Isak Gustaf Clason

Isak Gustaf Clason
Isak Gustaf Clason se spolupracovnicí, zahradní architektkou Ester Claesson
Narození	30. července 1856 Stora Kopparberg parish
Úmrtí	19. července 1930 (ve věku 73 let) Q10658553
Místo pohřbení	Severní hřbitov (59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.)
Alma mater	Královský technologický institut
Povolání	architekt a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Královský technologický institut (od 1874)
Ocenění	čestný doktor Uppsalské univerzity
Choť	Kerstin Clason (od 1892)
Děti	Gustaf Clason[1] Peder Clason[1] Gunilla Clason-Carlquist
Příbuzní	Martina Clason (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isak Gustaf Clason (30. července 1856, Falun – 19. července 1930 Rättvik, Švédsko) byl švédský architekt.^[2] Byl jedním z hlavních architektů hnutí Arts and Crafts Movement ve Švédsku.

Život

Isak Gustaf Clason se narodil v roce 1856 stejnojmennému otci Isaku Gustafu Clasonovi a matce Marii Charlottě Lorichs v panství Rottneby ve farnosti Kopparbergs u Falunu.^[3] V jeho 13 letech se rodina přestěhovala do Stockholmu, když se otec stal ředitelem ocelářské společnosti Jernkontoret.^[4] V roce 1874 absolvoval stockholmskou střední školu. Poté studoval inženýrství a architekturu na Královském technologickém institutu ve Stockholmu, kde byl žákem architekta Alberta Theodora Gellerstedta. Studium ukončil v roce 1879. V letech 1879–1881 navštěvoval Královskou akademii výtvarných umění, v té době vedené Fredrikem Wilhelmem Scholanderem. Oba tito architekti jej významně ovlivnili.

V roce 1881 založil s kolegou ze studií Kasperem Salinem architektonickou kancelář,^[5] v letech 1883–1886 společně podnikli zahraniční studijní cestu po severním Německu, Itálii, Španělsku a Francii. Zejména ve Francii je zaujaly monumentální litinové konstrukce, které byly inspirací v roce 1888 při projektování komplikované vnitřní litinové konstrukce pilířů a střechy tržnice Östermalm's Saluhall.^[6]

Roku 1889 byl jmenován profesorem architektury na Královském technologickém institutu ve Stockholmu. Od tohoto roku též vyučoval na Královské akademii výtvarných umění (Kungliga Konsthögskolan). V roce 1907 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd.

Clason projektoval nejen budovy, ale také navrhl v roce 1894 jeden z prvních švédských telefonů.

V roce 1925 se zúčastnil na výstavě Švédské akvarely se svými kresbami s řadou stockholmských, španělských a italských motivů. Kresbami je zastoupen v Národním muzeu ve Stockholmu.^[7]

Zemřel v Rättviku, kraj Dalarna. Je pohřben na hřbitově Norra begravningsplatsen (Severní hřbitov) v Solně u Stockholmu.^[8]

Realizace (výběr)

• Thaveniuska huset, Strandvägen, Stockholm (1884–1885)
• Bünsowska huset, Strandvägen in Stockholm, (1886–1888)
• Östermalms Saluhall, tržnice, Stockholm (1888)
• Severské muzeum, Nordiska museet, Stockholm (1888–1907)
• Norrlands nation, Uppsala (1889)
• Adelswärdska huset, Strömgatan, Stockholm (1889–1890)
• Hallwylska palatset, Hamngatan 4, Stockholm (1893–1898)
• Norrköpings rådhus, Norrköping (1907–1910)
• Villa Mariehill, Djurgården, Stockholm (1908)
• Lönö herrgård, Norrköpings kommun, (1911–1913)
• Skånska Hypoteksföreningen bankpalats, Lund (1916–1919)
• Timmermansordens palats, Stockholm (1913–1923)
• Mårbacka, sídlo Selmy Lagerlöfové, Sunne, kraj Värmland, (1921–1923)

Ocenění

• čestný doktor Uppsalské univerzity

Galerie

• 

  Severské muzeum, Stockholm

• 

  Budova Bünsow, Stockholm

• 

  Kancelářská budova z roku 1901 v centru Stockholmu

• 

  Kulturně historické muzeum, Stockholm

• 

  Tržnice Östermalms Saluhall, Stockholm

• 

  Hjularöd zámek

• 

  Lejondal – panské sídlo

• 

  Mårbacka, sídlo spisovatelky Selmy Lagerlöfové

Odkazy

Reference

Literatura

• Svensk Arkitektur: Ritningar 1640–1970. [s.l.]: Byggförlaget, 1986. ISBN 91-85194-67-0. 
• MÅRTELIUS, Johan. Minnets tempel: Isak Gustaf Clason, Nordiska museet och 1800-talets arkitekturvärld. Stockholm: Nordiska museets förlag, 2020. ISBN 978-91-7108-613-6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Isak Gustaf Clason na Wikimedia Commons