Ivan Dodig

Ivan Dodig
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina (2004–2008)
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (2008–)
Datum narození2. ledna 1985 (38 let)[1]
Místo narozeníMeđugorje, SFRJ[1]
BydlištěMeđugorje, Bosna a Hercegovina[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost81 kg[1]
Profesionál od2004[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek9 442 215 USD
Dvouhra
Poměr zápasů118–140
Tituly1 ATP, 5 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění29. místo (7. října 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledon4. kolo (2013)
US Open3. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů398–269
Tituly24 ATP, 6 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění2. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2021)
French Openvítěz (2015, 2023)
Wimbledonfinále (2013)
US Opensemifinále (2013, 2014, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůfinále (2014)
Olympijské hryStříbrná olympijská medaile stříbro (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2022)
French Openvítěz (2018, 2019)
Wimbledonvítěz (2019)
US Opensemifinále (2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231004a4. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro2020 Tokiočtyřhra mužů

Ivan Dodig (* 2. ledna 1985 Međugorje, Jugoslávie) je chorvatský profesionální tenista, který v letech 2004–2008 reprezentoval rodnou Bosnu a Hercegovinu. Na grandslamu zvítězil ve třech mužských a čtyřech smíšených čtyřhrách. French Open 2015 ovládl s Marcelem Melem, Australian Open 2021 po boku Filipa Poláška a French Open 2023 v páru s Austinem Krajickem. V mixu přidal triumfy s Latishou Chanovou na French Open 2018 i 2019[2] a ve Wimbledonu 2019. Australian Open 2022 vyhrál s Kristinou Mladenovicovou.

Ve čtyřhře Letních olympijských her 2020 v Tokiu vybojoval stříbrnou medaili s Marinem Čilićem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a dvacet čtyři deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a patnáct ve dvouhře.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v říjnu 2013 na 29. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 2. místě. Trénuje ho Mladen Dodig. Dříve tuto roli plnil Čech Martin Štěpánek, který jej vedl od září 2010.[4][1]

Tenisová kariéra

Týmové soutěže

V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2002 jako 17letý utkáním základní skupiny zóny Evropy a Afriky proti Andoře, v němž vyhrál s Igorem Racicem čtyřhru proti dvojici Joan Jimenez-Guerra a Jean-Baptiste Poux-Gautier. Bosna a Hercegovina prohrála v sérii 1:2 na zápasy.[5]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval poprvé v roce 2010 utkáním 1. kola světová skupiny proti Ekvádoru, když už za rozhodnutého stavu vyhrál dvouhru proti Ivánu Endarovi. Chorvati postoupili po vítězství 5:0 na zápasy. V roce 2016 byl součástí výběru, který prohrál finále s Argentinou 2:3 na zápasy. V Davis Cup 2018 získal trofej po rozhodující výhře Chorvatů nad Francií. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k třiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–13 ve dvouhře a 14–19 ve čtyřhře.[5]

Chorvatsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012Londýně, kde v mužské dvouhře nestačil v 1. kole ve dvou setech na pozdějšího bronzového medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny.[6] Lépe se mu dařilo ve čtyřhře, kde společně s Marinem Čilićem postoupil až do čtvrtfinále, v němž nestačili na španělský pár David Ferrer a Feliciano López.[6] Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu hraných během léta 2021. Opět s Čilićem zasáhl do deblové soutěže, v níž získali stříbrné medaile. Ve finále podlehli nejvýše nasazeným krajanům Nikolovi Mektićovi s Matem Pavićem. Ze smíšené soutěže odešel po boku Dariji Jurakové poražen v úvodním kole od pozdějších olympijských vítězů Pavljučenkovové s Rubljovem, až ztraceným supertiebreakem v poměru míčů 9–11.

Individuální kariéra

Na nejvyšší grandslamové úrovni ve dvouhře došel do osmifinále Wimbledonu 2013, kde však podlehl ve čtyřech setech Davidu Ferrerovi ze Španělska.

V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Brazilcem Marcelem Melem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili BobMike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam. Grandslamovou trofej vybojoval s Melem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas dovedli do vítězného konce.[7]

V létě 2019 se jeho stabilním spoluhráčem stal Slovák Filip Polášek. Na červnovém Antalya Open 2019 skončili jako poražení finalisté.[8] Navazující Wimbledon 2019 znamenal postup do semifinále, v němž podlehli Francouzům Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Pátý deblový masters si pak po boku slovenského partnera odvezl ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.[9] V říjnu triumfovali na pekingském China Open 2019, když v boji o titul zdolali polsko-brazilské turnajové dvojky obhajující trofej Łukasze Kubota s Marcelem Melem po dvousetovém průběhu. Jako pár odehráli sedmý turnaj a po skončení jejich celková zápasová bilance činila 18–5.[10] Semifinále na Rolex Paris Masters 2019 v Paříží jej pak na počátku listopadu vrátilo do první světové desítky ve čtyřhře.[1]

