Ivan Hlinka
| Ivan Hlinka | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 26. ledna 1950 |
| Místo narození | Most Československo |
| Datum úmrtí | 16. srpna 2004 (ve věku 54 let) |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary Česko |
| Stát | Československo |
| Výška | 186 cm |
| Hmotnost | 84 kg |
| Přezdívka | Dlouhej, Šéf |
| Manžel(ka) | Liběna Hlinková (1998–2004)[1] |
| Děti | Ivan Hlinka |
| Rodiče | Josef Hlinka[2] |
| Příbuzní | Josef Ulrych (švagr) |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1966–1987 |
| Číslo | 21, 14 |
| Pozice | centr |
| Kluby | HC Litvínov HK Dukla Trenčín Vancouver Canucks EV Zug |
| Draft NHL | V roce 1981 jako součást speciálního draftu československých hráčů. celkově týmem Winnipeg Jets |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| stříbro | 1976 Innsbruck | ČSSR |
| bronz | 1972 Sapporo | ČSSR |
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| bronz | MS 1970 | ČSSR |
| stříbro | MS 1971 | ČSSR |
| zlato | MS 1972 | ČSSR |
| bronz | MS 1973 | ČSSR |
| stříbro | MS 1974 | ČSSR |
| stříbro | MS 1975 | ČSSR |
| zlato | MS 1976 | ČSSR |
| zlato | MS 1977 | ČSSR |
| stříbro | MS 1978 | ČSSR |
| stříbro | MS 1979 | ČSSR |
| bronz | MS 1981 | ČSSR |
| bronz | MS 1992 | ČSFR – trenér |
| bronz | MS 1993 | Česko – trenér |
| bronz | MS 1997 | Česko – trenér |
| bronz | MS 1998 | Česko – trenér |
| zlato | MS 1999 | Česko – trenér |
| Kanadský pohár | ||
| finále | KP 1976 | ČSSR |
| Stanley Cup | ||
| finále | 1981/1982 | Vancouver Canucks |
Ivan Hlinka (26. ledna 1950 Most – 16. srpna 2004 Karlovy Vary), přezdívaný „Šéf“,[3] byl český hokejový útočník a později trenér, reprezentant Československa, jedna z největších osobností historie českého a československého hokeje.
Hráčská kariéra
Hokejovou kariéru začal v šesti letech, kdy se stal členem mládežnického týmu Litvínova. Do československé hokejové ligy vstoupil v 16 letech rovněž za litvínovský klub. Ve dvaceti letech se stal kapitánem litvínovského hokejového týmu a ve stejném věku také začal hrát za národní reprezentaci. S československým týmem získal celkem tři tituly mistrů světa: v roce 1972 na šampionátu v Praze, v roce 1976 v polských Katovicích a v roce 1977 v rakouské Vídni. Celkem odehrál na světových šampionátech jedenáct turnajů a zúčastnil se dvou zimních olympijských her: v roce 1972 v japonském Sapporu pomohl vybojovat bronz a v roce 1976 v rakouském Innsbrucku získal stříbro. V letech 1977–1980 byl kapitánem reprezentace, v roce 1978 získal Zlatou hokejku. Za reprezentaci se zúčastnil celkem 256 zápasů a zaznamenal 132 gólů, v československé lize odehrál 544 zápasů a vstřelil 347 gólů. Celkovým počtem gólů v lize a reprezentaci je na 5. místě v Klubu hokejových střelců deníku Sport.
V roce 1981 legálně opustil Československo a odešel hrát do zámořské NHL, kde až do roku 1983 působil v týmu Vancouver Canucks. Tehdy se vrátil do Evropy a v letech 1983–1985 hrál ve švýcarském týmu EV Zug. Po návratu do Československa ukončil aktivní sportovní kariéru v roce 1987 v Litvínově.
Ocenění
- člen Síně slávy IIHF (2002)
- člen Klubu hokejových střelců deníku Sport
- člen Síně slávy českého hokeje (2008)
- Nejlepší trenér ligy 1990/91
- Vítěz Zlaté hokejky 1978
- Nejlepší nahrávač ligy 1974/75, 77/78
- Nejproduktivnější hráč ligy 1974/75
Trenérská kariéra
Od roku 1986 působil jako trenér, nejprve v domovském Litvínově, později v německém Freiburgu.
Koučem československé reprezentace se stal v roce 1991 a pod jeho vedením získal národní tým v následujícím roce bronzové medaile na olympiádě i na mistrovství světa. O rok později přivedl ke stejnému úspěchu na mistrovství světa českou hokejovou reprezentaci. V roce 1994, po dvou neúspěšných turnajích, reprezentaci opustil a odešel do Itálie (národní tým v tomto roce na světovém mistrovství spadl na sedmé místo).
