Islámské společenství v Bosně a Hercegovině

Islámské společenství v Bosně a Hercegovině
ZkratkaIZ BiH
Vznik1882
SídloSarajevo
MístoKovači 36, 71000 Sarajevo, Bosna i Hercegovina
Úřední jazykbosenština
reisu-l-ulemaHusein-ef. Kavazović
Hlavní orgánRijaset
Oficiální webwww.islamskazajednica.ba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Islámské společenství v Bosně a Hercegovině (bosensky Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini) je muslimská duchovní organizace v Bosně a Hercegovině, která vznikla roku 1882. V čele společenství stojí rada starších (Rijaset), které předsedá reisu-l-ulema.

Organizační struktura

Islámské společenství je na území Bosny a Hercegoviny rozděleno do osmi diecézí (sg. muftijstvo v čele s muftím) s centry ve městech Sarajevo, Bihać, Travnik, Tuzla, Goražde, Zenica, Mostar a Banja Luka. Zvláštní postavení má vojenské muftijstvo, působící v ozbrojených složkách Bosny a Hercegoviny. Do ingerence společenství spadají i tři zahraniční diecéze (sg. mešihat, doslova úřad či rezidence, v čele s muftím); v Chorvatsku s centrem v Záhřebu (Islámské společenství v Chorvatsku, bosensky/chorvatsky Islamska zajednica u Hrvatskoj[1]), ve Slovinsku s centrem v Lublani (Islámské společenství ve Slovinské republice, bosensky Islamska zajednica u Republici Sloveniji, slovinsky Islamska skupnost v Republiki Sloveniji[2]) a v Srbsku s centrem v Novém Pazaru (Islámské společenství v Srbsku, bosensky/srbsky Islamska zajednica u Srbiji[3]). Svrchovanost bosenskohercegovské islámské společnosti do jisté míry uznává i Islámské společenství v Černé Hoře (černohorsky Islamska zajednica u Crnoj Gori[4]), které volí pouze mešihat a reisa, a nikoli rijaset a reisu-l-ulemu. Černohorská organizace navíc využívá institucionální, personální a jinou výpomoc Islámského společenství v Bosně a Hercegovině.[5] Naopak zcela nezávisle působí Islámské společenství Srbska (Islamska zajednica Srbije[6]).

Carova mešita, sídlo Rijasetu Islámského společenství v Bosně a Hercegovině do roku 2022

Příslušníci Islámského společenství zakládají obce věřících (sg. džemat), které musejí mít při svém ustavení podporu svou set domácností. Každý džemat si volí vlastní sněm (skupština džemata) a výbor (džematski odbor). Nejméně sedm džematů, případně jakýkoli počet džematů v jednom okrese či obci zakládá medžlis s vlastním sněmem (skupština medžlisa) a výkonným výborem sněmu (izvršni odbor medžlisa). Více medžlisů pak tvoří muftijstvo, jež vede muftí jmenovaný reisu-l-ulemou. Stařešinu Islámského společenství jednou za sedm let vybírá sněm (Sabor Islamske zajednice), složený z 87 delegátů z Bosny a Hercegoviny i zahraničí.[7][8]

Hlavní organizační změny v Islámské společenství (rok přijetí právních či jiných předpisů):

