Ivan Hlinka

Ivan Hlinka
Osobní informace
Datum narození26. ledna 1950
Místo narozeníMost,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí16. srpna 2004 (ve věku 54 let)
Místo úmrtíKarlovy Vary,
ČeskoČesko Česko
StátČeskoslovensko
Výška186 cm
Hmotnost84 kg
PřezdívkaDlouhej, Šéf
Manžel(ka)Liběna Hlinková (1998–2004)[1]
DětiIvan Hlinka
RodičeJosef Hlinka[2]
PříbuzníJosef Ulrych (švagr)
Klubové informace
Aktivní roky1966–1987
Číslo21, 14
Pozicecentr
KlubyHC Litvínov
HK Dukla Trenčín
Vancouver Canucks
EV Zug
Draft NHLV roce 1981 jako součást speciálního draftu československých hráčů. celkově
týmem Winnipeg Jets
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro1976 InnsbruckČSSR
bronz1972 SapporoČSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronzMS 1970ČSSR
stříbroMS 1971ČSSR
zlatoMS 1972ČSSR
bronzMS 1973ČSSR
stříbroMS 1974ČSSR
stříbroMS 1975ČSSR
zlatoMS 1976ČSSR
zlatoMS 1977ČSSR
stříbroMS 1978ČSSR
stříbroMS 1979ČSSR
bronzMS 1981ČSSR
bronzMS 1992ČSFR – trenér
bronzMS 1993Česko – trenér
bronzMS 1997Česko – trenér
bronzMS 1998Česko – trenér
zlatoMS 1999Česko – trenér
Kanadský pohár
fináleKP 1976ČSSR
Stanley Cup
finále1981/1982Vancouver Canucks

Ivan Hlinka (26. ledna 1950 Most16. srpna 2004 Karlovy Vary), přezdívaný „Šéf“,[3] byl československý hokejový útočník a později trenér, jedna z největších osobností historie českého a československého hokeje.

Hráčská kariéra

Hokejovou kariéru začal v šesti letech, kdy se stal členem mládežnického týmu Litvínova. Do československé hokejové ligy vstoupil v 16 letech rovněž za litvínovský klub. Ve dvaceti letech se stal kapitánem litvínovského hokejového týmu a ve stejném věku také začal hrát za národní reprezentaci. S československým týmem získal celkem tři tituly mistrů světa: v roce 1972 na šampionátu v Praze, v roce 1976 v polských Katovicích a v roce 1977 v rakouské Vídni. Celkem odehrál na světových šampionátech jedenáct turnajů a zúčastnil se dvou zimních olympijských her: v roce 1972 v japonském Sapporu pomohl vybojovat bronz a v roce 1976 v rakouském Innsbrucku získal stříbro. V letech 1977–1980 byl kapitánem reprezentace, v roce 1978 získal Zlatou hokejku. Za reprezentaci se zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a vstřelil 347 gólů. Celkovým počtem gólů v lize a reprezentaci je na 5. místě v Klubu hokejových střelců deníku Sport.

V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 působil v týmu Vancouver Canucks. Tehdy se vrátil do Evropy a v letech 1983–1985 hrál ve švýcarském týmu EV Zug. Po návratu do Československa ukončil aktivní sportovní kariéru v roce 1987 v Litvínově.

Ocenění

Trenérská kariéra

Od roku 1986 působil jako trenér, nejprve v domovském Litvínově, později v německém Freiburgu.

Koučem československé reprezentace se stal v roce 1991 a pod jeho vedením získal národní tým v následujícím roce bronzové medaile na olympiádě i na mistrovství světa. O rok později přivedl ke stejnému úspěchu na mistrovství světa českou hokejovou reprezentaci. V roce 1994, po dvou neúspěšných turnajích, reprezentaci opustil a odešel do Itálie (národní tým v tomto roce na světovém mistrovství spadl na sedmé místo).

V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství ve Finsku bronzovou medaili. Jeho největší úspěch přišel následujícího roku, kdy na olympiádě v roce 1998 v japonském Naganu získal jím vedený národní tým historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy III. stupně.[4]

V únoru 2000 opustil místo trenéra české reprezentace, odešel do NHL a na konci sezóny se stal hlavním koučem týmu Pittsburgh Penguins – prvním Evropanem v této funkci.[5] Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku ročníku 2001/2002. V letech 2001–2002 následně působil jako generální manažer českého národního týmu. Po olympiádě v Salt Lake City trénoval jednu sezónu ruský tým Avangard Omsk.

Mezinárodní federace ledního hokeje ho v roce 2002 uvedla do Síně slávy. V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize Hokej v srdci – Srdce v hokeji.

Potřetí se hlavním trenérem národního týmu stal v květnu 2004, kdy podepsal dvouletou smlouvu.[6] Ještě před první reprezentační akcí následující sezóny, kterou byl Světový pohár, ale v srpnu 2004 zahynul na následky autonehody v Karlových Varech.[7]

Reprezentační výsledky

  • 1992: 16. ZOH – (Albertville) (Francie) – 3. místo
  • 1992: 56. MS 1992 (Praha, Bratislava) (ČSSR) – 3. místo
  • 1993: 57. MS 1993 (Dortmund, Mnichov) (SRN) – 3. místo
  • 1994: 17. ZOH – (Lillehammer) (Norsko) – 5. místo
  • 1994: 58. MS 1994 (Canazei, Bolzano, Milano) (Itálie ) – 7. místo (po MS 1994 rezignoval na trenérskou funkci, v březnu roku 1997 se do funkce vrátil)
  • 1997: 61. MS 1997 (Helsinki, Tampere) (Finsko ) – 3. místo
  • 1998: 18. ZOH (Nagano) (Japonsko ) – 1. místo
  • 1998: 62. MS 1998 (Curych, Basilej) (Švýcarsko ) – 3. místo
  • 1999: 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) (Norsko ) – 1. místo
  • 2000: Odešel do NHL – 7. února 2000 podepsal smlouvu s Pittsburgh Penguins. Do konce sezóny 1999/2000 působil jen jako pomocník hlavního kouče Herba Brookse, od 28. června 2000 působil jako hlavní trenér.
  • 2001: Na začátku sezóny 2001/2002 byl odvolán z funkce hlavního trenéra Pittsburghu kvůli špatným výsledkům týmu.
  • 2002: V sezóně 2002/2003 působil jako hlavní kouč klubu Avangard Omsk.

Osobní život

Hrob Ivana Hlinky na Olšanských hřbitovech

Narozen v Mostě, žil s rodinou nejprve v Louce u Litvínova a od svých 10 let přímo v Litvínově.[8] Absolvoval průmyslovku, následně vystudoval ekonomii v Praze na VŠE[7] a současně i obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.[zdroj?!] Z prvního manželství měl syna Ivana,[9] druhou manželku Liběnu si vzal v roce 1998.[10]

Zemřel 16. srpna 2004 v karlovarské nemocnici, kam byl převezen po autonehodě s nákladním vozem na silnici I/6 mezi Karlovými Vary a Olšovými Vraty.[7] Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.[11] Ještě toho roku byl po něm pojmenován litvínovský zimní stadion.[12]

Prvenství

Klubová statistika

SezónaKlubSoutěž Základní část Play off
Z G A B TM ZGABTM
1966–67TJ CHZ LitvínovČSHL14404
1967–68TJ CHZ LitvínovČSHL32151429
1968–69TJ CHZ LitvínovČSHL36211738
1969–70TJ CHZ LitvínovČSHL3317173420
1970–71TJ CHZ LitvínovČSHL36201838
1971–72TJ CHZ LitvínovČSHL36312354
1972–73TJ CHZ LitvínovČSHL36241135
1973–74TJ CHZ LitvínovČSHL42272754
1974–75TJ CHZ LitvínovČSHL44364278
1975–76TJ CHZ LitvínovČSHL302518436
1976–77TJ CHZ LitvínovČSHL43392362
1977–78TJ CHZ LitvínovČSHL4332397130
1978–79TJ CHZ LitvínovČSHL2315173214
1978–79ASVŠ Dukla TrenčínČSHL82350
1979–80TJ CHZ LitvínovČSHL331416308
1980–81TJ CHZ LitvínovČSHL4021315238
1981–82Vancouver CanucksNHL7223376016122684
1982–83Vancouver CanucksNHL651944631241454
1983–84EV ZugNLB41464389
1984–85EV ZugNLB39304373
1986–87TJ CHZ LitvínovČSHL9391212
Celkem v ČSHL532346325671
Celkem v NHL13742811232816310138

Reprezentace

  
RokTýmSoutěžZGABTM
1970ČeskoslovenskoMS40002
1971ČeskoslovenskoMS104262
1972ČeskoslovenskoOH65382
1972ČeskoslovenskoMS52350
1973ČeskoslovenskoMS82130
1974ČeskoslovenskoMS1094132
1975ČeskoslovenskoMS62462
1976ČeskoslovenskoOH53367
1976ČeskoslovenskoMS1078154
1976ČeskoslovenskoKP722412
1977ČeskoslovenskoMS1093125
1978ČeskoslovenskoMS10410144
1979ČeskoslovenskoMS83586
1981ČeskoslovenskoMS80330
Seniorská kariéra celkově107525110348

Odkazy

Reference

  1. iDNES.cz. 23. února 2009. Dostupné online. [cit. 2021-02-02]
  2. Dostupné online. [cit. 2023-04-17]
  3. GORDÍKOVÁ, Monika. Dnes uplynulo deset let od smrti legendárního Ivana Hlinky [online]. Mostecky.denik.cz, 2014-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  4. Seznam vyznamenaných [online]. Hrad.cz [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  5. Ivan Hlinka bude hlavním koučem Pittsburghu Penguins [online]. Hokej.cz, 2000-02-07 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-13. 
  6. Hlinka si vybral Rulíka s Weissmannem [online]. Idnes.cz, 2004-05-13 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  7. a b c Trenér Hlinka zemřel po autonehodě [online]. Idnes.cz, 2004-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  8. VIP sport: Ivan byl můj velkej brácha: Před 10 lety zemřel hokejový génius Hlinka!
  9. LANGR, Michael. Hlinkův syn dal tátovy dresy do dražby. Koupili je Reichel, Šlégr a Litvínov [online]. Idnes.cz, 2010-06-23 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  10. 13. komnata Liběny Hlinkové [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  11. KNAP, Karel. Ivan Hlinka má hrob v Praze, naproti V+W [online]. Idnes.cz, 2009-03-27 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  12. Před sedmi lety u Varů přišel Ivan Hlinka o život [online]. Denik.cz, 2011-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 226. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 468. 
  • NIKODÝM, Jiří; NOHEJL, Tomáš; VLČEK, Petr; ŽATKULIAK, Alois. Pan trenér. Úvod Jiří Kejval, předseda ČOV. Praha: Mladá fronta, 2017. 159 s. ISBN 978-80-204-4403-5. Kapitola Ivan Hlinka: Hlavně se z toho nepo..., s. 68–77. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Hlinka hrob.jpg
Autor: Přemysl Otakar, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Ivana Hlinky na Olšanských hřbitovech (2015)
Ivan Hlinka Panini 1979.jpg
Ivan Hlinka Panini 1979