Osobní život

Narodil se v Međugorje, v městě ležícím v západní Hercegovině, otci Tomislavovi a matce Davorce. Má dva bratry Zeljka a Mladena, kteří jsou oba tenisovými trenéry. Tenis začal hrát v osmi letech. Podle vlastního vyjádření preferuje tvrdý povrch a z úderů servis. Dne 16. listopadu 2013 se oženil s Majou Ćubelovou a v červnu 2014 se páru narodil syn Peter Dodig. Hovoří chorvatsky a anglicky.[1]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 5 (3–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2013WimbledontrávaBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz2015French OpenantukaBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Vítěz2021Australian OpentvrdýSlovensko Filip PolášekUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 6–4
Finalista2022French OpenantukaUSA Austin KrajicekSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6
Vítěz2023French Open (2)antukaUSA Austin KrajicekBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–3, 6–1

Smíšená čtyřhra: 6 (4–2)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2016French OpenantukaIndie Sania MirzaováŠvýcarsko Martina Hingisová
Indie Leander Paes
6–4, 4–6, [8–10]
Finalista2017Australian OpentvrdýIndie Sania MirzaováUSA Abigail Spearsová
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
2–6, 4–6
Finalista2011Australian OpentvrdýAustrálie Paul HanleySlovinsko Katarina Srebotniková
Kanada Daniel Nestor
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz2018French OpenantukaČínská Tchaj-pej Latisha ChanKanada Gabriela Dabrowská
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 6–7(5–7), [10–8]
Vítěz2019French OpenantukaČínská Tchaj-pej Latisha ChanKanada Gabriela Dabrowská
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 7–6(7–5)
Vítěz2019WimbledontrávaČínská Tchaj-pej Latisha ChanLotyšsko Jeļena Ostapenková
Švédsko Robert Lindstedt
6–2, 6–3
Vítěz2022Australian OpentvrdýFrancie Kristina MladenovicováAustrálie Jaimee Fourlisová
Austrálie Jason Kubler
6–3, 6–4

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 stříbro)

Stavrokmísto konánípovrchspoluhráčsoupeřivýsledek
Stříbro2020Tokio, JaponskotvrdýChorvatsko Marin ČilićChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–3, [7–10]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (3–2 Č)
Olympijské hry (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (6–6 Č)
ATP Tour 500 (9–5 Č)
ATP Tour 250 (1–1 D; 6–12 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.6. února 2011Záhřeb, Chorvatskotvrdý (h)Německo Michael Berrer6–3, 6–4
Finalista1.18. června 2011s-Hertogenbosch, NizozemskotrávaRusko Dmitrij Tursunov3–6, 2–6