  • 1878: muftí sídlí ve městech Banja Luka, Bihać, Cazin, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla, Sarajevo, Rogatica a Tešanj
  • 1882: rakouským císařem jmenován první reisu-l-ulema v Sarajevu, zřízena duchovní rada Rijaset (Ulema-medžlis a reisu-l-ulema)
  • 1909: věřícími zvolen první reisu-l-ulema v Sarajevu, muftí sídlí ve městech Banja Luka, Bihać, Mostar, Travnik, (Donja) Tuzla a Sarajevo
  • 1930: náboženská obec přejmenována na Islámské náboženské společenství (Islamska v(j)erska zajednica), tvoří je Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu (muftí sídlí ve městech Banja Luka, Tuzla, Sarajevo a Mostar) a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji (muftí sídlí ve městech Skopje, Bitola, Prizren, Novi Pazar a Pljevlja), oběma nadřazeno Vrchní náboženské stařešinstvo (Vrhovno v(j)ersko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Bělehradě
  • 1936: úřady muftí zrušeny (po formální stránce je nahradil fatwá al-amín, bosensky fetva-i-emin, duchovní pověřený vydáváním nábožensko-právních dobrozdání), nadále působí Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis v Sarajevu a Vakufsko-mearifská rada a Ulema-medžlis ve Skopji, oběma nadřazeno Vrchní náboženské stařešinstvo v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu
  • 1947: v čele společenství stojí Vrchní islámské stařešinstvo (Vrhovno islamsko star(j)ešinstvo) v čele s reisu-l-ulemou v Sarajevu, úřady muftí nejsou neobnoveny
  • 1959: Ulema-medžlisy a Vakufsko-mearifské rady v Sarajevu a Skopji byly zrušeny
  • 1969: obnovení úřadů muftí, náboženská obec přejmenována na Islámské společenství (Islamska zajednica)
  • 1990: zřízeny mešihaty a Rijaset namísto Vrchního náboženského stařešinstva
  • 1993: muftí sídlí ve městech Banja Luka, Bihać, Goražde, Mostar, Travnik, Tuzla, Sarajevo a Zenica (od 1999 vojenský muftí, od 2018 muftí pro Evropu)

Bosenskohercegovští muslimové se rovněž podíleli na vzniku více duchovních obcí ve střední Evropě. Například Husein Hilmi-efendija Durić (1887–1940) byl vojenským imámem v rakousko-uherské armádě a poté muftím (1934–1936) islámského společenství v Maďarsku (Magyar Mohamedán Egyházközséget). Salih Hadžiosmanović a Sabit Smajlbegović aktivně pomohli založení české muslimské obce (Moslimská náboženská obec) ve 30. letech 20. století.

Předpisy upravující činnost Islámského společenství

  • 1909 Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských zaležitostech v Bosně a Hercegovině (Štatut za autonomnu upravu islamskih vjerskih i vakufsko-mearifskih poslova u Bosni i Hercegovini)[9]
  • 1930 Zákon o Islámském náboženském společenství (Zakon o Islamskoj verskoj zajednici)[10][11]
  • 1930 Ústava Islámského náboženského společenství Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[12]
  • 1936 Ústava Islámského náboženského společenství Království Jugoslávie (Ustav Islamske verske zajednice Kraljevine Jugoslavije)[13]
  • 1947 Ústava Islámského náboženského společenství ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[14]
  • 1953 Zákon o právním postavení náboženských společenství (Zakon o pravnom položaju verskih zajednica)
  • 1959 Ústava Islámského náboženského společenství ve Federativní lidové republice Jugoslávii (Ustav Islamske vjerske zajednice u Federativne Narodne Republike Jugoslavije)[15]
  • 1969 Ústava Islámského náboženského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[16]
  • 1976 Zákon o právním postavení náboženských společenství Socialistické republiky Bosny a Heregoviny (Zakon o pravnom položaju vjerskih zajednica SRBiH)
  • 1990 Ústava Islámského společenství v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Ustav Islamske zajednice u Socijalističkoj Federativnoj Republici Jugoslaviji)[17]
  • 1993 Ústavní akt Islámského společenství Republiky Bosny a Hercegoviny (Ustavna odluka Islamske zajednice Republike Bosne i Hercegovine)[18]
  • 1997 Ústava islámského společenství v Bosně a Hercegovině (Ustav Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini)[7][8]
  • 2004 Zákon o svobodě náboženského vyznání a právním postavení církví a náboženských společenství v Bosně a Hercegovině (Zakon o slobodi vjere i pravnom položaju crkava i vjerskih zajednica u Bosni i Hercegovini)[19]

