Isabelle Eberhardtová

Isabelle Eberhardtová
Narození17. února 1877
Ženeva nebo Švýcarsko
Úmrtí21. října 1904 (ve věku 27 let)
Aïn Séfra nebo Alžírsko
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníAlžírsko
Povoláníobjevitelka, novinářka a spisovatelka
Nábož. vyznáníislám (od 1897)
RodičeNatalia Nicolaievna Eberhardt[1]
PodpisIsabelle Eberhardtová – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isabelle Wilhelmine Marie Eberhardtová (17. února 1877 Ženeva21. října 1904 Ain Sefra) byla švýcarská dobrodružka a spisovatelka, která v mužském přestrojení procestovala severní Afriku.

Byla nemanželského původu. Její matka Nathalie Eberhardtová pocházel z baltskoněmecké šlechtické rodiny a provdala se za generála carské armády Pavla Moerdera, který byl o čtyřicet let starší. Během pobytu v Ženevě najala Nathalie jako učitele pro své děti Alexandra Trofimovského, zběhlého kněze a anarchistu arménského původu. Brzy s ním navázala milostný poměr a měli dvě děti, staršího Augustina a mladší Isabelle.

Isabelle byla svým otcem vychovávaná v nonkonformním duchu. Již v dětství se naučila číst Korán v originále, roku 1895 vydala pod pseudonymem Nicolas Podolinsky svoji první povídku, jejímž námětem byla nekrofilie. Pohybovala se v bohémských kruzích, střídala milence, užívala alkohol a jiné drogy, šokovala množstvím vymyšlených historek ze svého života. Často se oblékala do mužských šatů: důvodem mohla být jak její transsexualita, tak i tehdejší morálka, která poskytovala mužům daleko větší volnost.[2]

Roku 1897 odcestovala se svojí matkou do Alžírska. Usadily se v Annabě, Isabelle konvertovala k islámu, vydávala se za muže a přijala arabské jméno Sí Mahmúd Saádí, žila mezi beduíny jejich způsobem života. Na Sahaře našla svobodu, kterou jí civilizovaná Evropa nemohla poskytnout, a po smrti rodičů se zde rozhodla zůstat natrvalo. Psala pro evropské časopisy reportáže a romantické povídky z exotického prostředí, její názory ovlivnilo setkání se súfistickou myslitelkou Lallou Zajnabovou. Vstoupila do tajného mystického společenství kádiríja a podporovala odboj domorodců proti francouzské koloniální nadvládě, zároveň se však přátelila s generálem Cizinecké legie Hubertem Lyauteyem. Úřady ji vykázaly zpět do Francie; aby dostala povolení k návratu, provdala se roku 1901 za Slimana Ehního, příslušníka jednotek sipáhíů. Téhož roku přežila vražedný útok šavlí, zřejmě související s jejími politickými aktivitami, ale zahynula ve 27 letech při bouřce, když náhlá povodeň zničila její dům ve městě Ain Sefra.[3]

V roce 1991 o jejím životě natočil režisér Ian Pringle film Isabelle Eberhardtová, v němž hrála hlavní roli Mathilda May. Je po ní také pojmenována ulice v Ženevě.[4]

Reference

  1. Dostupné online.
  2. FS Work in Progress
  3. Atlas Obscura
  4. Nom géographiques du canton de Genève. www.geneve.ch [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-15. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Signature d'Isabelle Eberhardt.png
Signature d'Isabelle Eberhardt sur une lettre autographe à Gustave Kahn
Isabelle Eberhardt.jpg
Isabelle Eberhardt (17 February 1877 — 21 October 1904)