Italský katepanát
| Italský katepanát Κατεπανίκιον Ἰταλίας
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
vznik: | 965 – založeno | ||||||||
zánik: | 1071 – dobytí jižní Itálie Normany | ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Italský katepanát (řecky Κατεπανίκιον Ἰταλίας, Katepanikion Italias) byla provincie Byzantské říše, která se v letech 965–1071 nalézala v jihovýchodní části Apeninského poloostrova. Vznikla povýšením barijského vojenského velitele (jeho původní hodnost byla stratégos) na hlavního velitele (katepanó) italských držav, a v době svého největšího rozsahu zahrnovala území jižně od linie vedoucí od Gargana do Salernského zálivu. Severně od této linie spadalo pod katepanát i město Amalfi a Neapol. V jedenáctém století území katepanátu začali postupně dobývat Normané. Bari padlo v dubnu 1071, čímž byzantská vláda nad touto částí Itálie skončila.
Region a bývalá správní jednotka zhruba v rozsahu dnešní provincie Foggia se nazývá Capitanata, což vzniklo ze slova katepanát.
Historie
Po zániku ravennského exarchátu v roce 751 se Byzanc po téměř sto let neangažovala v záležitostech souvisejících s jihem Itálie, což se ale změnilo po nástupu Basileia I. (vládl v letech 867–886) na císařský trůn. Od roku 868 začala říše činit kroky k zabezpečení Jaderského moře před nájezdy Saracénů a snažila se obnovit byzantskou nadvládu nad Dalmácií a jednotlivými částmi Itálie. V roce 873 bylo dobyto Otranto a o tři roky později získala Byzanc Bari; vojenská expedice schopného vojevůdce Nikefora Fokase v polovině 80. let 9. století poté vedla k nastolení byzantské nadvlády nad většinou Apulie a Kalábrie. Na tato vítězství navázali Fokasovi následovníci, jejichž snahy vyvrcholily založením thematu Longobardia okolo roku 892. Oblasti Apulie, Kalábrie a Basilicaty zůstaly pod byzantskou kontrolou až do 11. století. V roce 965 bylo založeno nové thema Lucania a stratégos Bari byl povýšen na katepana Itálie.
V roce 1017 se několik normanských dobrodruhů nechalo najmout lombardskými městy v Apulii pro boj s Byzantinci. Během let 1016 až 1030 pak Normané sloužili jako žoldáci Byzanci i Lombarďanům a poté vévodovi Sergiovi IV. Neapolskému, který v roce 1030 jmenoval jejich vůdce Ranulfa Drengota hrabětem z Aversy. Tato pevnost se stala prvním opěrným bodem Normanů v jižní Itálii, ze kterého zahájili organizované dobývání země. Okolo roku 1035 dorazili do jižní Itálie Vilém a Drogo z Hauteville, dva nejstarší synové Tankreda z Hauteville, šlechtice z Coutances v Normandii, a oba se zapojili do válečných střetnutí s cílem obsadit území Apulie.[1] Byzanc do roku 1040 ztratila většinu této provincie a v dubnu 1071 bylo město Bari obsazeno Normany, čímž definitivně skončila byzantská vláda nad jižní Itálií.
K poslednímu pokusu o dobytí ztracených území došlo v letech 1154–1156 za vlády císaře Manuela I. Komnenose, kdy byzantská armáda započala s obléháním Bari a podnítila masové povstání obyvatelstva, které téměř svrhlo normanskou nadvládu.
Seznam katepanů
- 970–975 Michael Abidelas
- před 982 Romanos
- 982–985 Kalokyros Delfinas
- 985–988 Romanos
- 988–998 Ioannis Ammiropoulos
- 999–1006 Grigorios Tarchaneiotes
- 1006–1008 Alexios Xifias
- 1008–1010 Ioannis Kourkouas
- 1010–1016 Basileios Messardonites
- květen 1017 – prosinec 1017 Kontoleon Tornikes
- prosinec 1017 – 1027 Basileios Boioannes
- cca. 1027–1029 Christoforos Burgaris
- červenec 1029 – červen 1032 Pothos Argyros
- 1032 – květen 1033 Michael Protospatharios
- květen 1033 – 1038 Konstantinos Opos
- 1038–1039 Michael Spondyles
- únor 1039 – leden 1040 Nikeforos Dokeianos
- listopad 1040 – léto 1041 Michael Dokeianos
- léto 1041 – 1042 Exakoustos Boioannes
- únor 1042 – duben 1042 Synodianos
- duben 1042 – září 1042 Georgios Maniakes
- podzim 1042 Pardos
- únor 1043 – duben 1043 Basileios Theodorokanos
- podzim 1045 – září 1046 Eustathios Palatinos
- září 1046 – prosinec 1046 Ioannis Rafael
- 1050–1058 Argyros z Bari
- 1060/1061 Marules
- 1062 Sirianos
- 1064–1068 Abulchar
- 1068 Leon Perenos
- 1071 Stefanos Pateranos
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catepanate of Italy na anglické Wikipedii.
- ↑ William de Hauteville. https://www.britannica.com [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Charanis, Peter: On the Question of the Hellenization of Sicily and Southern Italy During the Middle Ages. The American Historical Review. Vol. 52, No. 1 (říjen 1946), s. 74–86.
- Kreutz, Barbara M.: Before the Normans: Southern Italy in the Ninth and Tenth Centuries. Philadelphia 1996, University of Pennsylvania Press. ISBN 0-8122-1587-7.
- Loud, G.A.: Southern Italy in the tenth century. In Reuter, Timothy (ed.): The New Cambridge Medieval History, Volume III c. 900–c. 1204. Cambridge University Press 2006, s. 624–645. ISBN 978-0-521-36447-8.
- Loud, Graham: The Age of Robert Guiscard: Southern Italy and the Northern Conquest. New York 2013, Routledge. ISBN 978-0-582-04529-3.
- White, Lynn, Jr.: The Byzantinization of Sicily. The American Historical Review. Vol. 42, No. 1 (říjen 1936), s. 1–21.
Média použitá na této stránce
.png){kind=spacer}
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
The "Calvary cross potent" standing on a number of steps was minted on solidus coins (also shows without the steps on tremissis coins) mainly by the Lombard princes of Benevento, are similar or almost identical to the Byzantine (see here).
.png){kind=link}
.png)
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
This image represents an early form of the byzantine tetragrammatic cross or the symbol preceding it, depicted in traditional colors golden on a red background. According to the historian A. Babuin, the images of flags with crosses quartered with golden discs survive from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan design is known from the early 13th century. This image can be considered a possible reconstruction and can be used in some articles and templates as a flag or symbol of the Byzantine Empire, but beware, this image is highly speculative abd should avoid its use in infoboxes and articles, where it could be presented as a historical state insignia.
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
This image represents an early form of the byzantine tetragrammatic cross or the symbol preceding it, depicted in traditional colors golden on a red background. According to the historian A. Babuin, the images of flags with crosses quartered with golden discs survive from the 10th century, and a depiction of a flag almost identical to the Palaiologan design is known from the early 13th century. This image can be considered a possible reconstruction and can be used in some articles and templates as a flag or symbol of the Byzantine Empire, but beware, this image is highly speculative and its use should be avoided in infoboxes and articles, where it could be presented as a historical state insignia.
The Catapanate of Italy in the early 11th century. Modern English names for depicted cities are provided alongside the actual medieval ones.
Autor:
- Coat of Arms and Shield of León (1284-1390).svg: Heralder
- Derivate work: The White Lion
.svg){kind=link}
Coat of Arms of Robert Guiscard