Předpisy upravující činnost šarí‘atských soudů

  • Naredba o ustrojstvu i djelokrugu šerijatskih sudova (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1883, č. 7220)
  • Naredba kojom se proširuje nadležnost šerijatskih sudova u muhamedanskim ostavinskim poslovima (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1885, č. 2442)
  • Naredbu o ustrojenju (organizaciji) kotarskih sudova u Bosni i Hercegovini (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 354)
  • Naredba o ovlaštenju šerijatskih sudova da mogu ovjeravati potpise stranaka islamske vjere (Zbornik zakona i naredaba za BiH, 1906, č. 72.421)
  • Zakon o uređenju redovnih sudova za Kraljevinu Srba, Hrvata i Slovenaca (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
  • Zakon o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sudijama (Službene novine Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca, č. I–LXII, prvo polugođe, 1929)
  • Zakonske odredbe o izricanju osuda, o nazivima sudova i sudaca i o upotrebi čistog hrvatskog jezika kod sudova (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
  • Zakonska odredba o izmjeni Zakona o uređenju šerijatskih sudova i o šerijatskim sucima od 31. marta 1929. godine (Zbornik zakona i naredaba Nezavisne Države Hrvatske, 1941, sv. I–XII, č. 1–1258, roč. I)
  • Zakon o ukidanju šerijatskih sudova na području NR Bosne i Hercegovine (Službeni list Narodne Republike Bosne i Hercegovine, č. 10/46 a 12/46)

Seznam nejvyšších duchovních představitelů od roku 1878

Nejvyšší radou Islámského společenství je Rijaset, který v současné době tvoří 8 osob, mezi nimi reisu-l-ulema, zástupce reisu-l-ulemy a 5 ředitelů jednotlivých správních sekcí (pro náboženské záležitosti, vzdělání a vědu, ekonomické a finanční záležitosti, právní a administrativní záležitosti a vnější vztahy a diasporu). Náboženskými otázkami se zabývá Rada muftí (Vijeće muftija), v níž od dubna 2018 zasedá 15 muftí (9 v Bosně a Hercegovině: banjalucký, bihaćský, goraždanský, mostarský, sarajevský, travnický, tuzlanský, zenický a vojenský + 6 v zahraničí: australský, chorvatský, německý, severoamerický, slovinský a srbský) a reisu-l-ulema a jeho zástupce.[20]

Reisu-l-ulema

  • 1882–1893 Mustafa Hilmi-efendija Hadžiomerović (1816–1895), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 17. října a uveden do úřadu 15. prosince
  • 1893–1909 Mehmed Teufik-efendija Azabagić (1838–1918), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 25. října a uveden do úřadu 20. listopadu
  • 1909–1910 místo uprázdněno, Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925), náib (náměstek)
  • 1910–1912 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 30. června, mandátu se vzdal předčasně po narůstajícím napětí s politickým vedením bosenskohercegovských muslimů
  • 1912–1914 místo uprázdněno, Mehmed Teufik-efendija Okić (1870–1932), náib (náměstek), roku 1913 zvolen v obou volbách hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević, ale do úřadu vstoupil roku 1914
  • 1914–1930 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938), reisu-l-ulema v Sarajevu, první volba reisu-l-ulemy zrušena, podruhé zvolen 27. října 1913 a uveden do úřadu 26. března 1914, mandátu se vzdal předčasně pro nesouhlas se shora prosazovanou reformou islámského společenství
  • 1930–1936 háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936), reisu-l-ulema v Bělehradě, jmenován 12. června a uveden do úřadu 31. října, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Bajraklijské mešitě v Bělehradě, nikoli v Císařské mešita v Sarajevu jako dosud
  • 1936–1938 místo uprázdněno, úřadem pověřen náib Vrchního stařešinstva v Bělehradě Salih Safvet Bašić (1886–1948), resp. náib v Sarajevu Fehim-efendija Spaho (1877–1942) a náib ve Skopji Fevzija-ef. Hadžihamzić
  • 1938–1942 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. dubna a uveden do úřadu 9. června, zemřel v úřadu
  • 1942–1947 místo uprázdněno, úřadem pověřen Salih Safvet Bašić (1886–1948)
  • 1947–1957 Ibrahim-efendija Fejić (1879–1962), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 26. srpna a uveden do úřadu 12. září, jmenovací listina, manšúrá, byla předána v Gazi Husrev-begově mešitě, nikoli v Císařské mešita jako dosud
  • 1957–1975 Sulejman-efendija Kemura (1908–1975), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 15. listopadu a uveden do úřadu 8. prosince, zemřel v úřadu
  • 1975–1987 Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 22. března a uveden do úřadu 18. května, zemřel v úřadu
  • 1987–1987 místo uprázdněno, Ferhat-efendija Šeta, náib (náměstek)
  • 1987–1989 háfiz Husein-efendija Mujić (1918–1993), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 31. října a uveden do úřadu 11. prosince, mandátu se vzdal předčasně po tlaku reformě smýšlejících imámů
  • 1990–1991 místo uprázdněno, úřadem pověřen Jakub-efendija Selimoski (1946–2013)
  • 1991–1993 Jakub-efendija Selimoski (1946–2013), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 9. března, koncem června 1993 natrvalo opustil Sarajevo, čímž se de facto rozpadlo Islámské společenství v SFRJ
  • 1993–1996 dr. Mustafa-efendija Cerić (* 1952), náib (náměstek) a de facto reisu-l-ulema, jmenován 28. dubna 1993 jako představitel bosenskohercegovských muslimů, od 1991 přitom pobýval a přednášel v Malajsii, během války úřadoval v Záhřebu
  • 1996–2012 dr. Mustafa-efendija Cerić (* 1952), reisu-l-ulema v Sarajevu, uveden do úřadu 5. srpna 1996
  • 2012–dosud Husein-efendija Kavazović (* 1964), reisu-l-ulema v Sarajevu, jmenován 23. září a uveden do úřadu 15. listopadu

