Italská hymna

Fratelli d'Italia

Bratři Itálie
Notový zápis
Hymna	Itálie Itálie
Jiné názvy	Inno di Mameli Mameliho hymna Il Canto degli Italiani Píseň Italů
Slova	Goffredo Mameli, 1847
Hudba	Michele Novaro, 1847
Přijata	12. říjen 1946 (17. listopad 2005)
Inno di Mameli instrumentální Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hymna Itálie je píseň Fratelli d'Italia (česky Bratři Itálie).

Slova hymny napsal mladý italský básník Goffredo Mameli, účastník bojů za nezávislost Itálie v roce 1848, který zemřel ve věku 22 let na následky zranění. Podle legendy Mameli napsal slova písně v roce 1847 během hostiny v domu amerického konzula na žádost hostů. Improvizovaný text pak dokončil v noci doma. O několik dní později během pobytu v Turíně složil hudbu jeho přítel Michele Novaro. Poprvé byla veřejně píseň zahrána v Janově roku 1847 během oslav reforem zahájených sardinským králem Karlem Albertem. Píseň se brzy stala populární v celé Itálii. Hymna se vztahuje k minulosti a přivolává slávu dávných bitev.

Text hymny

Obraz vítězství, které podává vlasy Itálii (Dov'è la Vittoria?! / Le porga la chioma / ché schiava di Roma / Iddio la creò), je vzat z reálií antického Říma, kde byly otrokyním na znamení otroctví ostříhány vlasy a podány jejich pánu. Vítězství (italsky v ženském rodě vittoria) se tak stává otrokyní Itálie, vítězství v boji za osvobození Itálii patří.

Čtvrtá sloka spojuje boj za osvobození s významnými válkami z italské historie: od Alp až k Sicílii je všude Legnano, tj. celá Itálie se stává bojištěm podobně významné bitvy, jak byla bitva u Legnana, v níž se lombardská města ubránila útokům Fridricha Barbarossy. Každý Ital má srdce a ruce florentského kondotiéra Francesca Feruccia (1489–1530), každé italské dítě je Balilla (chlapec, který hodil kámen po rakouských vojácích a zahájil tak protirakouskou vzpouru v Janově 5. prosince 1746). Vyzvánění zvonků je odkazem na sicilské nešpory.

Zmínka o prodejných kopích (le spade vendute) poukazuje na to, že rakouská armáda, proti níž italští vlastenci bojovali, se skládala převážně z žoldnéřů. Verše o tom, že rakouský orel (v české heraldice orlice), symbol Rakouska, pije nejen italskou, ale spolu s kozákem (tj. Ruskem) také polskou krev, poukazují na útlak polského národa Rakouskem a Ruskem (viz dělení Polska).

Podobně jako je v italské hymně zmíněno Polsko, je naopak v polské hymně zmíněna Itálie.

Odkazy

Literatura

• HADRABOVÁ, Ivona. Státní hymny vybraných evropských zemí. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: PaedDr. Jaroslav Vraštil, Ph.D. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. 122 s. Dostupné online. Kapitola „Hymna Italské republiky", s. 65–72. 

Související články

• Italská vlajka
• Státní znak Itálie
• Dějiny Itálie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu italská hymna na Wikimedia Commons
• Hymna (mp3) Archivováno 13. 3. 2016 na Wayback Machine.