Islám v Chorvatsku

Mešita v Záhřebu

Procento lidí vyznávajících islám v jednotlivých župách

Islám v Chorvatsku vyznává méně než 2 % obyvatel, což tuto konfesi řadí mezi minoritní a celospolečensky okrajové náboženství. Islám do chorvatských zemí poprvé přinesla osmanská říše v 15. století, nicméně po jejím vytlačení koncem 17. století byla muslimská víra zcela potlačena. Muslimové do Chorvatska začali znovu přicházet po roce 1878, kdy Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu, v masovějším měřítku až po druhé světové válce.

Roku 2011 se k islámu hlásilo 62 977 (1,5 %) lidí z celkových 4 284 889. Dle národnostního složení byla muslimská komunita členěna následovně: 27 959 (44,4 %) Bosňáci, 9 647 (15,3 %) Chorvaté, 9 594 (15,2 %) Albánci, 6 704 (10,6 %) etničtí Muslimové a 5 039 (8,0 %) Romové.^[1] Nejvíce muslimů žije v Záhřebu, procentuálně je však nejvíc muslimů v Istrijské župě, kde tvoří 4,79 % obyvatelstva. Naopak nejméně je jich v Krapinsko-zagorské župě, kde jich žije pouze 200 a tvoří jen 0,15 % obyvatelstva, přičemž i Krapina je župní město s nejnižším výskytem muslimské populace v Chorvatsku (pouze 17 vyznavačů).

Nejvyšší procento muslimské populace je v opčinách Gunja (34,7 %), Cetingrad (20,62 %), Raša (17,88 %), Vojnić (15,58 %), Kršan (7,96 %), Sveta Nedelja (7,47 %), Drenovci (7,27 %), Čavle (6,72 %), Topusko (5,86 %), Funtana (5,84 %), Dobrinj (5,68 %), Omišalj (5,4 %) a ve městech Vodnjan (14,02 %), Labin (10,68 %), Pula (5,7 %), Dubrovník (5,26 %), Sisak (5,11 %) a Rijeka (4,52 %).

Historie

Mešita v Rijece

Za osmanské vlády od 15. do 17. století část chorvatského obyvatelstva přijala islám. Po porážce tureckého sultána během druhého obléhání Vídně (1683) a následné válce tito islamizovaní Slované znovu přijali křesťanství, anebo uprchli do nedaleké Bosny, která zůstala pod osmanskou vládou do roku 1878.

Chorvatským muslimům slouží několik svatostánků. První mešita na území Chorvatska po vytlačení Osmanů byla postavena roku 1969 v obci Gunja, nedaleko hranic s Bosnou a Hercegovinou. Roku 1987 pak bylo v Záhřebu otevřeno islámské centrum s mešitou, které roku 2013 doplnilo islámské centrum v Rijece.

Počet obyvatel vyznávající islám podle žup

Ve většině chorvatských opčin je vždy alespoň jeden člověk vyznávající islám. Pouze v 56 opčinách nežijí žádní obyvatelé vyznávající islám: Bednja, Breznički Hum, Brod Moravice, Budinščina, Cista Provo, Civljane, Dekanovec, Đelekovec, Donja Motičina, Donja Voća, Donji Vidovec, Ervenik, Gola, Gorjani, Gornja Rijeka, Jesenje, Kijevo, Kistanje, Končanica, Lećevica, Ljubešćica, Lokvičići, Mali Bukovec, Mljet, Molve, Mrkopalj, Novo Virje, Otok Dalmatinski, Peteranec, Petrovsko, Podravska Moslavina, Pojezerje, Prgomet, Primorski Dolac, Proložac, Ribnik, Runovići, Ružić, Saborsko, Satnica Đakovačka, Severin, Sikirevci, Smokvica, Strizivojna, Sveti Ilija, Šenkovec, Škabrnja, Velika Trnovitica, Visoko, Viškovci, Vođinci, Vratišinec, Vuka, Zagorska Sela, Zažablje a Zrinski Topolovac. Ve všech městech žije alespoň jeden člověk vyznávající islám, nejmenší množství muslimů je ve městech Klanjec a Vrlika (1).

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Islám v Chorvatsku na Wikimedia Commons
• Dílo Zákon, kterým se přívrženci islamu podle hanefitského ritu uznávají za náboženskou společnost ve Wikizdrojích