István Bibó

István Bibó
István Bibó politic 1970.jpg
Narození7. srpna 1911
Budapešť
Úmrtí10. května 1979 (ve věku 67 let)
Budapešť
Místo pohřbeníÓbuda Cemetery
Povolánípolitik, politolog, historik, vysokoškolský učitel, spisovatel a advokát
Alma materPiaristické gymnázium Dugonicse Andráse (1921–1929)
Segedínská univerzita (1929–1934)
Franz Joseph University
OceněníSzéchenyi Prize (1990)
Magyar Örökség díj (1998)
Politická příslušnostNational Peasant Party
Manžel(ka)Boriska Ravasz
DětiIstván Bibó
RodičeIstván Bibó
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

István Bibó [ištván bibó] (7. srpna 1911 Budapešť10. května 1979 tamt.) byl maďarský právník, historik a politický filosof, liberální teoretik středoevropské politiky a po roce 1956 politický vězeň.

Život a dílo

Bibó se narodil ve středostavovské vzdělané rodině, studoval práva v Szegedu a v letech 1933-1935 ve Vídni a v Ženevě a absolvoval stáž na Mezinárodní právní akademii v Haagu. Od roku 1938 byl členem Maďarské filosofické společnosti a levicově liberální strany, od roku 1940 byl docentem práva na univerzitě v Szegedu a od roku 1941 v Kološváru (dnes Kluž v Rumunsku). 1944 byl zatčen, protože pomáhal pronásledovaným Židům a brzy propuštěn, ale do konce války žil v ilegalitě.

Po válce vstoupil do Malorolnické strany a krátce pracoval na Ministerstvu vnitra, kde připravoval zákony na demokratizaci místní správy. Od roku 1946 byl korespondentem Maďarské akademie věd a profesorem práva v Szegedu. Publikoval řadu knih a statí o evropské politice, o potřebě evropské integrace a o nebezpečích nacionalismu. Roku 1950 musel přestat učit a pracoval pak jako knihovník Univerzitní knihovny v Budapešti.

Pomník I. Bibó v Budapešti

Pro maďarské povstání 1956 připravil programový text a jako člen obnovené „Petöfiho strany“ byl jmenován do vlády Imreho Nagye. Když sovětská intervence vládu 4. listopadu 1956 svrhla, zůstal jako jediný na místě a napsal důležitý manifest „Za svobodu a pravdu“[1], kde vyzýval k nenásilnému odporu a bojkotu nového režimu Jánose Kádára. Bibó byl zastáncem maďarské neutrality po rakouském vzoru, nepodporoval však navrácení velkostatků dřívějším majitelům, ale spíše družstevní organizaci zemědělství. V květnu 1957 byl zatčen a odsouzen na doživotí, roku 1963 amnestován a do roku 1971, kdy byl penzionován, pracoval jako knihovník statistického úřadu. 1972 vyšla v Maďarsku jeho práce o paralyzování mezinárodního společenství a potřebě účinnější regulace vztahů, zejména v Evropě.

Od roku 1980 vycházely v Maďarsku jeho sebrané spisy, v Budapešti mu byl postaven pomník a pojmenována po něm střední škola.

Odkazy

Reference

  1. Dílo Translation:For Freedom and Truth ve Wikizdrojích (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je István Bibó
  • István Bibó, Bída malých národů východní Evropy: vybrané spisy. Brno: Doplněk a Bratislava: Kaligram 1997

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бибо, Иштван na ruské Wikipedii.

Média použitá na této stránce

Bibo Istvan Budapest.jpg
Bibó István szobra Budapesten. Széri-Varga Géza alkotása (2005) – photo taken by the uploader 2005