Isabela Brazilská
Isabela | |
---|---|
císařská princezna | |
Isabela, císařská princezna | |
Doba vlády | 7. duben 1891 – 15. listopad 1921 |
Úplné jméno | Isabel Cristina Leopoldina Augusta Micaela Gabriela Rafaela Gonzaga |
Tituly | titulární brazilská císařovna brazilská císařská princezna |
Narození | 29. červenec 1846 Rio de Janeiro, Brazílie |
Úmrtí | 14. listopad 1921 Eu, Francie |
Pohřbena | Katedrála sv. Petra z Alkantary, Petrópolis |
Předchůdce | Pedro II. |
Nástupce | Petr Jindřich |
Manžel | Gaston, hrabě z Eu |
Potomci | Luisa Viktorie Orleánsko-Braganzská Petr de Alcântara Orleánsko-Braganzský Ludvík Orleánsko-Braganzský Antonin z Orléans-Braganzy |
Dynastie | Braganzové |
Hymna | jméno & Wikiodkaz |
Motto | motto panovníka |
Otec | Pedro II. |
Matka | Tereza Marie Neapolsko-Sicilská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dona Isabela (29. červenec 1846 Rio de Janeiro – 14. listopad 1921 Eu), přezdívána „Vykupitelka“, byla císařská princezna (domnělá dědička trůnu) Brazilského císařství a třikrát jeho regentka. Narodila se v Rio de Janeiru jako nejstarší dcera císaře Petra II. a císařovny Terezy Kristýny a byla členkou brazilské linie rodu Braganza (portugalsky: Bragança). Po smrti svých dvou bratrů v dětství byla uznána za domnělou dědičku svého otce. Provdala se za francouzského prince Gastona, hraběte z Eu. Měli tři syny.
Během nepřítomnosti svého otce v Brazílii Isabela působila jako regentka. Ve své třetí a poslední vládě aktivně prosazovala a nakonec podepsala zákon, pojmenovaný Lei Áurea neboli Zlatý zákon, emancipující všechny otroky v Brazílii. I když byla tato akce široce populární, proti jejímu nástupnictví na trůn byl silný odpor. Její pohlaví, silná katolická víra a manželství s cizincem byly považovány za překážky a emancipace otroků vyvolala nechuť mezi mocnými plantážníky. V roce 1889 byla její rodina sesazena vojenským převratem a posledních 30 let svého života strávila v exilu ve Francii.
Původ
Isabela se narodila 29. července 1846 v Riu de Janeiru v Brazílii jako druhé dítě brazilskému císaři Petru II. a jeho ženě císařovně Tereze Marii Neapolsko-Sicilské Měla staršího bratra Pedra Alfonse (*1845), ten ale zemřel v roce 1847, dále měla mladší sestru Leopoldinu (*1847) a bratra Pedra, ten ale ve dvou letech také zemřel (1848–1850). Isabela tak opět stala dědicem trůnu a tím zůstala až do smrti svého otce v roce 1891.
Politická role a regentství
Následníkem trůnu s titulem císařská princezna byla Isabela za svůj život dvakrát. Poprvé v letech 1847–1848, od smrti bratra Alfonse do narození bratra Petra. Když i on brzo po narození zemřel, stala se opět a definitivně dědicem brazilského císařského trůnu.
Jako následník trůnu zastupovala svého otce Petra II. třikrát jako regent. Poprvé v letech 1871–1872, podruhé 1876–1877 a naposledy v letech 1887–1888.
Společně se svým otcem Petrem II. se snažila o ukončení otroctví v zemi. To bylo zrušeno, když jako regent podepsala 13. května 1888 zákon „Lei Áurea“ neboli Zlatý zákon, který ukončoval otroctví v Brazílii. Zrušení otroctví, ale rozzuřilo bohatou a vlivnou vrstvu majitelů velkých kávových plantáží, kteří se přidali na stranu republikanismu a následujícího roku (1889) proběhla v Brazílii vojenská revoluce, která svrhla liberální a stabilní císařskou vládu. Isabela s rodinou byla nucena odjet do exilu. Za místo svého pobytu si zvolili Francii, rodnou zemi jejího manžela prince Gastona.
Pouhý den po svržení monarchie si měla Isabela do deníku poznamenat: „Pokud je zrušení otroctví důvodem pro toto (svržení monarchie), myslím si, že to za ztrátu trůnu stálo.“
Po smrti otce Pedra II. v roce 1891 se stala titulární brazilskou císařovnou a hlavou brazilské císařské rodiny.
Rodina
V roce 1864 si v Brazílii vzala za muže vnuka francouzského krále Ludvíka Filipa prince Gastona, hraběte z Eu. Celkem spolu měli 3 syny a jednu dceru:
- 1. Luisa Viktorie Orleánsko-Braganzská (*/† 28. 7. 1874 Rio de Janeiro)[1]
- 2. Petr de Alcântara Orleánsko-Braganzský (15. 10. 1875 Petrópolis – 29. 1. 1940 tamtéž), princ z Grão-Pará, v roce 1908 se vzdal práva na trůn[2]
- ⚭ 1908 Alžběta Dobřenská z Dobřenic (7. 12. 1875 Chotěboř – 11. 6. 1951 Sintra)[3]
- 3. Ludvík Orleánsko-Braganzský (26. 1. 1878 Petrópolis – 26. 3. 1920 Cannes)[4]
- ⚭ 1908 Marie di Grazie Neapolsko-Sicilská (12. 8. 1878 Cannes – 20. 6. 1973 Mandelieu-la-Napoule)[5]
- 4. Antônio Gastão z Orléans-Braganzy (9. 8. 1881 Paříž – 29. 11. 1918 Londýn), kapitán, zahynul během letecké nehody během první světové války, svobodný a bezdětný[6]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isabel, Princess Imperial of Brazil na anglické Wikipedii.
- ↑ Luísa Vitória de Orléans e Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Pedro de Alcântara Luís Filipe Maria Gastão Miguel Gabriel Rafael Gonzaga de Orléans e Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Elisabeth Maria Adelheid Dobrzensky de Dobrzenicz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Luís Maria de Orléans e Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Maria Pia di Borbone Due-Sicilie. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Antônio Gastão de Orléans e Bragança. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-27]. Dostupné online.
Související články
- Linie následnictví brazilského trůnu
- Dějiny Brazílie
- Dynastie Orléans-Braganza
- Brazilské císařství
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Brazilská na Wikimedia Commons
Předchůdce: princ Afonso | Brazilská císařská princezna 1847–1848 | Nástupce: princ Pedro |
Předchůdce: princ Pedro | Brazilská císařská princezna 1850–1891 | Nástupce: Petr de Alcântara |
Média použitá na této stránce
Coat of Arms of the Second Empire of Brazil (twenty stars).
The children of the Prince Gaston of Orléans, Count of Eu and Princess Isabel, from left to right: Pedro, Antônio and Luís, c.1883.
Flag of the Second Empire of Brazil, with 20 stars, representing the new provincies of Rio Negro (1850, later Amazonas) and Paraná (1853), furthermore the loss of the province of Cisplatina (1828).
Reformed standard according to this book, an official publication of the government of Brazil, on page 74.Coat of arms of the Imperial Prince of Brazil. It´s the traditional Imperial blazon with the label of the presumptive heir of the throne and the crown of imperial prince.
Isabel, Princess Imperial of Brazil.
Isabel, Princess Imperial of Brazil's signature