Islám v Německu

Vzhledem k pracovním migracím od 60. let a několika uprchlickým vlnám od 70. let se stal islám v Německu viditelným náboženstvím.^[1] Podle sčítání lidu provedeného v roce 2011 se 1,9 % německého obyvatelstva (asi 1,5 mil. lidí) považuje za muslimy. Nicméně je pravděpodobné, že jde o podhodnocený údaj vzhledem k tomu, že mnoho respondentů využilo své právo své náboženství při sčítání neuvést a skutečné číslo je vyšší.^[2] Odhady z roku 2009 hovoří o 4,3 milionech muslimech v Německu (5,4 % obyvatelstva), z nichž má 1,9 mil německé občanství (2,4 %).^[3] K roku 2006 bylo v Německu asi 15 000 konvertitů německého původu. Podle německého statistického úřadu má 9,1 % všech novorozenců v Německu muslimské rodiče. Jednou ze zastřešujících muslimských organizacích v Německu je např. Ústřední rada muslimů v Německu.

Demografie

Islám je největší náboženskou menšinou v zemi, přičemž protestantské a římskokatolické vyznání jsou většinová náboženství. Většina muslimů v Německu je tureckého původu (63,2 %)^[4] následovaná menšími skupinami z Pákistánu, zemí bývalé Jugoslávie, arabských zemí, Íránu a Afghánistánu. Většina muslimů žije v Berlíně a větších městech bývalého Západního Německa.

Na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí existují značné muslimské komunity i v některých venkovských oblastech Německa, zejména Bádensku-Württembersku, Hesensku, částech Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska.

Před rokem 1989 prakticky neexistovala migrace do NDR a na jejím území tak žije muslimů velmi málo. Většinu muslimů v Německu tvoří sunnité (cca 75 %). Dále se zda nachází ší'ité (7 %), většinou z Íránu a přívrženci větvě ahmadíja (1 %), povětšinou z Pákistánu. Většina tureckých muslimů jsou sunnité, ale něco mezi pětinou a čtvrtinou z nich představují Alevité.

Historie

20. století

První mešita byla vybudována ve Wünsdorfu (v rámci zajateckého tábora v průběhu první světové války, ta však byla roku 1928 stržena. Nová byla postavena roku 1930 příslušníky hnutí ahmadíja v Berlíně-Wilmersdorfu a architektonicky připomíná známou stavbu Tádž Mahal.^[5]

Třetí Říše

(c) Bundesarchiv, Bild 146-1987-004-09A / Heinrich Hoffmann / CC-BY-SA 3.0

Po vzestupu nacismu v Německu se muslimové terčem nestali. Pochvalně se o islámu a muslimech vyjadřoval sám Adolf Hitler. Opakovaně vyslovil názor, že by byl islám s "germánskou rasou" daleko lépe slučitelný, než "tiché" a "slabé" křesťanství:

Hitlerův důvěrník Albert Speer citoval podobná Hitlerova prohlášení: „Muslimské náboženství by pro nás bylo o mnoho přijatelnější než křesťanství. Proč to muselo být křesťanství se svou pokorou a ochablostí?“^[7]

Velký jeruzalémský muftí Amín al-Husajní energicky muslimy verboval pro jednotky SS (Schutzstaffel).^[8] Povedlo se mu pro německé ozbrojené síly získat mnoho dobrovolníků a byl zapojen do organizace divizí Waffen SS či arabského legionu.

21. století

Evropská migrační krize a rostoucí vliv salafismu

Podle průzkumu z roku 2012 72 % německých Turků věří, že islám je jediná správná víra a 46 % si přeje, aby jednoho dne bylo v Německu více muslimů než křesťanů.^[9][10][11] V současné době je Německo zmítáno migrační krizí a roste počet muslimských imigrantů. Dále je v Německu rozšířeno radikální salfistické hnutí.^[12] Ohledně podezření z možné podpory terorismu policie uzavřela mešitu ve Stuttgartu.^[13]

Během evropské migrační krize dorazilo v roce 2015 přes milion migrantů. Převážná část se dostala právě do Německa a problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Během silvestrovské noci byla v Kolíně nad Rýnem spousta žen a dívek hromadně okradena a sexuálně napadena přistěhovalci převážně severoafrického a arabského vzhledu.^[14][15] Policie a média o incidentech i původu útočníků nejprve mlčela a sklidila ostrou kritiku.^[16][17][18] Později byly hlášeny podobné útoky i z dalších měst jako Stuttgart, Hamburk a Düsseldorf.^[19] Do 21. ledna bylo podáno 821 trestních oznámení a policie vyšetřuje 30 lidí.^[20] K incidentům se vyjádřil i kolínský salafistický imám Sami abú Jusúf, který napadené ženy obvinil, že si za útoky mohou samy.^[21]

V roce 2016 došlo k několika teroristickým akcím, např. zradikalizovaná šestnáctiletá dívka zaútočila nožem na policistu a zranila jej^[22], dále mladý Afghánec brutálně napadl cestující ve vlaku v Bavorsku,^[23] či k odpálení neúspěšného syrského žadatele o azyl v bavorském městě Ansbach.^[24] 19. prosince 2016 byl proveden útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně.

