Italská socialistická strana (2007)
| Italská socialistická strana | |
|---|---|
| Partito Socialista Italiano | |
| Zkratka | PSI |
| Datum založení | 5. října 2007 |
| Předseda | Carlo Vizzini |
| Lídr | Enzo Maraio |
| Sídlo | Via Santa Caterina da Siena 57, 00186 Řím |
| Ideologie | Sociální demokracie[1] Proevropanismus[2] |
| Politická pozice | středolevice[2] |
| Mezinárodní org. | Socialistická internacionála |
| Evropská strana | Strana evropských socialistů |
| Mládežnická org. | Federace mladých socialistů |
| Koalice | Středolevicová koalice |
| Stranické noviny | Avanti! Mondoperaio |
| Počet členů | 20 600 (2016) |
| Barvy | |
| Oficiální web | partitosocialista.it |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Poslanecká sněmovna | 0/400 |
| Senát republiky | 0/200 |
| Evropský parlament | 0/76 |
| Regionální parlamenty | 1/897 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Italská socialistická strana (italsky Partito Socialista Italiano, zkratka PSI) je malá italská středolevicová politická strana, hlásící se k odkazu původní Italské socialistické strany, která byla v letech 1945-1994 jednou ze tří hlavních italských politických stran.
V současnosti strana nemá zastoupení v parlamentu, ani nemá zaznamenatelnou podporu v průzkumech voličských preferencí.
Historie
Strana vznikla roku 2007 sloučením několika menších formací, vzešlých z původní PSI. Až do roku 2009 nesla název Socialistická strana (Partito Socialista, PS). V parlamentních volbách v roce 2008 socialisté získali jedno procento hlasů, a nedostali se tak do parlamentu. Pro eurovolby 2009 strana vstoupila společně se zelenými a socialistickými stranami do koalice Levice a svoboda (SeL). Kandidátka ale získala jen 3.1 procenta hlasů a žádný mandát. Přes neúspěch se SeL rozhodla přeměnit v politickou stranu, což socialisté odmítli a z koalice vystoupili.
Před parlamentními volbami v únoru 2013 Italská socialistická strana vstoupila do Středolevicové koalice a kandidovala za Demokratickou stranu. V hlasování obdržela 4 poslance a 2 senátory. Ve středolevicové vládě Mattea Renziho a vládě Paola Gentiloniho působil lídr PSI Riccardo Nencini jako zástupce ministra dopravy.
Pro parlamentní volby 2018 utvořila PSI koalici s Federací zelených, která pod názvem Spolu obdržela 0.6 procenta hlasů a jeden mandát v Poslanecké sněmovně i Senátu. Mandát v Senátu připadl PSI.
Roku 2019 strana vstoupila do uskupení Více Evropy a podílela se na vytvoření senátorského klubu strany Italia Viva.
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | |||
| 2008 | 355 575 | 1.0 | 0/630 | ▬0 | ▲10. | – |
| 2013 | V rámci PD | 4/630 | ▲4 | ▬10. | Vláda | |
| 2018 | Součást Spolu | 0/630 | ▼4 | ▼ | – | |
| 2022 | V rámci PD | 0/400 | ▬0 | ▬ | – | |
Senát
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2008 | 285 802 | 0.9 | 0/315 | ▬0 | ▲9. |
| 2013 | V rámci PD | 2/315 | ▲2 | ▲7. | |
| 2018 | Součást Spolu | 1/315 | ▼1 | ▼9. | |
| 2022 | V rámci PD | 0/200 | ▼1 | ▼ | |
Evropský parlament
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 2009 | Součást SeL | 0/72 | ▬0 | ▬ | |
| 2014 | V rámci PD | 0/73 | ▬0 | ▬ | |
| 2019 | Součást +Eu | 0/76 | ▬0 | ▬ | |
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Italian Socialist Party (2007) na anglické Wikipedii.
- ↑ NORDSIECK, Wolfram. Sardinia / Italy. Parties and Elections in Europe [online]. 2019 [cit. 2021-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-03. (v angličtině)
- ↑ a b Italy. Europe Elects [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online. (v angličtině)