V roce 1997 se Hlinka k české reprezentaci vrátil a pod jeho vedením získal tým na mistrovství ve Finsku bronzovou medaili. Jeho největší úspěch přišel následujícího roku, kdy na olympiádě v roce 1998 v japonském Naganu získal jím vedený národní tým historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji. O rok později se čeští hokejisté stali i mistry světa. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy III. stupně.[4]
V únoru 2000 opustil místo trenéra české reprezentace, odešel do NHL a na konci sezóny se stal hlavním koučem týmu Pittsburgh Penguins – prvním Evropanem v této funkci.[5] Jeho angažmá zde skončilo po několika nepovedených zápasech na začátku ročníku 2001/2002. V letech 2001–2002 následně působil jako generální manažer českého národního týmu. Po olympiádě v Salt Lake City trénoval jednu sezónu ruský tým Avangard Omsk.
Mezinárodní federace ledního hokeje ho v roce 2002 uvedla do Síně slávy. V roce 2003 se podílel na dokumentu České televize Hokej v srdci – Srdce v hokeji.
Potřetí se hlavním trenérem národního týmu stal v květnu 2004, kdy podepsal dvouletou smlouvu.[6] Ještě před první reprezentační akcí následující sezóny, kterou byl Světový pohár, ale v srpnu 2004 zahynul na následky autonehody v Karlových Varech.[7]
Reprezentační výsledky
- 1992: 16. ZOH – (Albertville) (Francie) – 3. místo
- 1992: 56. MS 1992 (Praha, Bratislava) (ČSSR) – 3. místo
- 1993: 57. MS 1993 (Dortmund, Mnichov) (SRN) – 3. místo
- 1994: 17. ZOH – (Lillehammer) (Norsko) – 5. místo
- 1994: 58. MS 1994 (Canazei, Bolzano, Milano) (Itálie ) – 7. místo (po MS 1994 rezignoval na trenérskou funkci, v březnu roku 1997 se do funkce vrátil)
- 1997: 61. MS 1997 (Helsinki, Tampere) (Finsko ) – 3. místo
- 1998: 18. ZOH (Nagano) (Japonsko ) – 1. místo
- 1998: 62. MS 1998 (Curych, Basilej) (Švýcarsko ) – 3. místo
- 1999: 63. MS 1999 (Oslo, Hamar, Lillehammer) (Norsko ) – 1. místo
- 2000: Odešel do NHL – 7. února 2000 podepsal smlouvu s Pittsburgh Penguins. Do konce sezóny 1999/2000 působil jen jako pomocník hlavního kouče Herba Brookse, od 28. června 2000 působil jako hlavní trenér.
- 2001: Na začátku sezóny 2001/2002 byl odvolán z funkce hlavního trenéra Pittsburghu kvůli špatným výsledkům týmu.
- 2002: V sezóně 2002/2003 působil jako hlavní kouč klubu Avangard Omsk.
Osobní život
Narozen v Mostě, žil s rodinou nejprve v Louce u Litvínova a od svých 10 let přímo v Litvínově.[8] Absolvoval průmyslovku, následně vystudoval ekonomii v Praze na VŠE[7] a současně i obor trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.[zdroj?!] Z prvního manželství měl syna Ivana,[9] druhou manželku Liběnu si vzal v roce 1998.[10]
Zemřel 16. srpna 2004 v karlovarské nemocnici, kam byl převezen po autonehodě s nákladním vozem na silnici I/6 mezi Karlovými Vary a Olšovými Vraty.[7] Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.[11] Ještě toho roku byl po něm pojmenován litvínovský zimní stadion.[12]
Prvenství
- Debut v NHL – 6. října 1981 (Vancouver Canucks proti Colorado Rockies)
- První asistence v NHL – 8. října 1981 (Calgary Flames proti Vancouver Canucks)
- První gól v NHL – 9. října 1981 (Vancouver Canucks proti Edmonton Oilers, brankáři Andy Moog)
Klubová statistika
| Sezóna | Klub | Soutěž | Základní část | Play off | ||||||||||
| Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM | |||||
| 1966–67 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 14 | 4 | 0 | 4 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1967–68 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 32 | 15 | 14 | 29 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1968–69 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 21 | 17 | 38 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1969–70 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 33 | 17 | 17 | 34 | 20 | — | — | — | — | — | ||
| 1970–71 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 20 | 18 | 38 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1971–72 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 31 | 23 | 54 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1972–73 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 36 | 24 | 11 | 35 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1973–74 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 42 | 27 | 27 | 54 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1974–75 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 44 | 36 | 42 | 78 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1975–76 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 30 | 25 | 18 | 43 | 6 | — | — | — | — | — | ||
