Ivan Chvatík

Ing. Ivan Chvatík, Dr.h.c.
Ivan Chvatík v roce 2013
Narození	15. září 1941 (82 let) Olomouc
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	filozof, redaktor, vydavatel, překladatel, archivář a editor
Ocenění	Cena VIZE 97 (2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Chvatík (* 15. září 1941 Olomouc) je český filozof, editor a překladatel.

Po maturitě (1958) vystudoval Fakultu jaderné a technické fyziky ČVUT (Ing. 1964) a poté působil v oddělení logiky počítačů v podniku Aritma (1964–1967). V letech 1967–1989 pracoval jako vedoucí technického oddělení výpočetního střediska Továren strojírenské techniky v Praze.^[1]

Od roku 1969 byl externím aspirantem na FF UK u prof. Jana Patočky. Po Patočkově nuceném odchodu z univerzity v roce 1972 aspiranturu přerušil a organizoval Patočkovy bytové semináře a přednášky. Po Patočkově smrti roku 1977 ukryl jeho písemnou pozůstalost a začal ji se spolupracovníky zpracovávat. Do roku 1989 vydal v samizdatu 27 svazků Archivního souboru prací Jana Patočky (v roce 1990 za to obdržel s Pavlem Koubou, Miroslavem Petříčkem, Radimem Paloušem a Janem Vítem Cenu ČSAV za rok 1989).^[1]

Na začátku 80. let organizoval tajný převoz fotokopií Patočkových rukopisů do Vídně, kde tak při Institutu pro vědy o člověku (Institut für die Wissenschaften vom Menschen, IWM) mohl roku 1984 vzniknout Archiv Jana Patočky zpřístupňující Patočkovy rukopisy západoevropským a americkým badatelům a překladatelům.

V roce 1983 začal Chvatík překládat klíčové dílo M. Heideggera Bytí a čas. Spolu se skupinou oponentů (Jiří Němec, Pavel Kouba, Miroslav Petříček) vydával text překladu postupně jako samizdatové sešity; do roku 1989 vydal 17 sešitů, celá kniha byla publikována roku 1996. Zároveň překládal další Heideggerovy texty, vedl také bytový seminář věnovaný četbě Heideggerova Bytí a času.^[1]

V lednu 1990 založil s Pavlem Koubou Archiv Jana Patočky při Filosofickém ústavu ČSAV a od té doby také řídí vydávání Patočkových děl. Od podzimu 1993 je spoluředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, jehož je Archiv Jana Patočky součástí.^[1]

Od jara 1990 byl rovněž vládním zmocněncem pro založení Středoevropské univerzity. Až do zrušení její pražské pobočky pracoval jako tajemník Pražské nadace pro Středoevropskou univerzitu.^[1]

• 1990: Cena ČSAV
• 1997: Pamětní medaile Jana Patočky^[2]
• 2008: Čestný doktorát Univerzity Karlovy
• 2020: Titul emeritního vědeckého pracovníka AV ČR^[3]
• 2020: Cena VIZE 97^[4]

• Úsilí rozumět. Filosofické klopýtání od Patočky k Platónovi (sborník studií), Praha (Vize 97) 2020
• Příběhy slavných vil renesančního Říma (s J. Máchalovou), Praha (Filosofia) 2019

• Archivní soubor prací Jana Patočky (samizdat, 1977–1989, 27 sv.)
• Sebrané spisy Jana Patočky (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, Praha 1996–dosud, 19 sv.)

• M. Heidegger: Co je metafyzika, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 1993
• M. Heidegger: Konec filosofie a úkol myšlení, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 1993
• M. Heidegger: Básnicky bydlí člověk, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 1993
• M. Heidegger: Bytí a čas, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 1996
• M. Heidegger: Aristotelova Metafyzika IX,1–3, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 2001
• M. Heidegger: Anaximandrův výrok, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 2012
• M. Heidegger: Původ uměleckého díla, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 2016
• M. Heidegger: Nač básníci?, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 2017
• M. Heidegger: Hegelovo pojetí zkušenosti, Praha (ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ) 2019

• Ivan Chvatík na portálu Paměť národa
• Ivan Chvatík v internetovém Slovníku českých filosofů
• "Nevypouštět zdánlivě učenou mlhu". Rozhovor na webu Reportér