Isidor Petschek
| JUDr. Isidor Petschek | |
|---|---|
| Narození | 15. března 1854 Kolín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. června 1919 (ve věku 65 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
| Povolání | podnikatel a bankéř |
| Děti | Paul Petschek Otto Petschek |
| Příbuzní | Ignaz Petschek a Julius Petschek (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Isidor Petschek (15. března 1854, Kolín[1] – 18. června 1919, Praha[2]) byl český a německý podnikatel a právník židovského původu. Společně s bratry Ignazem Petschkem a Juliem Petschkem patřil mezi nejbohatší podnikatele na území Čech.
Život
.jpg)
Isidorův otec byl židovský obchodník Moses Petschek (1822–1888), který roku 1871 koupil akcie nově založené Mostecké uhelné společnosti.
JUDr. Isidor Petschek se narodil v Kolíně. Vystudoval na pražské universitě práva[zdroj?] a později založil vlastní advokátní kancelář, centrum rodinného impéria Petschků.[3] Z manželství s Kamillou Robitschek se již v Praze narodili synové Otto (1882–1934), Paul (1886–1946), Friedrich (1890–1940) a Hans (1895-1968). Roku 1899 koupil vilu v Bubenči v Pelléově ulici čp. 13. Jeho synové v listopadu roku 1920 založili se svým strýcem Juliem a jeho synem Waltrem vlastní bankovní dům Petschek a spol. (Bankhaus Petschek & Co.)[4], pro který byl v letech 1923–1929 podle návrhů architekta Maxe Spielmanna postaven jako sídlo Petschkův palác. Ottovi přenechal strýc Julius správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků. Ten se poté postavil do čela bankovního domu Petschek a spol. Druhý syn Paul zastupoval od října 1928 rodinné zájmy v Německu a žil v Berlíně-Wannsee. Od května 1936 byl zástupcem rodiny v Londýně.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Isidora Petschka židovské náboženské obce v Kolíně
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Archivováno 24. 12. 2018 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Praze
- ↑ Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 333. [Dále jen Krejčová]
- ↑ "Krejčová", s. 338.
- ↑ "Krejčová", s. 334.
Literatura
- KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938–1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938–1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331–415.
Externí odkazy
- Isidor Petschek na geni.com/people
- Projekt Knihy znovu nalezené: Petschek & Co. 6. září 2016. Zuzana Foltýnová. Dostupné z WWW.
- BillionGraves.cz: JUDr. Isidor Petschek (1854–1919)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka podnikatele Isidora Petschka (1854–1919)