Istrijština

Istrijština (Lengua Istriota)
RozšířeníChorvatsko
Počet mluvčích400
KlasifikaceIndoevropské jazyky
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3ist
Ethnologueist
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Istrijština nebo istrorománština (italsky istrioto, istroromanzo, starší aj: istriano[1]) je románský jazyk resp. dialekt, kterým dnes už hovoří jen několik stovek osob na jihozápadním pobřeží Istrie v Chorvatsku, a to v sídlech Rovinj, Bale, Galižana. Vodnjan a donedávna i v obcích Fažana a Šišan. Dnes je jazyk silně ovlivněný „istrobenátštinou“ a chorvatštinou.[2][3]

Název jazyka v istrijštině neexistuje, označuje se jen prostřednictvím názvů jednotlivých sídel, v kterých jazycích hovořila, teda rovignese, vallese, gallesanese, bumbaro, fasanese a sissanese.[4]

Jiné románské jazyky na Istrii

Istrijština je odlišná od dvou dalších románských nářečí/jazyků, kterými se hovoří na Istrii, jimiž jsou „istrobenátština“ (tj. istrijské nářečí patřící pod benátské nářečí italštiny) a istrorumunština (románský jazyk, řazený někdy k nářečím rumunštiny). Pokud by se benátská nářečí klasifikovala jako samostatný románský jazyk, byla by v takovém případě „istrobenátština“ nářečím benátského jazyka a ne italštiny.[5][6][7]

Klasifikace

Klasifikace istrijštiny je sporná. Klasifikuje se jako:[8][9][1][10]

  • nářečí benátského nářečí italštiny patriace mezi severní nářečí italštiny (resp. nářečí samostatného benátského jazyka) nebo
  • nářečí patrice mezi severní nářečí italštiny (popř. benátských nářečích a galoitalických nářečích) nebo
  • románský jazyk příbuzný s italštinou (spolu patřila mezi tzv. italodalmatské románské jazyky) nebo
  • románský jazyk příbuzný s (už vymřelou) dalmatštinou (spolu tvoří tzv. ilyrsko-románské jazyky) nebo
  • románský jazyk příbuzný s furlanštinou (spolu patří mezi tzv. rétorománské jazyky) nebo
  • románský jazyk původně příbuzný s furlanštinou i dalmatštinou (všechny tyto tři dnešní jazyky tvořily původně jeden jazyk), který byl (zhruba od 10. stol.) silně ovlivněný benátštinou
  • zcela zvláštní románský jazyk

Příklady

Číslovky

IstrijskyČesky
oûn / oûnajeden
duidva
tritři
quatročtyři
sinquepět
seîešest
sietesedm
uotoosm
nùvedevět
gizedeset

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Pàro nòstro, ca tu se intel cèl,
santifica si el te nom,
vèngi el te regno,
si fàto la te volentà,
cume in cèl e cusì ancje in tèrra.
Duote oggi
'l nòstro pan cotidium,
e regetà a noi i nostre dèbeti,
cume noi 'l remaèttiemo
ai nostre dèbetur,
e non indòusi in tentasiogno,
ma delibragne dal mal. Amen.

Reference

  1. a b http://www.istrianet.org/istria/languages/italic/istrioto/nedves_dialetti.htm[nedostupný zdroj]
  2. http://www.ethnologue.com/language/ist/18
  3. http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Istriotisch.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. 87.
  4. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Istriot language na anglické Wikipedii.
  5. MRUŠKOVIČ, Viliam. Evropa jazyků a národů na prahu třetího tisícletí. [s.l.]: Matice slovenská, 2008. 517 s. ISBN 978-80-7090-858-7. S. 162. 
  6. http://www.istrianet.org/istria/languages/intro.htm[nedostupný zdroj]
  7. Archivovaná kopie. wwwg.uni-klu.ac.at [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-31. 
  8. http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Istriotisch.pdf Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. str. 88
  9. http://www.ethnologue.com/subgroups/italo-dalmatian-0
  10. Dardano, M., Trifone, P.: Grammatica Italiana, 1992, najme str. 46

Externí odkazy