Italské historické státy
Území dnešní Itálie bylo po zhroucení Západořímské říše v roce 476 a následných barbarských nájezdech, až do doby sjednocení Itálie v roce 1860, konglomerací městských států, republik a dalších nezávislých entit.
Následující seznam zahrnuje italské státy této éry:
Raný středověk
- Ostrogótská říše
- Langobardské království
- Ravennský exarchát (součást Byzantské říše)
- Kartaginský exarchát (součást Byzantské říše)
- Sicilská thema (součást Byzantské říše)
- Beneventské vévodství
- Papežský stát
- Středověké Italské království (součást Svaté říše římské)
- Italský katepanát (součást Byzantské říše)
Vrcholný středověk
Státy Svaté říše římské
- Italské království (zvané též Lombardské království)
- Toskánská marka
- Veronská marka
- Marka Treviso
- Ivrejská marka
- Turínská marka
- Monferatská marka
- Janovská marka
- Akvilejský patriarchát (včetně Furlanské a Istrijské marky)
- Vévodství Spoleto
- Biskupství brixenské
- Tridentské biskupství
- Savojské hrabství
- Gorické hrabství
- Markrabství Saluzzo
- Markrabství Ceva
- Markrabství Incisa
- Finalské markrabství
Státy jižní Itálie
- Italský katepanát (součást Byzantské říše)
- Beneventské vévodství
- Salernské knížectví
- Kapuánské knížectví
- Gaetské vévodství
- Neapolské vévodství
- Amalfinské vévodství
- Sorrentské vévodství
- Sicilský emirát (součást Fátimovského chalífáti)
- Sicilské hrabství
- Apulské hrabství
- Apulské vévodství
- Kalábrijské vévodství
- Vévodství Apulie a Kalábrie
- Sicilské království
Judikáty sardinské
- Judikát Agugliastra
- Arborejský judikát
- Cagliarský judikát
- Gallurský judikát
- Logudorský judikát
Ostatní státy
- Papežský stát
- Benátská republika
- Janovská republika
- Pisánská republika
- Florentská republika
- Lukánská republika
- Sienská republika
- Ankonská republika
- Nolinská republika
- Senarická republika
- Raguská republika
- Sanmarinská republika
Pozdní středověk
- Papežský stát
- Neapolské království
- Sicilské království
- Sardinské království a Korsika
- Milánské vévodství
- Ferrarské vévodství
- Vévodství Modena a Reggio
- Brixenské knížecí biskupství
- Tridentské knížecí biskupství
- Markrabství Saluzzo
- Montferratské markrabství
- Markrabství Mantovské
- Markabství Massa
- Finalské markrabství
- Markrabství Incisa
- Markrabství Ceva
- Fosdinovské markrabství
- Markrabství Bastia
- Savojské hrabství (povýšeno na Savojské vévodství v roce 1416)
- Urbinské hrabství (v roce 1443 povýšeno na vévodství)
- hrabství Mirandola
- Guastallské hrabství
- Nicénské hrabství (v personální unii se Savojskem)
- Gorické hrabství
- Hrabství Montechiarugolo
- Hrabství Santa Fiora
- Astinské hrabství
- Masseranské hrabství
- Hrabství Correggio
- Pitiglianské hrabství
- hrabství Novellara
- hrabství Tende
- Sovanské hrabství
- Scandianské hrabství
- Benátská republika
- Janovská republika
- Lukánská republika
- Florentská republika
- Sienská republika
- Ankonská republika
- Nolinská republika
- Senarická republika
- Kospajská republika
- Raguská republika
- Sanmarinská republika
Po italských válkách (1494–1559)
Mírové smlouvy z Cateau-Cambrésis mezi Alžbětou I. a francouzským králem Jindřichem II. ze 2. dubna a Jindřichem II. a Filipem II. Španělským ze 3. dubna 1559 v Le Cateau-Cambrésis mj. zavázaly Francii k navrácení Piemontu a Savojska savojskému vévodovi, a Korsiku Janovské republice. Ještě významnějším bodem smlouvy bylo potvrzení přímé španělské vlády na Milánem, Neapolí, Sicílií, Sardinií a státem Presidi, a nepřímé vlády (skrze nadvládu nad Toskánskem, Janovem a dalšími menšími státy) severní Itálie. Přirozeným spojencem byl také papež. Jedinými skutečně nezávislými entitami na Apeninském poloostrově tak byly pouze Savojské vévodství a Benátská republika.