Ulema-medžlis v Sarajevu (Rijaset bez reisu-l-ulemy)

  • 1882 založení Ulema-medžlisu
    • 1882–1883 Hasan-efendija Pozderac Adilagić (?–1883), zemřel ve funkci islámského roku 1300 (1882/1883)
    • 1882–1899 Mehmed Nezir-efendija Škaljić (1844–1905), rezignoval, od roku 1899 starostou Sarajeva
    • 1882–1887 Nur-efendija Hafizović (?–1921), od roku 1887 přidělen k Vrchnímu šarí‘atskému soud v Sarajevu
    • 1882–1891 Husein-efendija Ibrulj (?–1891), zemřel ve funkci
    • doplňující volba: 1883–1902? Sabit-efendija Smailbegović Tešnjak (?–?), nahradil Pozderce Adilagiće
    • doplňující volba: 1887–1903? Nezir-efendija Zildžić (?–1917), nahradil Hafizoviće
    • doplňující volba: 1892–1904 Ahmed-efendija Dizdar (?–1904), nahradil Ibrulje, zemřel ve funkci
    • doplňující volba: 1899–1910 hadži Ahmed Munib-efendija Korkut (1848?–1925), nahradil Škaljiće
    • doplňující volba: 1905–1910 hadži háfiz Šakir-efendija Pandža (1851–1918)
    • doplňující volba: 1905–1910 hadži Mehmed Džemaluddin-efendija Čaušević (1870–1938)
  • 1909 (Statut samosprávy v islámských náboženských a vakufsko-meárifských záležitostech v Bosně a Hercegovině: řádné volby)
    • 1910–1920 háfiz Mahmud-efendija Udžvarlić (?–1920)
    • 1910–1928 Ali-efendija Abdurrezak-Rezaković/Abdurezaković (?–1928)
    • 1910–1914 Omer-efendija Zukanović (?–1914)
    • 1910–1930 háfiz Mehmed Teufik-efendija Okić (1866/1870–1932)
      • doplňující volba: 1914–1920 Muhamed Hifzi-efendija Muftić (1872–1920)
      • doplňující volba roku 1920, vybráni Bahtijarević a Kadić, ale do funkce státem jmenován prorežimní Ibrahim-efendija Fejić, ten ale funkci odmítl, nakonec byli jmenováni kurií islámských duchovních navržení kandidáti
      • doplňující volba: 1920–1930 Mahmud-efendija Bahtijarević (kolem 1874–?)
      • doplňující volba: 1920–1928 Ali-efendija Kadić (1868–1928), zemřel ve funkci
      • doplňující volba: 1928–1930 háfiz Mehmed Šaćir-efendija Mesihović (1876–1959)
      • doplňující volba: 1928–1930 háfiz Salih-efendija Sivčević (1885–1943)
  • 1930 (Ústava Islámského náboženského společenství: řádné volby)
  • 1936 (Ústava Islámského náboženského společenství: volby), zrušeny úřady muftí, penzionováni všichni vysocí funkcionáři, muftí Ibrahim Hakki-efendija Čokić propuštěn bez nároku na penzi, zřízen sbor náměstků (naibski odbor) v čele s náibem, náměstkem
  • 1938 (volby)
  • 1947–1959
    • složení Vrchního islámského stařešinstva v Bělehradě: reisu-l-ulema z Bosny a Hercegoviny, zástupce reisu-l-ulemy hadži Murad-efendija Šećeragić (1882–1979) ze Srbska, Xhevdet Pallaska (srbchor. Dževdet-efendija Palaska, 1914–1981) z Kosova, Vejsel-efendija Numan z Makedonie a Hasan-efendija Šlaković z Černé Hory
    • složení Ulema-medžlisu v Sarajevu: předseda Husein-efendija Talić (1878–1966, rezignoval 1958), Mustafa-efendija Ševa (1909–1976) a Zufer-efendija Bešlić (1909–1976)

