István Nemere
István Nemere | |
---|---|
Narození | 8. listopadu 1944 (78 let) Pécs |
Povolání | jazykovědec, knihovník, esperantista, překladatel a autor sci-fi |
Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1975) |
Témata | esperanto |
Významná díla | Q114525621 |
Ocenění | Q114526124 (1983) |
Rodiče | Ferenc Nemere a Mária Nemere |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
István Nemere (někdy také Stefano Nemere, * 1944) je maďarský esperantista, spisovatel a překladatel esperantské a maďarské literatury.
Velkou část svých děl píše maďarsky, ale aktivně tvoří také v esperantu, které se naučil roku 1962. Jeho tvorba pokrývá široké spektrum témat, mj. detektivky, science fiction, milostné romány a fikci o politických či sociálních problémech.
Díla v esperantu
- La nauxa kanalo (1981)
- La fermita urbo (romano 1982)
- La blinda birdo (romano 1983)
- Sur kampo granita (romano 1983)
- Febro (romano 1984)
- La monto (romano 1984)
- La alta akvo (romano 1985)
- Sercxu mian songon (romano 1987)
- Terra (romano 1987)
- Dum vi estis kun ni (romano 1988)
- Vivi estas dangxere (romano 1988)
- Vi povas morti nur dufoje (romano 1989)
- Pigre pasas la nokto (romano 1992)
- Krokize de mia gardeno (novelaro 1992)
- Nesto de viperoj (romano 1994)
- Amparolo (novelaro 1997)
- Sercxu, kaj vi trovos (romano 1999)
- Vizito sur la teron (romano 2001)
- Krias la silento (romano 2002)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu István Nemere na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je István Nemere
- Webové stránky Istvána Nemere
- Životopis, díla a jejich recenze
- Díla týkající se autora István Nemere v katalogu Sbírky plánových jazyků a esperantského muzea
Média použitá na této stránce
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Autor: Vadas Róbert (Vadaro), Licence: CC BY-SA 3.0
István Nemere, Hungarian writer, Juin 2010.