István Medgyaszay

István Medgyaszay
Rodné jméno	Benkó István
Narození	23. srpna 1877 Budapešť
Úmrtí	29. dubna 1959 (ve věku 81 let) Budapešť
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni (do 1902) Technická a hospodářská univerzita v Budapešti (do 1904)
Povolání	architekt, architecture writer a etnograf
Ocenění	Cena Miklóse Ybla (2010)
Rodiče	Károly Benkó
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

István Medgyaszay (roz. Benkó) (23. srpna 1877 Budapešť, Rakousko-Uhersko – 29. dubna 1959 Budapešť, Maďarsko) byl maďarský architekt, autor odborné literatury. Patřil mezi významné maďarské secesní architekty. Ve své tvorbě čerpal z lidové, především ze Sedmihradské architektury. Inspiroval se i uměním dálného východu, a tyto motivy ztvárnil za pomocí ve své době revolučního materiálu, železobetonu.

Biografie

Život a dílo

Své příjmení Medgyaszay přijal až později po své babičce, Kornélii Medgyaszay. Jeho otec, Károly Benkó (1837 - 1893) byl zedník a stavitel. Ödön, jeho mladší bratr, zemřel v mladém věku, starší bratr Gyula Medgyaszay se stal architektem.

V letech mezi 1893 a 1896 studoval na Státní průmyslové škole v Budapešti obor stavebnictví, následně rok pracoval v ateliéru u Imricha Francseka. Odmaturoval v roce 1898, v dalším roce pracoval ve Vídni, pak se tam přihlásil na Akademii výtvarných umění a současně na Vídeňskou technickou univerzitu. (K. K. Technische Hochschule). Studoval u Otto Wagnera, silný vliv měl na něj i Ödön Lechner. Po dvou letech, v roce 1902 přestoupil na technickou univerzitu v Budapešti. Za svůj návrh Národního panteonu získal v roce 1903 cenu Akademia Gundel. Autorizovaným architektem se stal v 1904 na Budapešťské technické univerzitě. Medgyeszay od roku 1904 procestoval jednotlivé regiony Uherska, Francie, Švýcarska a Německa, a zkoumal charakteristické znaky místního folklóru. Jeho cestopisy se objevily v I. a II. svazku knihy: "A magyar nép művészete" - Umění maďarského lidu od D. Malonyaiho.

V té době celou Evropu dobyla z lidového folklóru čerpající secese a její anglická podoba "art nouveau", která přinesla nový způsob tvorby interiérů s charakteristickými ornamenty. V Maďarsku to znamenalo inspiraci z lidové ornamentiky s ohledem na její nápaditost a tvarosloví. Takto se stala secese kolébkou typické maďarské architektury.

Medgyaszay byl mezi prvními, kteří poukazovali na estetické nedostatky tehdejší železobetonové architektury. V roce 1908 se uskutečnila jeho slavná přednáška ve Vídni: Umělecké řešení architektury železobetonu. Poukázal na řešení konstrukcí nově postaveného divadla: montované nové konzoly balkonů, ornamentální stropy, pergoly, držáky svítidel, moderní hlavice.

V roce 1911 zkoumal starověké kulturní památky na pobřeží řeky Nil v Egyptě a Súdánu. Roku 1915 se dobrovolně přihlásil na vojenskou službu a sloužil na frontě, v témže roce se oženil s Gabrielou Matrinovichou. Narodily se jim tři dcery.

Od roku 1927 byl soukromým docentem na technické univerzitě. Byl jedním z předsedů Maďarsko-indické společnosti (Magyar-Indianu Társaság). V roce 1932 také odcestoval do Indie, kde hodně čerpal z pravěké východní architektury.

Tvorba

Nejznámější díla

• 1929 Muzeum v Bombaji, Indie
• 1907 Přestavba Veszprémskeho divadla
• 1909 Stropní konstrukce Sopronského divadla
• 1926 Divadlo v Nagykanizse
• 1904 Ateliér, Gödöllő
• 1912-1913 Kostel v Hurbanovu
• 1912 Kostel v Šimandě
• 1912 Královský palác, Sofie, Bulharsko
• 1909 Škola v Mosě
• 1945 Projekt hotelu Citadella
• 1938 Činžovní dům v Budapešti, ulice Attily Józsefa 12.
• 1908 Kostel v Muli
• 1930 Obecní úřad v Mezokovesdi
• 1931 Kostel v Balatonalmádi
• 1928 Nájemní domy, ulice XII. János Kiss altábornagy 55-59
• 1902-1903 Návrh národního pantheonu na vrchu Gellért-hegy v Budapešti.

Interiéry:

• 1906 Maďarský pavilon na milánské světové výstavě
• 1908 Vstupní místnost Veszprémskeho divadla
• 1918 Hlavní pavilon výstavy vojenských exponátů na Margaretině ostrově.

Secese na Slovensku v tvorbě Istvána Medgyaszaye

Na Slovensku je poměrně málo secesních sakrálních architektonických památek. Do tohoto nevelkého počtu staveb z prvního desetiletí 20. století patří dva kostely nacházející se v jižní oblasti Slovenska. Jedním z nich je římskokatolický kostel svaté Alžběty v Mule z roku 1910, druhým je římskokatolický kostel svatého Ladislava v Hurbanově z let 1912–1913.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku István Medgyaszay na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Kathy Imre: MEDGYASZAIOVÁ István, Akademie Kiadó, Budapest, 1979
• J. Gerle, A. Kovács, I. Makovecz: A századforduló magyar építészeti, Szépirodalmi könyvkiadó, Budapest, 1990
• Kós Károly: Hármaskönyv, Irodalmi könyvkiadó, Bukarest, 1993

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu István Medgyaszay na Wikimedia Commons