Vrchní šarí‘atský soud v Sarajevu

  • 1879, resp. 1883–1887 Ragib-efendija Ćurčić (1824–1888), kádí u Vrchního soudu v Sarajevu
  • 1879, resp. 1883–1884 Sunullah-efendija Sokolović (1815–1888), mufettiš (revizor) u Vrchního soudu v Sarajevu
    • doplňující volba: 1884–1899 Mehmed Nezir-efendija Škaljić (1844–1905), šarí‘atský nadsudí u Vrchního soudu v Sarajevu
    • doplňující volba: 1887–1906 Nur-efendija Hafizović (?–1921), šarí‘atský nadsudí u Vrchního soudu v Sarajevu
    • doplňující volba: 1899–1912 Hasan-efendija Hadžiefendić (?–1925), vrchní šarí‘atský soudce
    • doplňující volba: 1901–1908 Sulejman-efendija Šarac (1850–1927), vrchní šarí‘atský soudce
    • doplňující volba: 1908–1913 Mustafa-efendija Dubinović (?–1914), vrchní šarí‘atský soudce
  • 1913 (reorganizace, tříčlenné kolegium[21])
  • 1930 (volby)
  • 1936 (volby)
    • 1936–1938 Fehim-efendija Spaho (1877–1942), od 1936 předseda
    • 1936–1939? hadži Muhamed-efendija Mujagić (1876–1957), od 1938 předseda
    • 0000–1941? Abdullah-efendija Hadžić (–1968)
    • 0000–0000 Mehmedalija-efendija Hadžimahmutović
    • doplňující volba: 1938–1941 Galib-efendija Hafizović (?–1941), od 1940 předseda
    • doplňující volba: 1942–1945 Ibrahim-efendija Mehinagić (1894–1976), předseda
    • doplňující volba: 1944–1946 Abdulah Škaljić (1904–1967)
    • doplňující volba: 1945–1946 Mustafa-efendija Ševa (1909–1976)

Vakufský ředitel

  • 1909–1919 Šerif Arnautović (1875–1935)
  • 1920–1921 pověřen výkonem funkce Mahmud-efendija Bahtijarević (kolem 1874–?)
  • 1921–1927 pověřen výkonem funkce Adil-efendija Smailbegović (1865–1940)
  • 1927–1928 pověřen výkonem funkce Mustafa-efendija Islamović (1880–1971)
  • 1928–1931 Husejn Kadić (1879–1966)
  • 1931–1933 Šerif Arnautović (1875–1935)
  • 1933–1934 pověřen výkonem funkce hadži Ahmed-efendija Borić (?–1961)
  • 1934–1936 pověřen výkonem funkce Nasih-efendija Repovac (1891–1977)
  • 1936–1936 pověřen výkonem funkce Hidajet-beg Kulenović (1889–1936)
  • 1936–1940 pověřen výkonem funkce dr. Hazim Muftić (1906–1974)
  • 1940–1946 dr. Hazim Muftić
  • 1946–1949? hadži Sulejman-efendija Kemura
  • 1949–1959 Hamid Kukić