| 1976–77 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 43 | 39 | 23 | 62 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1977–78 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 43 | 32 | 39 | 71 | 30 | — | — | — | — | — | ||
| 1978–79 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 23 | 15 | 17 | 32 | 14 | — | — | — | — | — | ||
| 1978–79 | ASVŠ Dukla Trenčín | ČSHL | 8 | 2 | 3 | 5 | 0 | — | — | — | — | — | ||
| 1979–80 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 33 | 14 | 16 | 30 | 8 | — | — | — | — | — | ||
| 1980–81 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 40 | 21 | 31 | 52 | 38 | — | — | — | — | — | ||
| 1981–82 | Vancouver Canucks | NHL | 72 | 23 | 37 | 60 | 16 | 12 | 2 | 6 | 8 | 4 | ||
| 1982–83 | Vancouver Canucks | NHL | 65 | 19 | 44 | 63 | 12 | 4 | 1 | 4 | 5 | 4 | ||
| 1983–84 | EV Zug | NLB | 41 | 46 | 43 | 89 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1984–85 | EV Zug | NLB | 39 | 30 | 43 | 73 | — | — | — | — | — | — | ||
| 1986–87 | TJ CHZ Litvínov | ČSHL | 9 | 3 | 9 | 12 | 12 | — | — | — | — | — | ||
| Celkem v ČSHL | 532 | 346 | 325 | 671 | — | — | — | — | — | — | ||||
| Celkem v NHL | 137 | 42 | 81 | 123 | 28 | 16 | 3 | 10 | 13 | 8 | ||||
Reprezentace
| Rok | Tým | Soutěž | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1970 | Československo | MS | 4 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1971 | Československo | MS | 10 | 4 | 2 | 6 | 2 |
| 1972 | Československo | OH | 6 | 5 | 3 | 8 | 2 |
| 1972 | Československo | MS | 5 | 2 | 3 | 5 | 0 |
| 1973 | Československo | MS | 8 | 2 | 1 | 3 | 0 |
| 1974 | Československo | MS | 10 | 9 | 4 | 13 | 2 |
| 1975 | Československo | MS | 6 | 2 | 4 | 6 | 2 |
| 1976 | Československo | OH | 5 | 3 | 3 | 6 | 7 |
| 1976 | Československo | MS | 10 | 7 | 8 | 15 | 4 |
| 1976 | Československo | KP | 7 | 2 | 2 | 4 | 12 |
| 1977 | Československo | MS | 10 | 9 | 3 | 12 | 5 |
| 1978 | Československo | MS | 10 | 4 | 10 | 14 | 4 |
| 1979 | Československo | MS | 8 | 3 | 5 | 8 | 6 |
| 1981 | Československo | MS | 8 | 0 | 3 | 3 | 0 |
| Seniorská kariéra celkově | 107 | 52 | 51 | 103 | 48 | ||
Odkazy
Reference
- ↑ iDNES.cz. 23. února 2009. Dostupné online. [cit. 2021-02-02].
- ↑ Dostupné online. [cit. 2023-04-17].
- ↑ GORDÍKOVÁ, Monika. Dnes uplynulo deset let od smrti legendárního Ivana Hlinky [online]. Mostecky.denik.cz, 2014-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Seznam vyznamenaných [online]. Hrad.cz [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Ivan Hlinka bude hlavním koučem Pittsburghu Penguins [online]. Hokej.cz, 2000-02-07 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-13.
- ↑ Hlinka si vybral Rulíka s Weissmannem [online]. Idnes.cz, 2004-05-13 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Trenér Hlinka zemřel po autonehodě [online]. Idnes.cz, 2004-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ VIP sport: Ivan byl můj velkej brácha: Před 10 lety zemřel hokejový génius Hlinka!
- ↑ LANGR, Michael. Hlinkův syn dal tátovy dresy do dražby. Koupili je Reichel, Šlégr a Litvínov [online]. Idnes.cz, 2010-06-23 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ 13. komnata Liběny Hlinkové [online]. Ceskatelevize.cz [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ KNAP, Karel. Ivan Hlinka má hrob v Praze, naproti V+W [online]. Idnes.cz, 2009-03-27 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Před sedmi lety u Varů přišel Ivan Hlinka o život [online]. Denik.cz, 2011-08-16 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online.
Literatura
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 226.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 468.
- NIKODÝM, Jiří; NOHEJL, Tomáš; VLČEK, Petr; ŽATKULIAK, Alois. Pan trenér. Úvod Jiří Kejval, předseda ČOV. Praha: Mladá fronta, 2017. 159 s. ISBN 978-80-204-4403-5. Kapitola Ivan Hlinka: Hlavně se z toho nepo..., s. 68–77.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Hlinka na Wikimedia Commons 
Osoba Ivan Hlinka ve Wikicitátech- Ivan Hlinka – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
- Ivan Hlinka – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Ivan Hlinka – statistiky na NHL.com
- Ivan Hlinka v databázi Olympedia (anglicky)
- Ivan Hlinka na www.hokej.cz
- Statistika golfisty na Golfparada.cz Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine.
- Dokument Čs. televize z roku 1978
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympijská vlajka
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
An icon that represents a bronze medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a gold medal
Autor: Přemysl Otakar, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Ivana Hlinky na Olšanských hřbitovech (2015)
Ivan Hlinka Panini 1979