Isfara

Isfara
Základní informace
Délka toku130 km
Plocha povodí3240 km²
SvětadílAsie
Pramen
Ústí
Protéká
KyrgyzstánKyrgyzstán Kyrgyzstán (Batkenská oblast), UzbekistánUzbekistán Uzbekistán, TádžikistánTádžikistán Tádžikistán (Sogdijský vilájet)
Úmoří, povodí
bezodtoká oblast, Aralské jezero, Syrdarja
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isfara (rusky Исфара) je řeka v Kyrgyzstánu (Batkenská oblast), v Tádžikistánu (Sogdijský vilájet) a v Uzbekistánu. Na horním toku se nazývá Aksu a na středním toku Karavšij. Byla pravým přítokem Syrdarji, nyní se v ústí spojuje s Velkým Ferganským kanálem. Její délka činí 130 km. Povodí má rozlohu 3 240 km².

Průběh toku

Zdrojem vody jsou ledovce v Turkestánském hřbetu. Poté, co opustí hory a vteče do Ferganské doliny vytváří rozsáhlý naplavený kužel. V ústí se pak spojuje s Velkým Ferganským kanálem.

Vodní stav

Zdroj vody je sněhovo-ledovcový. Za červenec a srpen proteče 60 % ročního průtoku.

Využití

Voda z řeky se zcela využívá na zavlažování. Na řece leží město Isfara.

Problémy

Povodí Isfary je domovem pro 185 tis. lidí a i díky jejich spotřebě vody byl zaznamenán pokles hladiny v Isfaře. V roce 2022 byla hladina o 50 cm nižší než v 60. letech 20. století. Mezistátní dohody stanovily limit využití vody na 37 % toku řeky.[1]

Nedostatek vody způsobil konflikty mezi obyvateli příhraničních obcí. V srpnu 2015 obyvatelé vesnice Kuktaš zablokovali koryto vodního kanálu, kterým voda protékala na území tádžické osady Chorkuh. V reakci na to vesničané z Chorkuhu zablokovali cestu ke kyrgyzskému hřbitovu. Při následných střetech bylo zraněno 13 lidí.[2]

Odkazy

Reference

  1. Река Исфара | Региональный экологический центр Центральной Азии. carecnet.org [online]. 2014-12-13 [cit. 2023-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-13. 
  2. КУРБАНОВА, Манижа; ТУРСУНОВ, Парвиз. Река жизни. Как на севере Таджикистана распределяют воду и совместно решают экологические проблемы | ЦентрАзия. centrasia.ru [online]. 2017-10-02 [cit. 2023-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-02. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce