Ivan Gundulić

Ivan Gundulić
De Gondola.jpg
Narození8. ledna 1589
Dubrovník
Úmrtí8. prosince 1638
Dubrovník
PseudonymDžívo Gundulić
Povoláníbásník, spisovatel, soudce a dramatik
Tématapoezie a drama
Významná dílaOsman
DětiFran Đivo Gundulić
Šiško Gundulić
PříbuzníMarija Gondula[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Dživo Franov Gundulić (italsky: Giovanni Francesco Gondola; 8. ledna 1589 Dubrovník8. prosince 1638 Dubrovník) je jedním z nejslavnějších chorvatských barokních básníků.[2] Byl ovlivněn italskou pozdně renesanční lyrikou (Torquato Tasso). Jeho nejslavnější dílo je epos Osman.

Život

Ivan Gundulić se narodil v Dubrovníku do šlechtické rodiny Gondola jako syn Francesca di Francesco Gunduliće, dubrovnického senátora a diplomata, který zastupoval republiku nejprve u osmanského dvora a později i u papežského stolce (za pontifikátu papeže Řehoře XIII.). V mládí se Ivanovi dostalo vynikajícího vzdělání a po studiu římského práva zastával několik úřadů ve Velké radě Republiky Dubrovník.

Ve svých třiceti letech se oženil s Nicoletou Sorkočevićovou, se kterou se mu narodili tři synové, Frano (Francesco), Matheo (Mato) a Šiško (Segismondo), a dvě dcery, Maria (Mara) Gondola a Dziva (Giovanna). Frano Đivo Gundulić se později dal na vojenskou dráhu a bojoval mimo jiné jak ve vojsku Albrechta z Valdštejna, tak při osvobozování Vídně r. 1683.

Dílo

Gundulić zpočátku psal nebo přepracovával veselé pastýřské hry se zpěvy, převážně na základě italských překladů: Diana, Galatea, Milované obětiště, Armida, Ceres, Únos Proserpiny, Kleopatra, Adonis, Ariadna aj. Tyto hry se s úspěchem hrály v Dubrovníku již roku 1615. Jen čtyři se zachovaly v rukopisech.

Dubravka

Dubravka je mytologicko-pastorální hra z roku 1628, nejslavnější, kterou kdy Gundulić napsal. Hra oslavuje nejenom Dubrovnickou republiku, ale má i tradiční pastorální námět, kde se střetávají morální a citové protiklady: svoboda/otroctví, krása/ošklivost, pravda/lež. Dubravka je dnes považována za jedno ze základních děl chorvatské literatury.

Pomník Ivana Gunduliće v Dubrovníku

Osman

Osman je hrdinský epos, který je nejslavnějším dílem starší chorvatské literatury. Děj je zasazen do Gundulićovy současnosti, tedy do doby polsko-turecké války (1620–1621). Hlavní epická linka (historická porážka Osmanů v boji proti Polsko-litevskému soustátí, následná vzpoura janičářů a poprava mladého sultána) se prolíná s lyrickým popisem krajin, kterými hrdinové eposu projíždějí (cesta Kazlara Agy po Malé Asii, Řecku a Srbsku, jejímž účelem je shromažďovat dívky pro sultánův harém; cesta velvyslance Ali paši do Polska přes Bulharsko, Srbsko a Moldávii) i s tématem křesťansko-mytologickým (scéna v křesťanském podsvětí, Luciferův plán zmařit Vladislavovy triumfy).

Gundulić, Ivan. Osman (1826)

Ocenění

Portrét Ivana Gunduliće je vyobrazen na chorvatské bankovce s hodnotou 50 kuna.

Odkazy

Reference

  1. Nenad Vekarić: Vlastela grada Dubrovnika. Sv. 5, odabrane biografije: (E-Pe). Záhřeb, Dubrovník. 2014. ISBN 978-953-154-942-4.
  2. Yale University - Slavic Literature

Literatura

  • Ivo Banac: The place of Gundulić in modern Croat national ideologies. In: Most - časopis za međunarodne književne veze / The bridge - Croatian journal of international literary relations. Jg. 1990, H. 1-2, S. 53-71.
  • Dunja Fališevac (Hrsg.): Hrvatski književni barok. Zagreb 1991
  • Pavao Pavličić: Studije o Osmanu. Zagreb 1996. ISBN 953-17-5045-9
  • Zdenko Zlatar: The Slavic epic: Gundulić’s Osman. New York: Peter Lang, 1995 (Balkan studies 4) ISBN 0-8204-2380-7

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Gundulic Dubrovnik.jpg
Denkmal für Ivan Gundulić in Ragusa (historischer deutscher und italienischer Name der kroatischen Stadt Dubrovnik)
Ivan Gundulic Osman.jpg
Cover of Osman from 1826., written by Ivan Gundulić
De Gondola.jpg
Ivan Gundulić, the most prominent Croatian Baroque poet from the Republic of Ragusa; archivo de dominio público, autor fallecio mas de 100 años