Banjalucký muftí

  • 0000–0000
  • 1883–1891? hadži Ibrahim-efendija Bajrić
  • 1891–1912 Ibrahim-efendija Alihodžić (1846–1912)
  • 1912–1914 úřad neobsazen
  • 1914–1925 Muhamed Ševket-efendija Kurt (1879–1963)
  • 1925–1930 hadži háfiz Ibrahim-efendija Maglajlić (1861–1936)
  • 1930–1935 Sadik-efendija Džumhur (1850–1940)
  • 1935–1936 háfiz Mustafa-efendija Nurkić (1888–1966), roku 1936 úřad zrušen
  • 1960–1976 háfiz Mehmed-efendija Zahirović (1910–1997), hlavní imám pro oblast Banja Luky, od 1969 muftí
  • 1976–1993
  • 1993–1998 hadži Ibrahim-efendija Halilović (1946–1998)
  • 1999–2014 Edhem-efendija Čamdžić (* 1947)
  • 2014–2018 dr. Osman-efendija Kozlić (* 1966)
  • 2018–0000 Nusret-efendija Abdibegović (* 1957)

Bihaćský muftí[22]

V 60. letech 19. století bylo z jeho působnosti vyjmuto území kolem Cazinu, které mělo vlastního muftího (60.–80. léta 19. století). Po rakousko-uherském záboru v Cazinu úřadoval Husein-efendija Adilagić Pozderac (zemřel 1883). Až do schválení Statutu roku 1909 úřad zůstal uprázdněn, pak byl zrušen a opět převzat bihaćským muftím.

  • 0000–0000 Numan-efendija (?–1869), syn Ibrahimův
  • 0000–0000 ?
  • 1883–1885 háfiz Ahmed Sabit-efendija Ribić (1845–1907)
  • 1885–1887 háfiz Sulejman-efendija Šarac (1850–1927)
  • 1888–1914 hadži háfiz Jusuf-efendija (Zijauddin) Jahić (1853–1928)
  • 1921–1930 háfiz Abdullah-efendija Moranjak (1885–1964), roku 1930 úřad zrušen
  • 1993–2019 Hasan-efendija Makić (* 1955), roku 1993 úřad obnoven
  • 2019–0000 Mehmed-efendija Kudić (* 1969)

Goraždanský muftí

  • 1994–2014 Hamed-efendija Efendić (* 1954)
  • 2014–0000 Remzija-efendija Pitić (* 1969)

Mostarský muftí

  • 1857–1878 Mustafa Sidki-efendija Karabeg (1832–1878)
  • 1878–1883 Ahmed Šaćir-efendija Džabić (1832–1878)
  • 1883–1900 Ali Fehmi-efendija Džabić (1853–1918), syn Ahmeda Šaćir-efendiji
  • 1900–1917 hadži Abdullah Sidki-efendija Riđanović (1844–1917)
  • 1917–1928 Mehmed Šaćir-efendija Mesihović (1876–1959)
  • 1929–1936 Omer Besim-efendija Džabić (1882–1965), synovec Ali Fehmi-efendiji, roku 1936 úřad zrušen
  • 1959–1976 Zufer-efendija Bešlić (1909–1976), hlavní imám pro oblast Mostaru, od 1969 muftí
  • 1976–1980
  • 1980–2014 hadži Seid-efendija Smajkić (* 1947)
  • 2014–0000 Salem-efendija Dedović (* 1976)

Sarajevský muftí

  • 1826–1830 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
  • 1830–1832 Mustafa-efendija, v Bosně nepobýval a úřad nevykonával
  • 1832–1855/56 Muhamed Šakir-efendija Muidović (?–1859)
  • 1855/56–1882 Mustafa Hilmi-efendija Hadžimerović (1816–1895)
  • 1882–1909 funkci zastával reisu-l-ulema
  • 1909–1914 úřad neobsazen
  • 1914–1930 Salim-efendija Muftić (1876–1938), syn Mustafy Hilmi-efendiji Hadžimeroviće
  • 1930–1936 Salih-efendija Svrzo (1873–1944), roku 1936 úřad zrušen
  • 1959–1961 háfiz Esad-efendija Sabrihafizović (1891–1971), hlavní imám pro oblast Sarajeva
  • 0000
  • 1993–2014 Husein-efendija Smajić (* 1952)
  • 2014–2021 dr. Enes-efendija Ljevaković (* 1959)
  • 2021–0000 dr. Nedžad Grabus (* 1968)

