Ismail Kadare

Ismail Kadare
Narození	28. ledna 1936 Gjirokastër
Úmrtí	1. července 2024 (ve věku 88 let) Tirana
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Povolání	básník, romanopisec, překladatel a spisovatel
Národnost	Albánci
Alma mater	Tiranská univerzita Literární institut Maxima Gorkého
Témata	literární činnost, poezie a próza
Významná díla	Generál mrtvé armády Kështjella Kronika v kameni Krvavý duben Ura me tri harqe … více na Wikidatech
Ocenění	Světová cena Cina Del Ducy (1992) čestný doktor Stendhalovy univerzity (1992) komandér Řádu umění a literatury (1996) čestný doktor Univerzity Jeana Monneta v Saint-Étienne (1997) Herderova cena (1998) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Helena Kadareová (1963–2024)
Děti	Besiana Kadareová
Vlivy	Italo Calvino
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Halit Kadare (28. ledna 1936 Gjirokastër – 1. července 2024)^[1] byl albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žil střídavě v Albánii a Francii.

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.^[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.^[2]

• Kadareho dům
• Seznam albánských spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ismail Kadare na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ismail Kadare
• Ismail Kadare v Databázi knih
• Ismail Kadare: Pozvání do spisovatelovy pracovny, A2, 27/2006