Italská mužská volejbalová reprezentace
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Italská mužská volejbalová reprezentace | ||
Olympijské hry | ||
LOH 1996 Atlanta | volejbal mužů | |
LOH 2004 Athény | volejbal mužů | |
LOH 2016 Rio de Janeiro | volejbal mužů | |
LOH 1984 Los Angeles | volejbal mužů | |
LOH 2000 Sydney | volejbal mužů | |
LOH 2012 Londýn | volejbal mužů | |
Mistrovství světa ve volejbale mužů | ||
MS 1990 | volejbal mužů | |
MS 1994 | volejbal mužů | |
MS 1998 | volejbal mužů | |
MS 2022 | volejbal mužů | |
MS 1978 | volejbal mužů | |
Mistrovství Evropy ve volejbale mužů | ||
ME 1989 | volejbal mužů | |
ME 1993 | volejbal mužů | |
ME 1995 | volejbal mužů | |
ME 1999 | volejbal mužů | |
ME 2003 | volejbal mužů | |
ME 2005 | volejbal mužů | |
ME 2021 | volejbal mužů | |
ME 1991 | volejbal mužů | |
ME 2001 | volejbal mužů | |
ME 2011 | volejbal mužů | |
ME 2013 | volejbal mužů | |
ME 2023 | volejbal mužů | |
ME 1948 | volejbal mužů | |
ME 1997 | volejbal mužů | |
ME 2015 | volejbal mužů |
Italská volejbalová reprezentace mužů reprezentuje Itálii na mezinárodních volejbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo mistrovství Evropy. Od 90. let 20. století patří k nejúspěšnějším reprezentacím v Evropě, má na svém kontě čtyři tituly mistrů světa (1990, 1994, 1998, 2022)[1] a sedm titulů mistrů Evropy (1989, 1993, 1995, 1999, 2003, 2005, 2021).[2]
Mistrovství světa
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
MS 1949 ČSR | 8. místo |
MS 1952 Sovětský svaz | Bez účasti |
MS 1956 Francie | 14. místo |
MS 1960 Brazílie | Bez účasti |
MS 1962 Sovětský svaz | 14. místo |
MS 1966 ČSSR | 16. místo |
MS 1970 Bulharsko | 15. místo |
MS 1974 Mexiko | 19. místo |
MS 1978 Itálie | |
MS 1982 Argentina | 14. místo |
MS 1986 Francie | 11. místo |
MS 1990 Brazílie | |
MS 1994 Řecko | |
MS 1998 Japonsko | |
MS 2002 Argentina | 5. místo |
MS 2006 Japonsko | 5. místo |
MS 2010 Itálie | 4. místo |
MS 2014 Polsko | 15. místo |
MS 2018 Itálie, Bulharsko | 5. místo |
MS 2022 Polsko / Slovinsko | |
Celkem | Účast – 18× – 4× – 1× – 0× |
Mistrovství Evropy
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
ME 1948 Itálie | |
ME 1950 Bulharsko | Bez účasti |
ME 1951 Francie | 8. místo |
ME 1955 Rumunsko | 9. místo |
ME 1958 ČSR | 10. místo |
ME 1963 Rumunsko | 10. místo |
ME 1967 Turecko | 8. místo |
ME 1971 Itálie | 8. místo |
ME 1975 Jugoslávie | 10. místo |
ME 1977 Finsko | 8. místo |
ME 1979 Francie | 5. místo |
ME 1981 Bulharsko | 7. místo |
ME 1983 NDR | 4. místo |
ME 1985 Nizozemsko | 6. místo |
ME 1987 Belgie | 9. místo |
ME 1989 Švédsko | |
ME 1991 Německo | |
ME 1993 Finsko | |
ME 1995 Řecko | |
ME 1997 Nizozemsko | |
ME 1999 Rakousko | |
ME 2001 Česko | |
ME 2003 Německo | |
ME 2005 Srbsko a Černá Hora | |
ME 2007 Rusko | 6. místo |
ME 2009 Turecko | 10. místo |
ME 2011 Rakousko, Česko | |
ME 2013 Polsko, Dánsko | |
ME 2015 Bulharsko, Itálie | |
ME 2017 Polsko | 5. místo |
ME 2019 Belgie, Francie, Nizozemsko, Slovinsko | 6. místo |
ME 2021 Polsko, Česko, Estonsko, Finsko | |
ME 2023 Itálie, Bulharsko, Severní Makedonie, Izrael | |
Celkem | – 7× – 5× – 3× |
Olympijské hry
Rok/pořádající země | Účast |
---|---|
LOH 1964 Tokio | Bez účasti |
LOH 1968 Mexico City | Bez účasti |
LOH 1972 Mnichov | Bez účasti |
LOH 1976 Montreal | 8. místo |
LOH 1980 Moskva | 9. místo |
LOH 1984 Los Angeles | |
LOH 1988 Soul | 9. místo |
LOH 1992 Barcelona | 5. místo |
LOH 1996 Atlanta | |
LOH 2000 Sydney | |
LOH 2004 Athény | |
LOH 2008 Peking | 4. místo |
LOH 2012 Londýn | |
LOH 2016 Rio de Janeiro | |
LOH 2020 Tokio | 6. místo |
Celkem | Účast – 12× – 0× – 3× – 3× |
Reference
- ↑ Itálie - Polsko 3:1, Volejbalisté Itálie zarmoutili Polsko a slaví titul mistrů světa. Sport.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
- ↑ ‚Tohle je italské léto.‘ Mistry Evropy se stali volejbalisté, volejbalistky i fotbalisté. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-09-20 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Italská mužská volejbalová reprezentace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a gold medal
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Romania (24 September 1952 - 21 August 1965)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l