Isolde Schmitt-Menzelová

Isolde Schmitt-Menzelová
Narození	11. dubna 1930 Eisenach
Úmrtí	4. září 2022 (ve věku 92 let) Frankfurt nad Mohanem
Povolání	ilustrátorka, spisovatelka, grafická designérka a fotografka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Isolde Schmitt-Menzelová (nepřechýleně Isolde Schmitt-Menzel; 11. dubna 1930, Eisenach – 4. září 2022, Frankfurt nad Mohanem) byla německá designérka, autorka, ilustrátorka, grafička, fotografka a keramička. Schmitt-Menzelová byla „autorka Myši“.^[1]

Životopis

Isolde Schmitt-Menzelová vystudovala knižní a písmovou grafiku a také volnou keramiku na Burg Giebichenstein Kunsthochschule Halle. Komunistický režim ale mladé ženě život v Halle znemožnil. Jednou v noci uprchla přes hranici zóny ke svému strýci na jezero Ammer. Tam dočasně pracovala v keramické dílně Waltera Poppa. Její studium však ještě nebylo dokončeno, a tak od roku 1950 pokračovala ve studiu na Werkkunstschule Offenbach (dnes Hochschule für Gestaltung Offenbach am Main). Své první zakázky dostala od svého profesora, a tak se seznámila se svým budoucím manželem architektem Ottmarem Schmittem. Vzali se v roce 1952 a v následujícím roce se jim narodil první syn. Během této doby Schmitt-Menzelová vytvářela návrhy koberců a dřevoryty a ilustrovala texty. V roce 1955 se rodina přestěhovala do Kolína nad Rýnem. Tam se narodily i její další dvě děti. Po dalším přestěhování do Frankfurtu nad Mohanem v roce 1959 začala Schmitt-Menzelová učit v keramické dílně v centru mládeže.^[2][3]

V roce 1968 poprvé kreslila obrázkové příběhy pro Hessischer Rundfunk a od roku 1969 také pro Westdeutscher Rundfunk (WDR). „Myš“ byla vyvinuta společně s WDR z knižní ilustrace „Myš v obchodě“ („Die Maus im Laden“).

V roce 1971 byl odvysílán první program s myší. Během tří let přišla Schmitt-Menzelová se 130 nápady na jedno až jeden a půl minutové myší spoty, které běžely mezi programy v pořadu. Dodnes se vyrábějí myší spoty, které se vkládají mezi příspěvky.

V roce 1980 Schmitt-Menzelová zahájila fázi dlouhých cest. Léta trávila na Jamajce se svým kamarádem keramikem. Tam si uprostřed džungle postavila dřevěný dům a dál pracovala na příbězích o myši. V roce 1985 se přestěhovala na Kajmanské ostrovy. Tam se připojila k místnímu sdružení výtvarníků a svá díla několikrát vystavovala. Od roku 1991 vznikaly další knihy a dokonce i rozhlasové hry. Opět cestovala dál. V Texasu postavila dřevěný dům v japonském stylu. Od roku 2000 byla v létě často v jižní Provence. Daleko od myši začala navrhovat knihy, do kterých začlenila japonské haiku a moudrost.^[4]

Od roku 1998 porcelánka Rosenthal úspěšně převedla obrázky myší Schmitt-Menzelové na dětské porcelánové sady.

Schmitt-Menzelová napsala a ilustrovala přes 35 knih. Žila a pracovala jako umělkyně na volné noze^[3] v Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu a od roku 1971 v Bad Homburg vor der Höhe a také v Texasu a jižní Francii.

Schmitt-Menzelová zavzpomínala na zrození myši v rozhovoru pro Západoněmecký rozhlas u příležitosti 40. narozenin myši takto: „To nebyla přesně moje vize, šedá myška. Byla jsem na fantastické a bláznivé věci. Pak jsem si pomyslela: Myši určitě dostanou všechny jinou barvu než šedou. A hlavní myš byla oranžová, s hnědýma ušima, rukama a nohama. "Žlutá znamená inteligenci, červená je energie."^[5]

Isolde Schmitt-Menzelová byla matkou tří dětí. Zemřela 4. září 2022 ve věku 92 let.

Citát

„Mám uvnitř sebe velmi intenzivní dítě. Dala jsem své bytí, svůj charakter myši. Já jsem myš."^[6]

Díla (výběr)

• 1968 "Wibbelsterzchen, pan Flupp a jeho sedm kachen"
• 1969 „Žena, která si vždy myslela něco jiného“
• 1969 „Myš v obchodě“

Literatura (výběr)

• Isolde Schmitt-Menzelová: Mozaika z kamene, skla, dřeva, papíru, Verlag O. Maier, 1968
• Isolde Schmitt-Menzelová: Malovaná keramika, Verlag O. Maier, 1970, ISBN 3-473-45533-4
• Isolde Schmitt-Menzelová: Hlína, tvarovaná, malovaná, pálená, Verlag O. Maier, 1970 2. vyd., ISBN 3-473-45581-4
• Willi Fährmann, Isolde Schmitt-Menzelová: Dvanáct přání pro Elisabeth, Echter Verlag, 1985, ISBN 3-429-00968-5
• Isolde Schmitt-Menzelová, Cornelia Keller: Myš a medvěd u zubaře, Xenos Hamburg, 1995, ISBN 3-8212-1487-2
• Isolde Schmitt-Menzelová, Ingeborg Ahrenkiel: Myško, řekni mi něco o škole, Xenos Hamburg, 1995, ISBN 3-8212-1488-0
• Isolde Schmitt-Menzelová: Myš ti říká dobrou noc, Xenos Hamburg, 1997, ISBN 3-8212-1744-8
• Isolde Schmitt-Menzelová: Myška má narozeniny, JaJa Spaß u. Spiel, 1999, ISBN 3-930404-09-5
• Isolde Schmitt-Menzelová: Myš na farmě, JaJa Spaß u. Spiel, 2001, ISBN 3-933931-01-0
• Friedrich Streich, Isolde Schmitt-Menzelová: Prstové hry s myší, Ravensburger Buchverlag, 2003, ISBN 3-473-32149-4

Výstavy

• Já jsem myš! – Isolda Schmitt-Menzelová, výstava v Moritzburgu v (Halle (Saale)) a v MoritzKunstCafe, od 17. července do 31. srpna 2010, koncepce a design se zaměřením na vývoj postavy a celoživotní dílo Isoldy Schmitt-Menzelové, s katalogem.
• Život s myší - umělecká díla Isoldy Schmitt-Menzelové, tvůrkyně myši. Expozice muzea v Gotickém domě, Bad Homburg v. d. Höhe, od 17. listopadu 2012 do 17. února 2013.^[7] S katalogem (včetně: Nicole Schmitt-Ludwig: Vzrušující život matky myši), 64 stran, ISBN 978-3-86568-878-1.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isolde Schmitt-Menzel na německé Wikipedii.

Literatura

Související články

• Ženy ve fotografii

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Isolde Schmitt-Menzelová na Wikimedia Commons
• Schmitt-Menzelová auf www.wdrmaus.de, archivierte Webseite, cit. 24. června 2021
• Designer-Portrait auf rosenthal.de (Webarchiv 2021)
• Stefan Locke: Grau? Wie öde! Orange muss sein!, in: Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, 23. Juli 2010 (cit. 24. června 2021).
• Jens Hirsch: Die Mutter der Maus, PDF, S. 82–84 in: Top Magazin, Léto 2021, cit. 24. června 2021