Čtyřhra: 51 (24–27)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.5. února 2012Záhřeb, Chorvatskotvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićKypr Marcos Baghdatis
Rusko Michail Južnyj
2–6, 2–6
Finalista2.26. února 2012Memphis, Spojené státytvrdý (h)Brazílie Marcelo MeloBělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
6–4, 5–7, [7–10]
Finalista3.10. února 2013Záhřeb, Chorvatskotvrdý (h)Chorvatsko Mate PavićRakousko Julian Knowle
Slovensko Filip Polášek
3–6, 3–6
Finalista4.6. července 2013Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz1.13. října 2013Šanghaj, ČLRtvrdýBrazílie Marcelo MeloŠpanělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2]
Finalista5.20. dubna 2014Monte Carlo, MonakoantukaBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista6.10. srpna 2014Toronto, KanadatvrdýBrazílie Marcelo MeloRakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 3–6
Finalista7.5. října 2014Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Marcelo MeloFrancie Pierre-Hugues Herbert
Polsko Michał Przysiężny
3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Finalista8.16. listopadu 2014Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)Brazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz2.1. března 2015Acapulco, MexikotvrdýBrazílie Marcelo MeloPolsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
7–6(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz3.6. června 2015French Open, Paříž, FrancieantukaBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Finalista9.8. srpna 2015Washington, D.C., Spojené státytvrdýBrazílie Marcelo MeloUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 2–6
Vítěz4.8. listopadu 2015Paříž, Francietvrdý (h)Brazílie Marcelo MeloKanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista10.25. června 2016Nottingham, Spojené královstvítrávaBrazílie Marcelo MeloSpojené království Dominic Inglot
Kanada Daniel Nestor
5–7, 6–7(4–7)
Vítěz5.31. července 2016Toronto, KanadatvrdýBrazílie Marcelo MeloSpojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–4
Vítěz6.21. srpna 2016Cincinnati, Spojené státytvrdýBrazílie Marcelo MeloNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz7.19. února 2017Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersNizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–5), 6–3
Finalista11.21. května 2017Řím, ItálieantukaŠpanělsko Marcel GranollersFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 4–6, [3–10]
Vítěz8.30. července 2017Hamburk, NěmeckoantukaChorvatsko Mate PavićUruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marc López
6–3, 6–4
Finalista12.13. srpna 2017Montréal, KanadatvrdýIndie Rohan BopannaFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–3, [6–10]
Vítěz9.29. října 2017Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersFrancie Fabrice Martin
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 7–6(8–6)
Finalista13.5. listopadu 2017Paříž, Francietvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(3–7), 6–3, [6–10]
Vítěz10.6. května 2018Mnichov, NěmeckoantukaUSA Rajeev RamChorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
6–3, 7–5
Finalista14.26. května 2018Ženeva, ŠvýcarskoantukaUSA Rajeev RamRakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(3–7), [9–11]
Vítěz11.30. září 2018Čcheng-tu, ČLRtvrdýChorvatsko Mate PavićUSA Austin Krajicek
Indie Džívan Nedunčežijan
6–2, 6–4
Vítěz12.10. února 2019Montpellier, Francietvrdý (h)Francie Édouard Roger-VasselinFrancie Benjamin Bonzi
Francie Antoine Hoang
6–4, 6–3
Vítěz13.25. května 2019Lyon, FrancieantukaFrancie Édouard Roger-VasselinSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–4, 6–3
Finalista15.26. května 2018Antalya, TureckotrávaSlovensko Filip PolášekIzrael Jonatan Erlich
Nový Zéland Artem Sitak
3–6, 4–6
Vítěz14.18. srpna 2019Cincinnati, Spojené státytvrdýSlovensko Filip PolášekKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
4–6, 6–4, [10–6]
Vítěz15.6. října 2019Peking, ČínatvrdýSlovensko Filip PolášekPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 7–6(7−4)
Finalista16.leden 2020Adelaide, AustrálietvrdýSlovensko Filip PolášekArgentina Máximo González
Francie Fabrice Martin
6–7(12–14), 3–6
Finalista17.27. září 2019Hamburk, NěmeckoantukaChorvatsko Mate PavićAustrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 4–6
Finalista18.12. ledna 2021Antalya, TureckotvrdýSlovensko Filip PolášekChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
2–6, 4–6
Vítěz16.21. února 2021Australian Open, Melbourne, AustrálietvrdýSlovensko Filip PolášekUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–3, 6–4
Finalista19.30. července 2021LOH – Tokio, JaponskotvrdýChorvatsko Marin ČilićChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 6–3, [7–10]
Finalista20.srpen 2021Winston-Salem, Spojené státytvrdýUSA Austin KrajicekSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–5), 5–7, [6–10]
Finalista21.leden 2022Adelaide, AustrálietvrdýBrazílie Marcelo MeloIndie Rohan Bopanna
Indie Ramkumar Ramanathan
6–7(6–8), 1–6
Vítěz17.květen 2022Lyon, Francie (2)antukaUSA Austin KrajicekArgentina Máximo González
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 6–4
Finalista22.4. června 2022French Open, Paříž, FrancieantukaUSA Austin KrajicekSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6
Finalista23.7. srpna 2022Washington, D.C., Spojené státytvrdýUSA Austin KrajicekAustrálie Nick Kyrgios
USA Jack Sock
5–7, 4–6
Finalista24.říjen 2022Florencie, Itálietvrdý (h)USA Austin KrajicekFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(4–7), 3–6
Vítěz18.říjen 2022Neapol, ItálietvrdýUSA Austin KrajicekAustrálie Matthew Ebden
Austrálie John Peers
6–3, 1–6, [10–8]
Vítěz19.říjen 2022Basilej, Švýcarskotvrdý (h)USA Austin KrajicekFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–4, 7–6(7–5)
Finalista25.listopad 2022Paříž, Francietvrdý (h)USA Austin KrajicekNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(5–7), 4–6
Finalista26.leden 2023Adelaide, AustrálietvrdýUSA Austin KrajicekSalvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
bez boje
Vítěz20.únor 2023Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)USA Austin KrajicekIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
7–6(7–5), 2–6, [12–10]
Vítěz21.duben 2023Monte-Carlo, MonakoantukaUSA Austin KrajicekMonako Romain Arneodo
Rakousko Sam Weissborn
6–0, 4–6, [14–12]
Vítěz22.11. června 2023French Open, Paříž, Francie (2)antukaUSA Austin KrajicekBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–3, 6–1
Vítěz23.25. června 2023Queen's Club, Londýn, Spojené královstvítrávaUSA Austin KrajicekUSA Taylor Fritz
Česko Jiří Lehečka
6–4, 6–7(5–7), [10–3]
Finalista27.30. června 2023Eastbourne, Spojené královstvítrávaUSA Austin KrajicekChorvatsko Nikola Mektić
USA Mate Pavić
4–6, 2–6
Vítěz24.4. října 2023Peking, Čína (2)tvrdýUSA Austin KrajicekNizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski
6–7(12–14), 6–3, [10–5]

