Isthmické hry

Mapa Argolidy, Isthmos je na mapě vpravo nahoře

Isthmické hry (jiné názvy: isthmijské hry, istmijské hry, istmické hry[1]; od starořecky Ίσθμια) byly starořecké soutěže pořádané na počest boha Poseidona na druhé straně Korintské šíje, u pobřežní obce Isthmia.[2][3]

Místem konání isthmijských her byla Korintská šíje v Argolidě. Hry se pořádaly na počest boha Poseidona. Starověké korintské mýty říkají, že Poseidón získal tuto zemi po sporu s bohem Heliem. Jejich rozhodčím se stal Hekatoncheiros Briareos, který Korintskou šíji přisoudil Poseidónovi a Héliovi odevzdal výšinu nad Korintem.[4] Podle Athéňanů hry založil mytický hrdina Théseus a podle Korinťanů Sisyfos.[4][5] Už od pradávna tam stál Poseidónův chrám, který byl po požáru v roce 475 před Kr. obnoven. Při jeho jihovýchodním rohu se kdysi nacházel starý stadion, z něhož archeologové odkryli jen kamenný práh se stopami po startovacích brankách.[5] Nový stadion podle Pausania postavili z bílého mramoru,[6] v nehluboké roklině u pobřeží, z něj se odkryla běžecká trať dlouhá 181,2 metrů a část oblouku.[5]

V Isthmii se slavnost na počest boha Poseidona pořádala pravděpodobně již v dávné minulosti, ale na panhelénskou slavnost byla přeorganizována až v letech 582 až 570 před Kr. za pomoci potomků korintského tyrana Kypsela, a tak se staly spolu s olympijskými, pýthijskými a nemejskými hrami součástí tzv. Panhelénských her. Od té doby se jednotlivé hry časově nepřekrývaly. Isthmijské hry se pořádaly každé dva roky, v lichých letech olympijského čtyřletí vždy koncem léta.[2][5]

Hry měly podobnou náplň jako olympijské, soutěžilo se na nich v atletických i jezdeckých disciplínách, ale navíc v recitaci, hudbě a jako na jediných řeckých hrách i v malířství. Odměnou vítěze isthmijských her byl věnec z celerových listů,[7] za římských dob z větví pinie, jejíž stálezelené jehličí symbolizovalo věčně se vlnící zelenkavé mořské vody boha Poseidona.[5]

Reference a bibliografie

  1. ↑ istmické hry. In: PAULIČKA, Ivan, ed. Obecný encyklopedický slovník II. 1. slovenské vyd. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2002. ISBN 80-7181-659-0. s. 397.
  2. ↑ a b LESLEY ADKINS & ROY A. ADKINS. Starověké Řecko. Praha: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-580-3. S. 364. 
  3. ↑ Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 25. 
  4. ↑ a b Pausanias, Periégésis TES Hellados, 2,1 , 3.
  5. ↑ a b c d e Vzkriesenie Olympie. Bratislava: Šport, 1986. 77-043-86. S. 134. 
  6. ↑ Pausanias, Periégésis TES Hellados, 2,1,7.
  7. ↑ Pausanias, Periégésis TES Hellados, 8,48,2.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isthmické hry na slovenské Wikipedii.

Média použitá na této stránce