István Dobó

István Dobó
Narození	1502 Seredné
Úmrtí	1572 (ve věku 69–70 let) Seredné
Místo pohřbení	Ruská
Povolání	voják
Funkce	vojevoda (od 1553)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

István Dobó de Ruszka, také uváděn jako Ištván Dobó nebo Štěpán Dobó (asi 1502 Seredné – červen 1572) byl uherský voják, nejlépe známý jako úspěšný obránce Egeru proti Osmanům v roce 1552. Dobó byl příslušníkem uherské pozemkové šlechty s majetkem v severních Uhrách. V bojích o dynastické nástupnictví po bitvě u Moháče v roce 1526 stál Dobó důsledně na straně habsburského krále Ferdinanda I., spíše než na straně Jana Zápolského.

Život

Dobó byl synem Dominika Dobóa, který se v roce 1498 oženil se Žofiií (Sophií) Cékei; z tohoto manželství bylo šest dětí: Ferenc, László, István, Domokos, Anna a Katalin.

István Dobó se 17. října 1550 oženil se svou manželkou Sárou Sulyok. Měli tři děti: Ferenc, Damján a Krisztina.

Dobó se stal velitelem egerského hradu v roce 1549. Proslavil se díky své úspěšné obraně hradu při obléhání Egeru v roce 1552, při kterém 2100 obránců dokázalo odolat náporu 80 000 osmanských vojáků. Tato událost je oslavována v klasickém románu Gézy Gárdonyiho Zatmění půlměsíce. Ferdinand daroval Dobóovi za odměnu vlastnictví sedmihradských hradů Déva (dnes Deva, Rumunsko) a Szamosújvár (nyní Gherla, Rumunsko). Dobó byl také jmenován voijodem (místokrálem) Transylvánie v roce 1553. Když byla Transylvánie v roce 1556 oddělena od Uherska, dostal Dobó jako náhradu do vlastnictví hrad Léva (nyní: Levice, Slovensko).

Dobó, obviněný ze zrady proti králi, strávil několik let uvězněn na hradě Pozsony (nyní Bratislava, Slovensko). Jeho zdraví bylo vážně narušeno uvězněním a brzy po propuštění ze zajetí zemřel ve svém domě. Pochován je v obci Ruská.^[1]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu István Dobó na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku István Dobó na anglické Wikipedii.