Ise (DDH-182)

Základní údaje
Typ	nosič vrtulníků
Třída	Hjúga
Číslo trupu	DDH-182
Uživatelé	Japonské námořní síly sebeobrany
Jméno podle	Ise
Objednána	2006
Zahájení stavby	30. května 2008
Spuštěna na vodu	21. srpna 2009
Uvedena do služby	16. března 2011
Osud	aktivní (2023)
Takticko-technická data
Výtlak	14 170 t (standardní) 19 000 t (plný)
Délka	197 m
Šířka	33 m
Ponor	7 m
Pohon	CODAG 100 000 koní
Rychlost	30+ uzlů (56+ km/h)
Posádka	371 důstojníků a námořníků
Výzbroj	1× Mk 41 (16hl.) 16× RIM-162 12× RUM-139 2× 20mm Phalanx 7× 12,7mm M2 Browning 2× torpédomet (3hl.)
Letadla	18× vrtulník (max.)

Ise (DDH-182) je vrtulníkový torpédoborec Japonských námořních sil sebeobrany, který má domovský přístav ve městě Sasebo. Loď je rozměrem, výzbrojí a určením spíše podobná nosičům vrtulníků nebo lehkým letadlovým lodím, ale za označením vrtulníkový torpédoborec stojí politické důvody, protože Japonsko po druhé světové válce nesmí vlastnit žádné letadlové lodě. Jedná se o druhou a poslední jednotku třídy Hjúga.

Výzbroj a vrtulníky

(c) 海上自衛隊, CC BY 4.0

Ise je vyzbrojena jedním vertikálním odpalovacím zařízením Mk 41, který slouží k odpalu šestnácti protiletadlových řízených střel moře-vzduch RIM-162 ESSM a dvanácti protiponorkových střel RUM-139 VL-ASROC. Dále jsou na lodi nainstalované dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx, 12,7mm kulomety M2 Browning a dva trojhlavňové torpédomety s 324mm torpédy. Loď disponuje přistávací plochou a hangárem až pro 18 vrtulníků Mitsubishi H-60 nebo MCH-101.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku JS Ise na anglické Wikipedii.

Literatura

• MILLER, David. Moderní námořní boj. [s.l.]: Naše vojsko, 2009. 208 s. ISBN 978-80-206-1037-9. 

Související články

• Seznam japonských vrtulníkových torpédoborců

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ise (DDH-182) na Wikimedia Commons