- Papežský stát
- Neapolské království (pod nadvládou španělských Habsburků)
- Sicilské království (pod nadvládou španělských Habsburků)
- Sardinské království (pod nadvládou španělských Habsburků)
- Savojské vévodství
- Milánské vévodství (pod nadvládou španělských Habsburků)
- Mantovské vévodství
- Parmské vévodství a piacenzské
- Ferrarské vévodství
- Vévodství Modena a Reggio (v personální unii s Ferrarou)
- Vévodství florentské (povýšeno na Toskánské velkovévodství v roce 1569)
- Urbinské vévodství
- vévodství Castro (v personální unii s Parmou)
- Brixenské knížecí biskupství
- Tridentské knížecí biskupství
- Piombinské knížectví
- Monacké knížectví
- Monferatské markrabství (povýšeno na Monferatské vévodství v roce 1574, v personální unii s Mantovou)
- Markrabství Masseranské (povýšeno na Masseranské knížectví v roce 1598)
- Markrabství Sabbioneta (povýšeno na vévodství Sabbioneta v roce 1577)
- Finalské markrabství
- Markrabství Massa (povýšeno na knížectví Massa v roce 1568)
- Markrabství Carrara (v personální unii s Massou)
- Markrabství Castiglione (povýšeno na knížectví Castiglione v roce 1609)
- Markrabství Torriglia
- Fosdinovské markrabství
- Markrabství Bastia
- Guastallské hrabství
- hrabství Mirandola
- hrabství Montechiarugolo
- hrabství Correggio (povýšeno na knížectví Correggio v roce 1616)
- hrabství Novellara
- hrabství Pitiglianské
- hrabství Tende
- hrabství Santa Fiora
- Benátská republika
- Janovská republika
- Lukánská republika
- Raguská republika
- Sanmarinská republika
- Nolinská republika
- Senarická republika
- Kospajská republika
- Malta (pod vládou johanitů)
Po válce o španělské dědictví (1701–1714)
Po ujednáních utrechtského míru se španělské državy ve Evropě rozdělily. Savojskému vévodství v Itálii připadla Sicílie a části Milánského vévodství, zatímco Karel VI. (arcivévoda rakouský) získal Neapolské království, Sardinii a kus Milánského vévodství spolu s dalšími menšími státy.
