994 (The Stars, Like Dust, 1951)
• Kosmické proudy, AF 167 1994 (The Currents of Space, 1952)

• David Starr – tulák po hvězdách , Ivo Železný 1999 (David Starr, Space Ranger, 1952)
• Lucky Starr & piráti z asteroidů, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Pirates of the Asteroids, 1953)
• Lucky Starr & oceány Venuše, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Oceans of Venus, 1954)
• Lucky Starr & velké slunce Merkuru, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Big Sun of Mercury, 1956)
• Lucky Starr a měsíce Jupiterovy, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Moons of Jupiter, 1957)
• Lucky Starr & prstence Saturnu, Ivo Železný 1999 (Lucky Starr and the Rings of Saturn, 1958)

Jde o jedenáctidílnou sérii o popleteném robotovi určenou mládeži, kterou napsal společně se svou ženou Janet Asimovovou.

• Popletený robot Norby, Triton 2016 (Norby, the mixed-up robot, 1983)
• Norbyho další tajemství, Triton, Praha 2017 (Norby's Other Secret, 1984)

• Ani sami bohové, Nakladatelství Svoboda 1992 (The Gods Themselves, 1972)
• Fantastická cesta II, Místo určení: Mozek, Slan 1992 (Fantastic Voyage II, Destination Brain, 1987)
• Příchod noci, Laser 1993 (Nightfall, 1990) – spolu s Robertem Silverbergem. Děj se odehrává na planetě, která má více sluncí a kde je tedy stále světlo. Lidé zde žijící se bojí tmy. Jednou za 2049 let však nastává okamžik, kdy svítí pouze jedno slunce a dochází k zatmění. Lidé v tento okamžik zpanikaří, vše zapálí a tím dojde k rozvrácení civilizace, mnoho lidí zešílí. Román začíná v krátké době před příchodem noci, popisuje civilizaci zhruba na úrovni lidské civilizace v době napsání románu. Postavy polemizují, zda přijde či nepřijde noc. Po jejím příchodu dojde k požárům, ale nakonec, v poslední části, dojde k nápravě.
• Konec věčnosti, Albert 1993 (The End of Eternity, 1955)
• Dítě času, And Classic 1994 (The Ugly Little Boy, 1992) – s Robertem Silverbergem
• Pozitronový muž, Baronet 1998 (The Positronic Man, 1993) – s Robertem Silverbergem

• Já, robot, Odeon 1981 (I, Robot, 1950)
• Vize robotů, Knižní Klub 1994 (Robot visions, 1990)
• Azazel, Laser 1994 (Azazel, 1988) – jedná se o fantasy povídky, které spojuje postava skřítka Azazela.
• Sny robotů, Knižní Klub 1996 (Robot Dreams, 1986)
• Sbohem Země, Mustang 1997 (Gold, 1995)
• Nesmrtelný Bard, Polaris 2001 (různé originály)
• Neznámý Asimov, Triton 2003, 2005 (The Early Asimov, 1972)
• Neznámý Asimov II.,
• Robohistorie, Triton 2004 (The Complete Robot, 1982)
• The Rest of the Robots, 1964

• Slova vědy: Co se za nimi skrývá, Panorama 1978 (Words of Science and History behind them a More Words of Science, 1959)
• Já, Asimov: paměti, Český spisovatel 1996 (I, Asimov, 1994) – třetí autobiografie
• Atom: cesta subatomárním vesmírem, Jota 1997 (Inside the Atom, 1956)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Isaac Asimov na Wikimedia Commons
• Osoba Isaac Asimov ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Isaac Asimov
• Domácí stránka Isaaca Asimova
• Slovenská fanouškovská stránka Isaaca Asimova
• Isaac Asimov na sci-fi databázi LEGIE
• Isaac Asimov na sci-fi databázi Isfdb.org
• Isaac Asimov na webu Fantastic Fiction