Ivan Jančárek
JUDr. Ivan Jančárek | |
---|---|
Velvyslanec ČR v Dánsku | |
Ve funkci: 25. října 2004 – 2008 | |
Předchůdce | Marie Košťálová |
Nástupce | Zdeněk Lyčka |
Velvyslanec ČR v Brazílii | |
Ve funkci: březen 2008 – 2013 | |
Předchůdce | Václav Hubinger |
Nástupce | Jiří Havlík |
Velvyslanec ČR ve Španělsku a Andoře | |
Ve funkci: 13. září 2018 – léto 2023 | |
Předchůdce | Kateřina Lukešová |
Nástupce | Libor Sečka |
Stranická příslušnost | |
Nestraník | |
do EP | za ANO 2011 (2014) |
Narození | 5. září 1964 (60 let) Karlovy Vary Československo |
Choť | ženatý |
Děti | syn Filip a dcera Tereza |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze MGIMO |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Jančárek (* 5. září 1964 Karlovy Vary) je český diplomat, v letech 2004 až 2008 velvyslanec ČR v Dánsku, v letech 2008 až 2013 velvyslanec ČR v Brazílii a v letech 2018 až 2023 velvyslanec ČR ve Španělsku a Andoře.[1]
Život
Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, studoval rovněž na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).[2]
V roce 1988 absolvoval základní vojenskou službu a o rok později nastoupil do Afrického odboru na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
V 90. letech 20. století postupně pracoval jako attaché na velvyslanectví ČSFR v Mosambiku, třetí tajemník velvyslanectví ČSFR v Jihoafrické republice, vedoucí Generálního konzulátu ČR v jihoafrickém Kapském Městě. Působil také jako vedoucí balkánského oddělení na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.
V letech 1996 až 2001 byl velvyslaneckým radou a následně zástupcem velvyslance ČR ve Švédsku. Poté v letech 2001 až 2003 působil jako ředitel odboru Evropské unie a západní Evropy na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Byl členem negociačního týmu pro přistoupení ČR do Evropské unie. Později přijal funkci ředitele odboru koordinace a vztahů s Evropskou unií.
V letech 2003 až 2004 byl vrchním ředitelem sekce EU na MZV ČR.[3]
V říjnu 2004 byl jmenován prezidentem Václavem Klausem mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Dánském království. Ve funkci působil do roku 2008[4], kdy se stal velvyslancem České republiky v Brazílii. Brazilskou diplomatickou misi ukončil na začátku roku 2013.[5]
V roce 2013 se stal na MZV vrchním ředitelem Sekce mimoevropských zemí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR.[6] Od roku 2015 působil jako zástupce náměstka pro Sekci mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce[7] a ředitel odboru AFR. V září 2018 se stal mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR ve Španělsku a Andoře.[8] Na podzim 2023 by se měl stát novým velvyslancem ČR v Jižní Koreji a nahradit tak Gustava Slamečku.[9]
Politické působení
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jakožto nestraník na 5. místě kandidátky hnutí ANO 2011[10], ale neuspěl.[11]
Ocenění
Řád Rio Branco, Velký kříž, Brazílie (2013)[1]
Medaile Juscelino Kubitschek, stát Minas Gerais, Brazílie (2012)[2] Archivováno 23. 1. 2018 na Wayback Machine.
Reference
- ↑ Ministerstvo zahraničí vysílá nové vedoucí diplomaty na 26 zastupitelských úřadů. www.mzv.cz [online]. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Кодовое слово МГИМО [online]. MGIMO, 2010-05-18 [cit. 2014-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25.
- ↑ Ivan Jančárek se stal novým velvyslancem v Brazílii [online]. Vláda České republiky, 2008-03-10 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Historie diplomatického zastoupení v Dánsku [online]. Velvyslanectví České republiky v Kodani, 2013-07-26 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslanci Jančárkovi bylo uděleno brazilské státní vyznamenání [online]. Velvyslanectví České republiky v Brasília, 2013-01-25 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Organizační struktura k 29. lednu 2014 [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2014-01-29 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Odbor států subsaharské Afriky (AFR). www.mzv.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-22].
- ↑ Velvyslanec Ivan Jančárek předal pověřovací listiny [online]. Velvyslanectví České republiky v Madridu, 2018-09-14 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
- ↑ Fialova vláda razantně sáhla do diplomacie, odepsala velvyslance Tuhého a Slamečku. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-07-18 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ ANO schválilo kandidátku pro eurovolby. S Teličkou má ambici vyhrát [online]. iDNES.cz, 2014-02-21 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“