Problémy přetrvávají i ve 20. letech 21. století, kdy je několik německých měst terorizováno muslimskými migranty jako např. saské Plavno, kde v centru města dochází k pravidelným bitkám mezi migranty, kde nechybí ani železné tyče nebo obtěžují kolemjdoucí atd.^[25] Dalším městem trpícím terorem ze strany migrantů je bavorské Řezno, které se stalo magnetem pro kriminální živly, především z řad tuniských migrantů. Dochází zde k loupežím za bíleho dne nebo ke znásilňování.^[26]

Varující zprávy Spolkového kriminálního úřadu (2017)

Na konci ledna roku 2017 se objevila varující zpráva, opírající se o tvrzení Spolkového kriminálního úřadu (BKA), hovořící o možném teroristickém útoku chemikáliemi v Německu.^[27][28] Dále také BKA poskytl tvrzení, dle kterého je v zemi zhruba 570 islamistů, představujících nebezpečí pro německou společnost.^[29]

V červnu roku 2017 bylo oznámeno, že se v Německu neznámo kde nachází 351 islamistů, na něž byl vydán tamními úřady zatykač.^[30]

Zavedení islámských svátků v Německu (2017)

V říjnu roku 2017 přišel Thomas de Maizière (CDU), německý ministr vnitra, ve Wolfenbüttelelu s návrhem zavedení islámských svátků v Německu, což se avšak setkalo s kritikou i ve vlastních řadách (např. u Alexandera Dobrindta).^[31][32] Martin Schulz (SPD) by byl naproti tomu ochoten o tomto návrhu přemýšlet.^[33]

3. října roku 2023 proběhl Den otevřených mešit.^[5]

O popsaných skutečnostech informoval v říjnu roku 2023 i Náboženský infoservis.^[5]

Zahalování v Německu

Žaloba na školský úřad (2015–)

V roce 2017 konstatoval správní soud v Osnabrücku na základě žaloby muslimské učitelky z roku 2015, že se nejednalo o diskriminaci, když jí nebylo ve škole umožněno vyučovat v šátku, a proto její žádost o odškodné, byť nepravomocně, zamítl.^[34][35]

Vliv Blízkého východu

Dle zprávy Spolkové zpravodajské služby (BND) a Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) z roku 2016 vyplývá, že jsou němečtí salafisté hojně podporováni organizacemi ze Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu, a to hlavně prostřednictvím saúdskoarabské Světové muslimské ligy, kuvajtské společnosti Oživení islámského dědictví (The Revival of Islamic Heritage Society; RIHS)^[36] a katarské Charitativní nadace šajch íd.^[37]

Oživení islámského dědictví (RIHS)

Společnost Oživení islámského dědictví je ve Spojených státech amerických a Ruské federaci na listině podporovatelů teroristických skupin, je zde zakázaná, v Evropě avšak svoji činnost vyvíjí.^[38]

Hnutí a proudy

Kromě Ústřední rady muslimů je další hlavní sdružující organizací Deutsche Islam Konferenz. Ta však sdružuje asi jen čtvrtinu všech německých muslimů^[39]

V Německu je množství tureckých muslimů, sdružených většinou v organizaci Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti (DITIB), jež je napojena na turecký náboženský úřad (Diyanet), takže imámové v mešitách, které svazu patří, jsou vzděláváni v Turecku a placeni tureckým státem, což je považováno za skryté nebezpečí pro německý stát. Největší jejich mešita stojí v Kolíně nad Rýnem.^[5]

Zajímavým společenstvím je Ibn-Rushd-Goethe-Moschee, liberální islámské společenství, kde kážou také ženy.^[5]

Galerie mešit

• 
  Mešita v Berlíně
• 
  Mešita v Cáchách
• 
  Mešita v Dortmundu
• 
  Mešita v Duisburgu
• 
  Mešita v Essenu
• 
  Mešita v Hamburku
• 
  Mešita v Hamburku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Islám v Německu na Wikimedia Commons
• PODANÝ, Petr. Imám v Berlíně: Žena patří zavřít, musí být muži po vůli. tyden.cz [online]. 2015-02-05. Dostupné online. 
• Ve Stuttgartu opět proběhlo „Teologické fórum křesťanství-islám“ : Náboženský infoservis, 24. 3. 2023