Tituly na challengerech ATP a Futures

Legenda (dvouhra)
ATP Challenger Tour (5)
ITF Futures (3)

Dvouhra (8)

č.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
1.4. června 2006Prijedor, Bosna a HercegovinaantukaČesko Adam Vejmělka6–3, 6–2
2.14. října 2006Lagos, NigérietvrdýUkrajina Illja Marčenko6–3, 6–4
3.5. října 2008Mostar, Bosna a HercegovinaantukaLotyšsko Deniss Pavlovs6–3, 6–2
4.29. března 2009Sarajevo, Bosna a Hercegovinatvrdý (h)Německo Dominik Meffert6–4, 6–3
5.7. listopadu 2010Astana, Kazachstántvrdý (h)Rusko Igor Kunicyn6–4, 6–3
613. září 2015Saint-Rémy-de-Provence, FrancietvrdýNěmecko Nils Langer6–3, 6–2
7.25. října 2015Brest, Francietvrdý (h)Francie Benoît Paire7–5, 6–1
8.29. listopadu 2015Andria, Itálietvrdý (h)Německo Michael Berrer6–2, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Dodig na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Ivan Dodig na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230921a21. září 2023
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. 
  3. Ivan Dodig na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231004a4. října 2023
  4. pva. Martin Štěpánek: Z dříče Dodiga dělá hvězdu. TenisPortal.cz [online]. 2011-07-27 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  5. a b Ivan Dodig na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230921a21. září 2023
  6. a b Ivan Dodig Bio, Stats, and Results [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-01. (anglicky) 
  7. POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. 
  8. Erlich/Sitak Lift Antalya Doubles Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Slovák Polášek slaví nejcennější titul. S Dodigem vyhráli Masters v Cincinnati [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-18 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  10. Polasek/Dodig Capture Beijing Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-10-06 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20231002a2. října 2023
Poř.tenistabodyposun
1.Srbsko Novak Djoković (SRB)11 545
2.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 715
3. Daniil Medveděv7 490
4.Itálie Jannik Sinner (ITA)4 910 3
5.Dánsko Holger Rune (DEN)4 640 1
6.Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE)4 615 1
7. Andrej Rubljov4 550 1
8.USA Taylor Fritz (USA)3 865
9.Norsko Casper Ruud (NOR)3 605
10.Německo Alexander Zverev (GER)3 450
Ženská dvouhra20231002a2. října 2023
Poř.tenistkabodyposun
1. Aryna Sabalenková9 266
2.Polsko Iga Świąteková (POL)8 195
3.USA Coco Gauffová (USA)6 165
4.USA Jessica Pegulaová (USA)5 955
5.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)5 665
6.Řecko Maria Sakkariová (GRE)4 365
7.Tunisko Ons Džabúrová (TUN)4 145
8.Česko Markéta Vondroušová (CZE)3 830
9.Česko Karolína Muchová (CZE)3 178
10.Francie Caroline Garciaová (FRA)3 335
Mužská čtyřhra20231002a2. října 2023
Poř.tenistabodyposun
1.USA Austin Krajicek (USA)8 810
2.Chorvatsko Ivan Dodig (CRO)7 650
3.Spojené království Neal Skupski (GBR)7 160
4.Nizozemsko Wesley Koolhof (NED)7 100
5.USA Rajeev Ram (USA)5 597
6.Spojené království Joe Salisbury (GBR)5 552
7.Indie Rohan Bopanna (IND)5 210
8.Austrálie Matthew Ebden (AUS)5 210
9.Argentina Andrés Molteni (ARG)4 705
10.Francie Édouard Roger-Vasselin (FRA)4 570 1
Ženská čtyřhra20231002a2. října 2023
Poř.tenistkabodyposun
1.Belgie Elise Mertensová (BEL)6 690
2.Austrálie Storm Hunterová (AUS)6 205
3.Česko Kateřina Siniaková (CZE)6 085
4.USA Coco Gauffová (USA)6 035
USA Jessica Pegulaová (USA)6 035
6.Česko Barbora Krejčíková (CZE)5 585
7.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)5 231
8.USA Taylor Townsendová (USA)5 180
9.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)4 785
10.Brazílie Luisa Stefaniová (BRA)4 540

Média použitá na této stránce

Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“