Ivan Adamec

Mgr. Ivan Adamec
2. senátor za obvod č. 39 – Trutnov
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 2. listopadu 2008
Předchůdce	Vlastimil Šubrt
Nástupce	Pavel Trpák
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Zastupitel Královéhradeckého kraje
Úřadující
Ve funkci od: 8. října 2016
Starosta města Trutnov
Ve funkci: 1998 – 13. prosince 2021
Předchůdce	Gustav Hillebrand
Nástupce	Michal Rosa
Zastupitel města Trutnov (v letech 1996–1998 také radní města)
Úřadující
Ve funkci od: 19. listopadu 1994
Stranická příslušnost
Členství	ODS (od 1994)
Narození	21. března 1960 (64 let) Československo Československo
Národnost	česká
Choť	Irena Adamcová
Děti	syn Václav a dcera Kateřina
Sídlo	Trutnov
Alma mater	PdF UK v Praze
Profese	politik a pedagog
Webová stránka	adamecivan.cz
Commons	Ivan Adamec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Adamec (* 21. března 1960) je od roku 2013 český poslanec za ODS a od roku 2016 zastupitel Královéhradeckého kraje. V letech 1998 – 2021 byl starostou Trutnova. Působil také ve funkci senátora za obvod č. 39 – Trutnov, původní profesí je učitel.

V letech 1978–1983 vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci začal pracovat na Okresním národním výboru v Mělníku, poté absolvoval základní vojenskou službu. Mezi lety 1986–1990 byl zaměstnán u Krajského národního výboru v Hradci Králové. V období 1990–1998 vykonával funkci ředitele ZŠ Trutnov a učil zde matematiku a chemii. S manželkou Irenou vychovává syna Václava a dceru Kateřinu.

Do ODS vstoupil v roce 1994.^[1] Od roku 1994 zasedá v zastupitelstvu města Trutnova, od roku 1996 působí v radě města a od roku 1998 zastával post starosty. Na funkci po 23 letech v úřadu rezignoval 13. prosince 2021 poté, co se stal předsedou Hospodářského výboru v Poslanecké sněmovně.^[2] Nahradil ho architekt a dosavadní radní za ODS Michal Rosa.^[3] Od roku 2008 je předsedou krajského sdružení ODS v Královéhradeckém kraji.^[4]

Ve volbách 2002 se stal členem horní komory českého parlamentu, když v obou kolech porazil sociálního demokrata Pavla Trpáka.^[5] V senátu v období 2006–2008 předsedal Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ve volbách 2008 si souboj s Trpákem zopakoval, v prvním kole jej porazil v poměru 30,67 % ku 27,56 % hlasů, ovšem ve druhém kole zvítězil sociálnědemokratický lékař.^[6]

Ve volbách v roce 2013 se v Královéhradeckém kraji dostal do sněmovny z 9. místa, díky kroužkování přeskočil všechny spolustraníky, kteří byli na kandidátce před ním. V listopadu byl zvolen členem předsednictva poslaneckého klubu ODS.^[7]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Trutnova, když vedl tamní kandidátku ODS, která volby vyhrála.^[8] Dne 10. listopadu 2014 byl zvolen starostou města na další funkční období.^[9] Rovněž ve volbách v roce 2018 obhájil mandát zastupitele města Trutnov, když vedl tamní kandidátku ODS.^[10]

V krajských volbách v roce 2016 byl za ODS zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje.^[11] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Královéhradeckém kraji.^[12] Získal 2 673 preferenčních hlasů a obhájil mandát poslance.^[13]

V krajských volbách v roce 2020 obhájil jako člen ODS post zastupitele Královéhradeckého kraje, když kandidoval za subjekt „Občanská demokratická strana + STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ a VÝCHODOČEŠI“.^[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Královéhradeckém kraji^[15]. Z prvního místa byl však svými koaličními kandidáty přehlasován a z pozice lídra odsunut až na třetí příčku kandidátky. Ze čtyř postupujících kandidátu byl nakonec zvolen poslancem.

V prosinci 2021 byl zvolen předsedou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Vzhledem k časové náročnosti této funkce následně rezignoval na post starosty města Trutnova, aby se mohl své roli v Parlamentu plně věnovat.

V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval z 9. místa kandidátky ODS v Trutnově, vlivem preferenčních hlasů skončil na druhém místě a stal se znovu městským zastupitelem.^[16]

Prosazuje zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích na 150 km/h.^[17]

V roce 2004 podporoval výstavbu sjezdovky v městském Lesoparku za trutnovským náměstím v místech, kde jsou pohřbeni padlí vojáci z bitvy u Trutnova. Rovněž kritizoval petici proti tomuto záměru i jejich odpůrce, které označil za "místní škodílky, kterým bude vadit, že padne nějaký strom".^[18][19] Sjezdovka nakonec nevznikla.

V roce 2016 se postavil proti návrhu občanských aktivistů s jeho iniciátorem Martinem Věchetem přejmenovat část hlavní ulice po Václavu Havlovi v Trutnově i přesto, že byl podpořen Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR a odborníky pro názvosloví.^[20][21]

Ivan Adamec je známý svým odhodláním a schopností strategického myšlení, které vždy efektivně uplatňuje při uskutečňování rozvojových vizí pro město Trutnov i systémových řešeních z pohledu celostátní ekonomiky. Jeho snahou je zlepšovat životní podmínky nejen v regionu, ve kterém žije a s manželkou zde vychovává dvě děti, ale i prosazovat systémové změny v oblastech dopravy, energetiky a ekonomické prosperity na celostátní úrovni.

V posledních letech měl Adamec několik sporů s organizátory Trutnov Open Air Music Festivalu, zejména s zakladatelem festivalu Martinem Věchetem. Původně byly vztahy organizátorů s radnicí dobré, ale pak začal Martin Věchet psát články kritické k vedení města, a vztahy výrazně ochladly.^[22] Věchet mimo jiné Adamcovi zazlívá, že louky, na nichž stanovali návštěvníci festivalu, vyčlenil jako plochu k zastavění.^[23] V roce 2012 byla na louce, kde návštěvníci stanovali a v místech hlavní brány do festivalového campu, opravdu postavena první betonová stavba.^[24] Podle Věcheta „Bojiště nemá budoucnost, alespoň ne tu festivalovou“.^[24] Podle Adamce je ale v okolí festivalového areálu dostatek jiných luk, takže stěhování festivalu nehrozí.^[25]

Novým dějištěm festivalu se měl stát areál bývalé vojenské základny Na Prachárně, asi 1 km od západního okraje Trutnova. Ke stěhování však nedošlo.^[26][27] I přesto, že Adamec organizátory tři roky ujišťoval, že se v žádném případě pozemky Na Prachárně nebudou prodávat a vyzval je k podání žádosti na pronájem pozemků, během krátké doby radnice pozemky prodala k podnikatelským účelům.^[22][28] Pořadatelé festivalu sice nabídli nejvyšší cenu, avšak propásli termín odevzdání nabídek; proto byly pozemky prodány jinému subjektu, který měl v úmyslu v areálu vybudovat solární elektrárnu.^[29][30] Dodnes zde však žádná nestojí.

V dubnu 2010 se trutnovské zastupitelstvo usneslo, že bývalému prezidentovi Václavu Havlovi udělí Kulturní cenu a čestné občanství. Havlova chalupa na Hrádečku u Trutnova bývala centrem neoficiální kultury; rovněž zde Havel psal své divadelní hry.^[31][32] Ivan Adamec řekl, že co se týče formy předání vyznamenání, přizpůsobí se Havlovým návrhům.^[31] Havel vyjádřil své přání přijmout cenu na trutnovském festivalu.^[32][33] Zastupitelé tento návrh kategoricky odmítli, neboť jim prostředí festivalu připadlo nedůstojné. Podle Adamce „když tam [Havel] mlátí jako dvacetiletá mánička do barelu a kolem běhá nahý Magor Jirous, tak to mi jako vhodné prostředí pro předávání nejvyššího městského ocenění nepřipadá“.^[33] Adamec dále pohrozil, že bude-li Havel trvat na předání na festivalu, zastupitelstvo mu cenu i čestné občanství jednoduše pošle poštou: „Když si někdo najde čas na návštěvu festivalu, tak by si podle mě mohl najít i hodinku na přebrání čestného občanství na radnici. A pokud ne, tak obě ocenění zabalíme a pošleme je Václavu Havlovi jednoduše poštou. A bude to vyřešené,“ řekl Adamec.^[32][33] Havel nakonec ocenění převzal v trutnovském společenském centru Uffo,^[32] ale nezúčastnil se slavnostního rautu s místními politiky a kulturními činovníky a místo toho šel s organizátory festivalu do hospody.^[22] Adamec se kvůli tomu na Věcheta i na Havla zlobil: „Měl by si vzpomenout, že byl kdysi prezidentem a že existuje nějaký protokol. Ztrapnil se před celým Trutnovem.“^[22]

Ivan Adamec odmítl, že by chtěl festival zničit. Podle něj Martin Věchet lže a snaží se kritikou odvrátit pozornost od ekonomických problémů festivalu.^[34] Dále obvinil Věcheta z pokrytectví a ze zrady ideálů, na nichž je festival založen.^[34]

Podle Ivana Adamce bylo v okolí festivalového areálu dostatek jiných luk, takže stěhování festivalu nehrozilo. „Samotný areál Bojiště s jediným pódiem a bez možnosti stanování, obklopený domy a komerční zástavbou dnes samozřejmě potřebám festivalu nemůže stačit. Festival potřebuje louky, lesy a prostor, nikoliv zástavbu," uvedl Věchet v roce 2012.^[35]

Od roku 2014 se festival nazýval TrutnOFF v reakci na to, že radnice města změnou územního plánu vyčlenila do průmyslové a komerční zóny pozemky, na kterých se festival konal, a tím akci ohrožovala.^[36]

14. srpna 2018 Věchet uvedl, že v situaci, kdy jsou pozemky, na kterých se koná festival, vyčleněny jako stavební parcely a nabízeny k prodeji, nemá festival na stávajícím místě perspektivu, neboť k zastavění území může dojít prakticky kdykoliv, zatímco známé zahraniční kapely se musejí nasmlouvat i několik let dopředu. Dále řekl, že chuť pořádat další ročníky mu nechybí.^[37]

V roce 2020 se festival přestěhoval do Brna pod názvem TrutnOFF BrnoON.^[38]

• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 9. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Adamec na Wikimedia Commons
• Ivan Adamec – profil na webu Senátu
• Ivan Adamec – osobní stránky