Ivan Foustka

Ivan Foustka
Narození7. dubna 1928
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. února 1994 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, herec, novinář, autor sci-fi a publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivan Foustka (7. dubna 1928, Praha – 2. února 1994 Praha[1]) byl český spisovatel, novinář a herec.[2]

Životopis

V Praze-Dejvicích vystudoval reálné gymnázium. Pak začal pracovat jako novinář, nejdříve v nakladatelství Mladá fronta, pak v časopise Československá televize, který vyměnil na dlouhá léta (do roku 1988, do svých 60 let) za práci v týdeníku Československý rozhlas. Pro rozhlas pracoval i v důchodu externě.[3]

Mimo svou profesní novinářskou dráhu se věnoval i divadlu. V letech 1949–1950 hrál v Teplicích a je známá jeho vedlejší role ve zfilmované inscenaci Poslední růže od Casanovy v roce 1966.

Literární dílo

Za svůj život napsal celkem 8 knih, z toho tři knihy jsou řazeny do žánru sci-fi. Začal ovšem napřed povídkami, prvotinou byla roku 1948 v Národním osvobození vydaná povídka Pokus profesora Fiorsena. Povídky psal až do sklonku svého života a na některých se podílela i Jana Matoušková.[4]

Větší práce začal uveřejňovat v roce 1964, první byl soubor čtyř SF povídek pod názvem Planeta přeludů, které mu vydalo knižně SNDK. O rok později mu Naše vojsko vydalo napínavý SF román Vzpoura proti času a v roce 1968 mu vyšel tiskem satirický SF román Výlet k pánubohu.

Mezi detektivky se řadí titul A tam je konec světa, na sklonku života vytvořil vydanou historickou baladu o Falkeštejnovi.

Společně s Waldemarem Matuškou sepsal pro nakladatelství Olympia dvě knihy jeho biografických vzpomínek: Svět má 24 hodiny a To všecko vodnes čas…

Seznam knih

  • 1964 – Planeta přeludů – sbírka 4 science fiction povídek pro děti; SNDK
  • 1965 – Vzpoura proti času – dobrodružná sci-fi; Naše vojsko[5]
  • 1968 – Výlet k Pánubohu – patrný odklon od vědeckofantastického žánru, více parodie
  • 1970 – To všecko vodnes čas – životopis Waldemara Matušky; Olympia
  • 1970 – Prisonniers des robots - překlad do francouzštiny Ludvík Vlk a Alain Chany; autor psán I. Foutska; Paris
  • 1981 – A tam je konec světa
  • 1982 – Svět má 24 hodiny - (o Waldemaru Matuškovi); Olympia
  • 1986 – Romance o dvou bezvýznamných; jihočeské nakladatelství České Budějovice
  • 1994 – Balada o posledním Falkenštejnovi; Melantrich

Odkazy

Reference

  1. ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Foustka, Ivan, 1928-1994
  2. ↑ NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Ivan Foustka, s. 242. 
  3. ↑ Ivan Adamovič. Slovník Českých SF autorů. Ikarie. Únor 1991, čís. 2, s. 59. ISSN 1210-6798. 
  4. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Foustka, Ivan, s. 70. 
  5. ↑ Katalog olomoucké knihovny

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph