István Medgyaszay

István Medgyaszay
Rodné jménoBenkó István
Narození23. srpna 1877
Budapešť
Úmrtí29. dubna 1959 (ve věku 81 let)
Budapešť
Místo pohřbeníHřbitov Farkasréti
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni (do 1902)
Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1904)
Povoláníarchitekt, architecture writer a etnograf
OceněníCena Miklóse Ybla (2010)
RodičeKároly Benkó
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

István Medgyaszay (roz. Benkó) (23. srpna 1877 Budapešť, Rakousko-Uhersko29. dubna 1959 Budapešť, Maďarsko) byl maďarský architekt, autor odborné literatury. Patřil mezi významné maďarské secesní architekty. Ve své tvorbě čerpal z lidové, především ze Sedmihradské architektury. Inspiroval se i uměním dálného východu, a tyto motivy ztvárnil za pomocí ve své době revolučního materiálu, železobetonu.

Biografie

Život a dílo

Divadlo v Soproni, Medgyaszayova práce

Své příjmení Medgyaszay přijal až později po své babičce, Kornélii Medgyaszay. Jeho otec, Károly Benkó (1837 - 1893) byl zedník a stavitel. Ödön, jeho mladší bratr, zemřel v mladém věku, starší bratr Gyula Medgyaszay se stal architektem.

V letech mezi 1893 a 1896 studoval na Státní průmyslové škole v Budapešti obor stavebnictví, následně rok pracoval v ateliéru u Imricha Francseka. Odmaturoval v roce 1898, v dalším roce pracoval ve Vídni, pak se tam přihlásil na Akademii výtvarných umění a současně na Vídeňskou technickou univerzitu. (K. K. Technische Hochschule). Studoval u Otto Wagnera, silný vliv měl na něj i Ödön Lechner. Po dvou letech, v roce 1902 přestoupil na technickou univerzitu v Budapešti. Za svůj návrh Národního panteonu získal v roce 1903 cenu Akademia Gundel. Autorizovaným architektem se stal v 1904 na Budapešťské technické univerzitě. Medgyeszay od roku 1904 procestoval jednotlivé regiony Uherska, Francie, Švýcarska a Německa, a zkoumal charakteristické znaky místního folklóru. Jeho cestopisy se objevily v I. a II. svazku knihy: "A magyar nép művészete" - Umění maďarského lidu od D. Malonyaiho.

V té době celou Evropu dobyla z lidového folklóru čerpající secese a její anglická podoba "art nouveau", která přinesla nový způsob tvorby interiérů s charakteristickými ornamenty. V Maďarsku to znamenalo inspiraci z lidové ornamentiky s ohledem na její nápaditost a tvarosloví. Takto se stala secese kolébkou typické maďarské architektury.

Medgyaszay byl mezi prvními, kteří poukazovali na estetické nedostatky tehdejší železobetonové architektury. V roce 1908 se uskutečnila jeho slavná přednáška ve Vídni: Umělecké řešení architektury železobetonu. Poukázal na řešení konstrukcí nově postaveného divadla: montované nové konzoly balkonů, ornamentální stropy, pergoly, držáky svítidel, moderní hlavice.

V roce 1911 zkoumal starověké kulturní památky na pobřeží řeky Nil v Egyptě a Súdánu. Roku 1915 se dobrovolně přihlásil na vojenskou službu a sloužil na frontě, v témže roce se oženil s Gabrielou Matrinovichou. Narodily se jim tři dcery.

Od roku 1927 byl soukromým docentem na technické univerzitě. Byl jedním z předsedů Maďarsko-indické společnosti (Magyar-Indianu Társaság). V roce 1932 také odcestoval do Indie, kde hodně čerpal z pravěké východní architektury.

Tvorba

Nejznámější díla

Interiéry:

  • 1906 Maďarský pavilon na milánské světové výstavě
  • 1908 Vstupní místnost Veszprémskeho divadla
  • 1918 Hlavní pavilon výstavy vojenských exponátů na Margaretině ostrově.

Secese na Slovensku v tvorbě Istvána Medgyaszaye

Na Slovensku je poměrně málo secesních sakrálních architektonických památek. Do tohoto nevelkého počtu staveb z prvního desetiletí 20. století patří dva kostely nacházející se v jižní oblasti Slovenska. Jedním z nich je římskokatolický kostel svaté Alžběty v Mule z roku 1910, druhým je římskokatolický kostel svatého Ladislava v Hurbanově z let 1912–1913.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku István Medgyaszay na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Kathy Imre: MEDGYASZAIOVÁ István, Akademie Kiadó, Budapest, 1979
  • J. Gerle, A. Kovács, I. Makovecz: A századforduló magyar építészeti, Szépirodalmi könyvkiadó, Budapest, 1990
  • Kós Károly: Hármaskönyv, Irodalmi könyvkiadó, Bukarest, 1993

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sopron Petőfi Színház főhomlokzat.jpg
Autor: KovacsDaniel, Licence: CC BY-SA 3.0
Petőfi Theater, Sopron. Architect: István Medgyaszay, 1909.