- Papežský stát
- Neapolské království (pod nadvládou Habsburské monarchie do roku 1734)
- Sicilské království (pod nadvládou Savojska v letech 1714 až 1720, Habsburské monarchie v letech 1720 až 1734, poté v personální unii s Neapolí)
- Sardinské království (pod žezlem Habsburské monarchie v letech 1714 až 1720, poté v personální unii se Savojskem)
- Toskánské velkovévodství
- Savojské vévodství
- Milánské vévodství (pod žezlem Habsburské monarchie)
- Mantovské vévodství (pod žezlem Habsburské monarchie)
- Vévodství parmské a piacenzské (pod žezlem Habsburské monarchie v letech 1734 až 1748)
- Guastallské vévodství (v personální unii s Parmou v letech 1748)
- Vévodství Modena a Reggio
- Vévodství Massa a Carrara (od roku 1731 v personální unii s Modenou)
- Vévodství Mirandola (od roku 1710 v personální unii s Modenou)
- Brixenské knížecí biskupství
- Tridentské knížecí biskupství
- Masseranské knížectví
- Knížectví Torriglia
- Piombinské knížectví
- Monacké knížectví
- Fosdinovské markrabství
- Markrabství Bastia
- Benátská republika
- Janovská republika
- Lukánská republika
- Sanmarinská republika
- Raguská republika
- Nolinská republika
- Senarická republika
- Kospajská republika
- Korsická republika
- Malta (pod vládou johanitů)
Během napoleonské nadvlády (1792–1815)
Republiky přidružené k revoluční Francii
- Republika Alba
- Republika Bergamo
- Republika Brescia
- Republika Crema
- Republika Pescara
- Piemontská republika
- Anconitská republika
- Cispadánská republika
- Transpadánská republika
- Cisalpinská republika
- Subalpinská republika
- Liguriská republika
- Boloňská republika
- Tiberská republika
- Římská republika
- Partenopská republika
- Italská republika
Klientské státy Prvního Francouzského císařství
- Italské království
- Etrurské království
- Neapolské království
- knížectví Lucca a Piombino
- Beneventské knížectví
- Knížectví Pontecorvo
Ostatní státy
- Sardinské království
- Sicilské království
- Anglo-korsické království
- Knížectví Elba (nedědičná monarchie za Napoleonova exilu)
- Sanmarinská republika
- Kospajská republika
Od Restaurace po Risorgimento
Po porážce napoleonské Francie byl roku 1815 svolán Vídeňský kongres, který měl přepsat mapu evropského kontinentu. V Itálii byl kongresem obnoven přednapoleonský stav nezávislých vlád, byť přímo řízených nebo silně ovlivněných hlavními evropskými mocnostmi, zejména Rakouskem. Kongres také ukončil existenci dvou republik: Janov byl anektován Sardinií a Benátky spojeny s Milánem do nového království v rámci Rakouského císařství. Boj za sjednocení Itálie byl vnímán především jako agitace proti habsburskému rodu, neboť Rakousko přímo ovládalo převážně italskojazyčnou severovýchodní část dnešní Itálie a zároveň bylo největší silou proti sjednocení. Rakouské císařství energicky potíralo nacionalistické nálady na Apeninském poloostrově, podobně jako jinde na svých územích.
- Papežský stát
- Sardinské království
- Království obojí Sicílie
- Království lombardsko-benátské (pod nadvládou Rakouského císařství)
- Ilyrské provincie později Ilyrské království (Dalmácie, pod nadvládou Rakouského císařství)
- Toskánské velkovévodství
- Parmské vévodství, Piacenza and Guastalla
- Vévodství Modena a Reggio
- Vévodství Massa a Carrara
- Lukánské vévodství
- Monacké knížectví
- Sanmarinská republika
- Kospajská republika
- Republika San Marco
- Římská republika
- Spojené provincie středoitalské
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of historic states of Italy na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Italské historické státy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: User:Gigillo83; derivative work: User:Enok, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Italy in 1843.
Autor: No machine-readable author provided. MapMaster assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
Political map of Italy in 1000 AD (CE). Created by MapMaster. Part of a series of maps on the history of Italy:
A map of the dominion of the Habsburgs following the Battle of Mühlberg (1547)
Autor: MapMaster, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a political map of southern Italy in 1112 AD, the date when Roger II of Sicily reached his age of majority, also showing the border of the Kingdom of Sicily in 1154, on his death.
"The rarity of surviving records makes it impossible to draw a map of comital [counts'] responsibiities in southern Italy at the beginning of the twelth century." Matthew, p. 23.
As noted by Matthew, the political situation in southern Italy is much more complex than this map shows. There were numerous counts and semi-independent cities throughout the region. Moreover, the near-constant rebellions and conquests continually re-arranged the map.Autor: User:Shadowxfox; derivative work: User:Enok, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Italy on 1796.
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
Greater coat of arms of the Kingdom of Italy, complete version from the Royal Decree nº 7282, November 27, 1890.