Isfet

Isfet
v hieroglyfickém zápisu


jsft

Isfet je pojem z egyptské mytologie. Je postaven na nábožensky, sociálně a politicky ovlivněném dualismu.[1] Isfet (jsft) znamená v egyptštině zlo, chaos a násilí a představuje protiklad Maat (mɜˤt).

Principy a ideologie

Isfet je protějškem termínu Maat, který označuje řád a harmonii. Podle staroegyptských přesvědčení panoval mezi Isfet a Maat doplňující se a paradoxní dualismus (jeden by bez svého protějšku nemohl existovat).[2] Principy Isfet a Maat se navzájem vyrovnávaly. Řád měl vždy zvítězit nad chaosem.[3] Egyptský faraon měl „dosáhnout“ Maat, tedy musel dodržovat a chránit spravedlnost a harmonii a bojovat proti chaosu Isfet. Vesmír měl být cyklický, tedy měl mít opakované sekvence: denní západ a východ slunce, roční období a záplavy Nilu. Principy rozporů mezi Isfet a Maat jsou ilustrovány v populárním příběhu ze Střední říše, který se nazývá „sténání beduína“:

Ti, kdo zničí lež, podpoří Maat;
ti, kdo podpoří dobro, vymažou zlo.
Tak, jak plnost vnese chuť k jídlu,
jak oblečení pokryje nahé a
jak se po bouři vyjasní nebe.[4]

Texty rakví tvrdí, že mrtvý musí být očištěn od Isfet, aby se zrodil v Duatu.[5]

Fyzická reprezentace Isfet měl být bůh Sutech [6] nebo had Apop.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isfet (Egyptian mythology) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Donald B. Redford: The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt: A-F (= The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt, volume 1). Oxford University Press, 2001, ISBN 019513821X, page 485.
  2. ↑ Maulana Karenga, Maat, The Moral Ideal in Ancient Egypt: A Study in Classical African Ethics. (New York: Routeledge, 2003). ISBN 9781135937669
  3. ↑ Asante, Molefi Kete. "Maat and Human Communication: Supporting Identity, Culture, and History Without Global Domination." Journal of Intercultural Communication Studies 20 (2011): 22.
  4. ↑ Jan Assmann: Ma'at. Gerechtigkeit und Unsterblichkeit im Alten Ägypten (= Beck'sche Reihe. Bd. 1403). 1. Auflage, Beck, München 1990, ISBN 3-406-45943-9. page 58.
  5. ↑ Rabinovich, Yakov. Isle of Fire: A Tour of the Egyptian Further World. Invisible Books, 2007.
  6. ↑ Wilkinson, Toby. The Egyptian World. (New York: Routeledge Worlds, 2013). ISBN 9781136753763