Islámský zlatý věk

Učenci v abbásovské knihovně, Bagdád, 1237

Termín islámský zlatý věk se vztahuje na historické období islámu, které se datovalo od 8. století po 13. století, kdy byla velká část islámského světa ovládána různými chalífáty a zažívala vědecký, ekonomický a kulturní rozkvět.[1][2][3] Toto období je tradičně chápáno tak, že začalo během panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809) spolu s otevřením Domu moudrosti v Bagdádu, kde sídlili učenci z různých částí světa, kteří měli různé kulturní zázemí a mandát shromažďovat a překládat veškeré světové klasické poznatky do arabštiny.[4][5] Obecně toto období skončilo kolapsem abbásovského chalífátu společně s mongolskou invazí a obležením Bagdádu roku 1258,[6] třebaže několik současných učenců má za konec islámského zlatého věku dobu okolo 15. až 16. století.[1][2][3]

Reference

  1. ↑ a b George Saliba (1994), A History of Arabic Astronomy: Planetary Theories During the Golden Age of Islam, pp. 245, 250, 256–7. New York University Press, ISBN 0-8147-8023-7.
  2. ↑ a b KING, David A., 1983. The Astronomy of the Mamluks. Isis. S. 531–555. DOI 10.1086/353360. (anglicky) 
  3. ↑ a b Ahmad Y Hassan, Factors Behind the Decline of Islamic Science After the Sixteenth Century (cached)
  4. ↑ Medieval India, NCERT, ISBN 81-7450-395-1
  5. ↑ Vartan Gregorian, "Islam: A Mosaic, Not a Monolith", Brookings Institution Press, 2003, pg 26–38 ISBN 0-8157-3283-X
  6. ↑ ABBAS, Tahir. Islamic Radicalism and Multicultural Politics. [s.l.]: Taylor & Francis Dostupné online. ISBN 978-1-136-95960-8. S. 9. (angličtina) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Maqamat hariri.jpg
Manuscript with depiction by Yahya ibn Vaseti found in the Maqama of Hariri located at the Bibliotheque Nationale de France. Image depicts a library with pupils in it.