Travnický muftí[23]

  • 18??–1820 Mustafa Enisi Čohadžić (?–1820)
  • 1820–1830 Mahmud Hamid
  • 1830–1877 Derviš Muhamed-efendija (Sidi) Korkut (?–1877)
  • 1877–1914 Muhamed Hazim-efendija Korkut (1824–1920), syn Derviše Muhamed-efendiji, zvaný též Munib, event. Asim, Hašim
  • 1914–1927 šajch háfiz Husnija-efendija Numanagić (1853–1931), Muhamed Seid-efendija Serdarević pro nemoc úřad odmítl
  • 1927–1929 Mustafa Sakib-efendija Korkut (1884–1929), synovec Muhameda Hazim-efendiji
  • 1929–1930 Derviš-efendija Korkut (1888–1969), synovec Muhameda Hazim-efendiji, roku 1930 úřad zrušen
  • 1959– Naim-efendija Hadžiabdić (1918–1987), hlavní imám pro oblast Bugojna, od 1969 muftí
  • 0000
  • 1993–2014 Nusret-efendija Abdibegović (* 1957)
  • 2014–0000 dr. Ahmed-efendija Adilović (* 1964)

(Dolno)Tuzlanský muftí

Zenický muftí

  • 1993–1997 háfiz Halil-efendija Mehtić (* 1953)
  • 1998–2019 Ejub-efendija Dautović (* 1955)
  • 2019–0000 Mevludin-efendija Dizdarević (* 1974)

Vojenský muftí

  • 1999–2014 Ismail-efendija Smajlović (* 1964)
  • 2014–0000 Hadis-efendija Pašalić (* 1966)

Tešanjský muftí

  • 0000–0000 Sabit-efendija Smailbegović
  • 1878?–1904 Mesud-efendija Smailbegović (1834–1904), event. jako Mehmed, bratr Sabitův

Rogatický muftí

  • 0000–0000 hadži Ahmed-efendija Škalić/Škaljić (zemřl. 1898)

Předseda Mešihatu Islámského společenství v Chorvatsku (se sídlem v Záhřebu)

  • 1988–2012 Šefko-efendija Omerbašić (* 1945), do roku 2001 mešihat zahrnoval i Slovinsko
  • 2012–0000 dr. Aziz-efendija Hasanović (* 1965)

Předseda Mešihatu Islámského společenství Sandžaku ⇒ od 2007 předseda Mešihatu Islámského společenství v Srbsku (se sídlem v Novém Pazaru)

  • 1993–2007 Muamer-efendija Zukorlić (1970–2021), po rozpadu soustátí Srbska a Černé Hory organizace působila jen v Srbsku
  • 2007–2014 Muamer-efendija Zukorlić (1970–2021)
  • 2014–0000 dr. Mevlud-efendija Dudić (* 1966)

Předseda Mešihatu Islámského společenství v Černé Hoře ⇒ od 2003 reis Islámského společenství v Černé Hoře (se sídlem v Podgorici)

  • 1994–2003 hadži Idris-efendija Demirović (* 1947)
  • 2003–0000 Rifat-efendija Fejzić (* 1974), organizace vznikla pro neshody s muftím Muamer-efendijou Zukorlićem

Předseda Mešihatu Islámského společenství ve Slovinské republice (se sídlem v Lublani)

  • 2001–2005 Osman-efendija Đogić (* 1963)
  • 2005–2006 Ibrahim-efendija Malanović, pověřen výkonem funkce
  • 2006–2021 dr. Nedžad Grabus (* 1968)
  • 2021–0000 Nevzet-efendija Porić (* 1977)

Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Německu (se sídlem Wiesbadenu) ⇒ od 2018 muftí Islámského společenství Bosňáků v Evropě mimo mateřské země (se sídlem v Německu)

  • 2007–2018 Pašo-efendija Fetić (* ?)
  • 2018–2020 dr. Osman-efendija Kozlić (* 1966), odvolán

Předseda Mešihatu Islámského společenství v Severní Americe (se sídlem ve Phoenixu)

