István Dobó
István Dobó | |
---|---|
Narození | 1502 Seredné |
Úmrtí | 1572 (ve věku 69–70 let) Seredné |
Místo pohřbení | Ruská |
Povolání | voják |
Funkce | vojevoda (od 1553) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
István Dobó de Ruszka, také uváděn jako Ištván Dobó nebo Štěpán Dobó (asi 1502 Seredné – červen 1572) byl uherský voják, nejlépe známý jako úspěšný obránce Egeru proti Osmanům v roce 1552. Dobó byl příslušníkem uherské pozemkové šlechty s majetkem v severních Uhrách. V bojích o dynastické nástupnictví po bitvě u Moháče v roce 1526 stál Dobó důsledně na straně habsburského krále Ferdinanda I., spíše než na straně Jana Zápolského.
Život
Dobó byl synem Dominika Dobóa, který se v roce 1498 oženil se Žofiií (Sophií) Cékei; z tohoto manželství bylo šest dětí: Ferenc, László, István, Domokos, Anna a Katalin.
István Dobó se 17. října 1550 oženil se svou manželkou Sárou Sulyok. Měli tři děti: Ferenc, Damján a Krisztina.
Dobó se stal velitelem egerského hradu v roce 1549. Proslavil se díky své úspěšné obraně hradu při obléhání Egeru v roce 1552, při kterém 2100 obránců dokázalo odolat náporu 80 000 osmanských vojáků. Tato událost je oslavována v klasickém románu Gézy Gárdonyiho Zatmění půlměsíce. Ferdinand daroval Dobóovi za odměnu vlastnictví sedmihradských hradů Déva (dnes Deva, Rumunsko) a Szamosújvár (nyní Gherla, Rumunsko). Dobó byl také jmenován voijodem (místokrálem) Transylvánie v roce 1553. Když byla Transylvánie v roce 1556 oddělena od Uherska, dostal Dobó jako náhradu do vlastnictví hrad Léva (nyní: Levice, Slovensko).
Dobó, obviněný ze zrady proti králi, strávil několik let uvězněn na hradě Pozsony (nyní Bratislava, Slovensko). Jeho zdraví bylo vážně narušeno uvězněním a brzy po propuštění ze zajetí zemřel ve svém domě. Pochován je v obci Ruská.[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu István Dobó na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku István Dobó na anglické Wikipedii.
- ↑ Slavný uherský vojevůdce byl po více jak 400 letech konečně pohřben. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-07-02]. Dostupné online.