  • 2018–0000 dr. Sabahudin-efendija Ćeman (*?), od 2012 hlavní imám

Předseda Mešihatu Islámského společenství Bosňáků v Austrálii (se sídlem v Sydney)

  • 2018–0000 Jasmin-efendija Bekrić (* 1965), od 2016 hlavní imám, 2021–2022 dočasně suspendován kvůli podezření ze zpronevěry[24]

Věstník

Islámské společenství od roku 1933 vydává informativní věstník, který v průběhu času pozměňoval svůj název:

  • 1933–1936 Glasnik Vrhovnog starješinstva Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
  • 1936–1941 Glasnik Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije
  • 1941–1945 Glasnik Islamske vjerske zajednice Nezavisne države Hrvatske
  • 1950–1963 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u FNRJ
  • 1963–1989 Glasnik Vrhovnog islamskog starješinstva u SFRJ
  • 1990–1992 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u SFRJ 
  • 1994–1996 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Republici Bosni i Hercegovini
  • 1997–0000 Glasnik Rijaseta Islamske zajednice u Bosni i Hercegovini

Jeho redaktory od roku 1933 byli následující:

  • 1933–1936 Derviš Korkut
  • č. 7–9 1936 Fehim Spaho
  • 1936–1945 Alija Nametak
  • 1950–1954 Hamid Kukić
  • 1954–1957 Sulejman Kemura
  • 1958–1961 Hamid Kukić
  • 1962–1963 Ešref Berberović
  • 1964–1968 Muhamed Hazim Tulić
  • 1969–1976 Ešref Berberović
  • 1976–1989 Abdurahman Hukić
  • 1990–1992 Fikret Karčić
  • 1994–2002 Mehmedalija Hadžić
  • 2002–2003 Senahid Bristrić
  • 2004–2005 Husein Smajić
  • 2005–2012 Mehmedalija Hadžić
  • 2012–0000 Mustafa Prljača

Reference

  1. ↑ http://islamska-zajednica.hr
  2. ↑ Islamska zajednica u Republici Sloveniji. www.islamska-zajednica.si [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://mesihat.org/. mesihat.org [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky) 
  4. ↑ Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori. Prvi Islamski Web Portal u Crnoj Gori [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (bosensky) 
  5. ↑ HUREMOVIĆ, Elvir. Fejzić: Islamske zajednice u BiH i CG su jedna duša a dva tijela. www.faktor.ba. 11.01.2016. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-19. 
  6. ↑ Islamska zajednica Srbije. www.rijaset.rs [online]. [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (srbsky) 
  7. ↑ a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1997.pdf
  8. ↑ a b http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_precisceni_tekst_2014.pdf
  9. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Statut_IZ-e_iz_1909.pdf
  10. ↑ Archivovaná kopie. projuris.org [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-18. 
  11. ↑ https://sr.wikisource.org/sr-el/Закон_о_Исламској_верској_заједници_(1930)
  12. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1930.pdf
  13. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1936.g.pdf
  14. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1947.g.pdf
  15. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1959.g.pdf
  16. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1969.pdf
  17. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustav_IZ-e_iz_1990.pdf
  18. ↑ http://www.islamskazajednica.ba/images/stories/Ustavi/Ustavna_odluka_iz_1993.g.pdf
  19. ↑ Archivovaná kopie. www.mpr.gov.ba [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29. 
  20. ↑ Sabor IZ BiH imenovao muftije u Australiji i Americi - AUBHA - AUSTRALSKA UNIJA BH ASOCIJACIJA. www.aubha.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-22. (anglicky) 
  21. ↑ Zvanično. Sarajevski list. 21. 6. 1913, roč. XXXVI, čís. 130, s. 1. 
  22. ↑ BUŠATLIĆ, Ismet. Bihaćke muftije i njihov značaj u Cazinskoj krajini. Bošnjačka pismohrana. 23. a 24. 4. 2010, čís. 32–33, s. 164–173. Dostupné online.  Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
  23. ↑ DURANOVIĆ, Elvir. Travničke muftije od 1680–1930. godine. Takvim za 2014. S. 233–250. Dostupné online. 
  24. ↑ Islamska zajednica u Australiji suspendovala muftiju Bekrića uhapšenog zbog zloupotrebe novca. www.klix.ba [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce